'Nikdy se nic nemá míti za definitivní...'. Zpívá Voskovec s Werichem ve své písničce. A jelikož jsem právě na to pozapomenul, byl jsem odsouzen k tomu, aby si to připomenul poněkud drastičteji. Konkrétně se jednalo o skřeta, kterého jsem opravdu celou dobu bral jako zkoušku hmot Paperclay, Milliput a Magic Sculp. Taková kratičká přestávka mezi malováním Domorodce. Jenže chyba lávky. Ne že by mi to přímo bylo omláceno o hlavu, ale připomínek a dotazů, zda by to a to nešlo udělat jinak bylo hodně. Naštěstí to nebylo ve smyslu 'Hoď to do koše...', ale naopak 'Proč je to takové uspěchané'. A stejně, mimochodem, dopadla i Příšerka z Milliputu... Protože se však snažím naslouchat (ale že je to těžké, věřte mi), tak jsem se rozhodl pro změny. Jestli nakonec dobré či špatné, to nevím. Ovšem stalo se. Skřet je tedy nyní takřka opět hotový. Ne tedy zcela, jenže to zase až po domalování Domorodce. Nechci, aby se z něj stal takový ten 'Musíš!' pomníček. Ty již mám a jsou to opravdové balvany. Raději jsem proto pořídil několik fotografií, abyste sami viděli, jak jsem pokročil. Mimochodem teď již na žádné ale reagovat nebudu. Tedy řemen od mečů není vůbec ani načatý. Jenže to je opravdu jen detail.
And the goblin is done! You could hear this a few days ago. But... (why there are 'buts' ?) ... But I put a question like 'What do you think about it?'. Well... here is the result. The belt is still missing but - this 'but' is just a 'but' :-) - that's just because it is still in the deep of each Milliput stick.
Abych se vyhnul podobnému fiasku, zeptám se ještě na to, zda je spokojenost s medvědem-pilotem a pak si již (snad) odpočinu u malování...
Žádné komentáře:
Okomentovat