Jak na vlnitý plech / How to make corrugate metal

 

Diorama - Samy - Modellbau

Velmi inspirativní videa o dioramatech a jak je v názvu tohoto blogu (shodou okolností) nejen o nich. Rozhodně doporučuji. Sám nevím, proč jsem tento YouTube kanál našel až tak pozdě. A to jsem ho měl přidaný v oblíbených. 

WIP 7 - Boj třicíti - 54mm Dioráma - figurka č 3 - Aspremont.

Ahoj všem :)

Takže jsem zpět a  pokračuji ve skulptingu. Dnes přišel na řadu sir Raoulet d‘Aspremont (nebo d‘Apremont). K jeho zbroji nejsou známy žádné podklady, proto využiji podkladů jiných zbrojí z toho období, což ostatně bude přístup u většiny postav v tomto dioramatu. 

Sám Aspremont bojoval na straně Angličanů, ale byl to francouzský rytíř. Vybral jsem tedy náhrobky dvou francouzských rytířů blízké tomuto  období a využiji některé části jejich zbrojí pro postavu Raoula d‘Aspremont.

Z obrázku nalevo (Guillaume de Bure) využiji lýtkové pláty, ochranu předloktí,  jakož i ochranu kolen a loktů, z pravého obrázku (Henri de Meudon) pak použiji ostatní části zbroje.

Přestávku v práci si vyžádalo komplexní naplánování celé diorámy, výběr zbrojí a zbraní a dokončení kompletní kompozice bitevní scény.

Ta bude s konečnou platností  obsahovat 24 figurek!

Bude to opravdu epická bitevní scéna.


Díky za kouknutí a mějte se všichni dobře. Uvidíme se u dalšího WIP

Cheers Borek

WIP 6 - Boj třicíti - 54mm Dioráma - figurka č. 1 - Dagworth, č. 2 - Poulart, č 3 Aspremont..

Ahoj všem

Dnes tu mám další pokrok na ladění panoše Poularta,  Také jsem přidal další figurku, prozatím pouze v základu (drátěné kostře obalené Magic Sculpem). Je to už minule zmíněný rytíř Raoulet d'Aspremont. Vyfotil jsem všechny tři postavy tak, jak budou vypadat v závěrečné kompozici, k dispozici tu máte i video.

Celá logika této - přiznávám - dynamicky složité scény, je následující - Poularta jako první zasahuje Aspremont kopím do boku. Poulart se vytáčí na bok a dozadu, v té chvíli jej zasahuje do krku sekera mladého Dagwortha, který ale musí jít hodně dopředu, aby soka zasáhl, proto se musí předklonit.

Přemýšlel jsem, zda se nevyhnout krvavým aspektům střetu, ale bylo by to opravdu jen uhýbání před realitou. Bitvy, ať už v kterékoli době, jsou špinavá, krvavá záležitost, při níž umírají lidé, a to často dost bolestivým způsobem. I přes nadšení pro vojenskou historii bychom na tento aspekt válek neměli zapomínat.

Celá scéna je jen jedním fragmentem z velké bitevní vřavy. Plánuji 22 až 24 figurek v této diorámě - bude to dlouhý projekt.

Prozatím se loučím a ahoj u dalšího WIP

Cheers Borek

WIP 5 - Boj třicíti - 54mm Dioráma - figurka č. 1 - Dagworth, č. 2 - Poulart, a další...

Ahoj všem

Tak jsem zpět u Souboje třicíti. Dnes se můžete kouknout na drobné pokroky u Dagwortha (především kroužková zbroj se pohnula), na nové drátové armatury pro další postavy v diorámě, a také na  začátek práce na další postavě. Tou je panoš  Geoffroy Poulart, jedna ze Tří obětí bitvy na francouzsko-bretaňské straně. Jak vidíte, je to soupeř mladého Dagwortha, a scéna ukazuje Poulartovu smrt. Ke scéně se pojí více připravovaných figurek, nejzásadnější pro vyznění celého dynamického střetu je ale jedna z dalších postav, kterou jsem ještě nezačal připravovat, a to je rytíř Raoulet d'Aspremont (Apremont), který bojoval na straně Angličanů. O tom ale až někdy příště.



Přeji hezký den a nashle u dalšího WIP



Cheers Borek

  Dokončování kroužkové zbroje

Drátové  armatury

První nástřel Poularta - drátěná armatura obalená Magic Sculpem 

První, hrubý modeling - základní nanášení  Bees Putty a první úprava tvarů zbroje a oblečení 

Tvarování a zjemňování zbroje a oblečení

WIP 2 - 54mm Trumpet Major 2 lehkého jízdního pluku kopijníků (Hulánů) ( Red Lancers)

Ahoj všichni :)

Po nucené přestávce jsem zpět. Dnes tu mám nějaké další WIP trumpet-majora Red Lancers. Pomalu se blížím k cíli, čeká mne ještě dokončení některých částí, ladění, a především výroba trubky, ta bude docela náročná, zdá se.

To je pro dnešek vše, a zítra se tu sejdeme u pokračování práce na Diorámě Souboje Třicíti.

Hezký den přeji všem, a i přes zrušení volného pohybu buďte opatrní.

Cheers Borek

WIP 1 - 54mm Trumpet Major 2 lehkého jízdního pluku kopijníků (Hulánů) ( Red Lancers)

Ahoj všem

Než se dostaneme k dalšímu WIP  "Boje třicíti", házím do placu první WIP na trumpet-majora Red Lancers. Tentokrát jsem se rozhodl vytvořit klidovou pozici, relaxační postoj. Faktem je, že pokud mám na výběr, vyberu si většinou akční pózu, dynamický pohyb mě fascinuje, ale v tomto případě jsem naznal, že bude lepší držet se klidového postoje. 

Je to zatím začátek, hrubý modeling, postupně budu cizelovat a vylaďovat.

Přeji hezký den a dávejte na sebe pozor.

Cheers Borek

Boj třicíti - 54mm dioráma - ÚVOD

Ahoj všichni

Stejně jako pravděpodobně mnoho z vás i já jsem nyní nucen sedět doma. Sociální distanc je silnou zbraní proti šíření viru, a tak i já jsem zcela vyloučil jakýkoli kontakt s okolím, mimo nejnutnějších důvodů. Krom několika povinností jsem nyní bez práce. Využívám tak čas k dokončení kdysi rozpracovaných a nedokončených figurkových projektů. Přemýšlel jsem ale, jak bych se mohl jinak zabavit a zároveň i vám přinést nějaký zajímavý karanténní projekt, který by jste mohli sledovat a trochu se odreagovat od tíživé situace okolního světa.

Kdysi jsem začal pracovat na diorámě bitvy u Clontarfu, ale bohužel u sebe nyní nemám ani rozpracované figurky, ani shromážděné podklady. Proto jsem se rozhodl začít úplně nový projekt. Chci vám přinést zajímavý a rozsáhlý WIP seriál na denní bázi, v němž můžete detailně sledovat vývoj skulptingu velké diorámy. Jak velké, to se uvidí. Budu dělat postupně figurky jednu za druhou a každý den nebo obden vám přinesu  update probíhající práce. A uvidíme, kam dojdeme :).

Jak už jste si všimli v úvodním obrázku, vybral jsem si velmi zvláštní a výjimečný střet z období stoleté války. Již dlouho jsem chtěl vytvořit nějakou diorámu ze středověku a teď je, zdá se, příležitost.

Souboj třiceti – trocha historie

The Combat of the Thirty, neboli "Boj třicíti" je vojenský střet z dob války o Bretaňské dědictví. V roce 1341 zemřel Bretaňský vévoda John III. a ve své poslední vůli určil jako svého nástupce Johna IV. de Montfort.

Velkou podporu šlechty měl ale Karel z Blois, který měl nárok na Bretaňské dědictví z titulu manželství s Joan of Penthièvre (dcerou Guye, mladšího bratra Johna III)

Mezi oběma stranami se strhla dlouhá občanská válka trvající téměř čtvrt století, která se dějinně stala součástí stoleté války. Charlese de Blois podporovali Francouzi (na jeho straně bojoval i slavný Francouzský konetábl Bertrand du Guesclin), Montfort měl zase podporu Angličanů. Válka o Bretaňské dědictví si vyžádala mnoho životů a skončila až v roce 1364, kdy Charles de Blois zahynul v bitvě u Auray a vládcem Bretaně se stal John V., syn Johna IV. de Montford.

Válka o Bretaňské dědictví byla dlouhá a plná velkých a zajímavých epizod. Boj třiceti je však opravdu výjimečnou a dramatickou kapitolou, která se vymyká svým průběhem jiným střetům stoleté války. Nevedl se totiž jako obyčejná bitva, ale proběhl spíše ve stylu tvrdého turnaje (tournoi), v němž se dvě stejně početné skupiny vybraných válečníků spolu utkají v boji, který je stejně tvrdý a nelítostný jako opravdová bitva. Takové tvrdé turnaje byly obvyklé v průběhu 12. a 13. století, ovšem jako zábava a součást turnajů. V tomto případě však byl tento způsob boje zvolen pro bojový střet v reálné válce. I když na samotnou válku neměl boj třiceti žádný vliv, dočkal se poměrně zásadní proslulosti. Vymykal se způsobům vedení války, které byly obvyklé v té době. Gentlemanská dohoda o boji dvou stejně početných skupin byla vnímána jako vrchol kurtoazie - rytířské ctnosti, a to v době, kdy na bojištích začala převažovat strategie a kdy bitvy často končily rozsáhlými masakry (viz třeba bitva u Kresčaku, která se odehrála 5 let před „Bojem třicíti“).

V době, kdy proběhl tento zvláštní střet, byly obě strany sporu o Bretaňské dědictví vedeny ženami. Joan of Penthièvre zastupovala svého muže Charles de Blois, který byl od roku 1347 vězněn v Tower Of London. Zájmy jejich protivníků, rodiny Montfortů, zase chránila Joanna of Flanders, jejíž manžel John z Montfortu zemřel jen několik let po vypuknutí války, v roce 1345. I proto se konfliktu začalo přezdívat „Válka dvou Johanek“.

Předehra

V roce 1351 probíhalo relativní příměří. Opevněné město Ploermel, ležící na jihojihovýchodě Bretaně, ovládala v té době rodina Montfortů. Veltelem města byl Anglický rytíř, jehož jméno bylo Benborough nebo Bramborough. Podle jistých indicií se zdá, že Bemborough příměří příliš nerespektoval. Nájezdy jeho oddílů pustošily především okolí hradu Josselin, který se nacházel asi 10 kilometrů západně od Ploermelu.

Sir Robert de Baumenoir, který byl kapitánem či hejtmanem hradu Josselin, se rozhodl Bemboroughovi zabránit v dalších výpadech a proto shromáždil všechny své muže a vyrazil k Ploermelu. Obléhat opevněné město a hrad se však zdálo být nereálné, a tak Baumenoir nabídl Anglickému rytíři boj v turnajovém stylu. Mělo se utkat několik rytířů v joustu, tedy v klasickém turnajovém klání. Benbourogh to odmítl a sám navrhl, aby z každé strany bylo vybráno 30 nejlepších bojovníků a ti aby proti sobě stanuly ve stylu tvrdého turnaje (tournoi). Tedy jakési simulované bitvy s omezeným počtem bojovníků.

Baumenoir přijal Angličanův návrh a za 4 dny se skutečně sešly oddíly obou rytířů asi na půli cesty mezi oběma opevněními. Místu se dodnes říká Mi-Voie (půlcestí - Midway Oak ). Vybraní muži se ozbrojili zbraněmi, mezi nimiž nechyběly žádné ze zbraní obvyklých v té době: meče, dýky, sekery, kopí i sudlice  a shromáždili se na volném prostranství. Ostatní muži doprovázející vybrané bijce ustoupili, aby měli válečníci prostor pro svůj střet. Muži z doprovodů dostali jasný příkaz nevměšovat se do boje. Za neuposlechnutí hrozila smrt. Obě skupiny válečníků pak vyjednali podmínky boje, načež se obě skupiny oddělili a připravili se na bitvu.

Boj třicíti

1. fáze

Na znamení se na sebe obě skupiny válečníků vrhly. První střet se záhy rozpadl na zmatený boj menších skupinek, boj muže proti muži, v němž byl na francouzské straně těžce zraněn sir Jehan Rouselet a panoš Geffroy Mellon (Zdá se, že sir Rouselet nakonec zraněním podlehl). Na straně Francouzů byly i další nepříjemné ztráty. Sir Even de Charruel, Sir Caro de Bódegat a panoš Tristan de Pestivien, byli zraněni a zajati. V této fázi boje tedy francouzská strana ztratila 5 mužů. Boj to byl nejspíš urputný a vyčerpávající, protože byl po nějaké době přerušen, což je nejspíše okolnost, o níž se zmiňuje i Froissart. Muži přerušili boj s tím, že kdo první vstane, vyzve protivníky k opětovnému boji. V přestávce Beaumanoir jednoho z panošů bojujících po jeho boku pasoval na rytíře (byl to Geoffroy de la Roche), čímž jistě povzbudil nejen jeho morálku, ale i bojového ducha ostatních, kteří také mohli doufat v pasování po boji, pokud si povedou chrabře a statečně.

Melee - boj muže proti muži, rytina z 19. stol.

2. Fáze

Po odpočinku, při němž se bojovníci osvěžili i vínem, které jim bylo přineseno, se opět rozhořel tuhý boj. Během něj se podle dochovaných střípků informací střetl Anglický velitel Bemborough s panošem Alainem de Keranrais, jehož kopí zajelo mezi angličanovu lebku a přilbu. Není jasné, jestli byl Bemborough zraněn, ale dá se to předpokládat. Angličan prý padl k zemi, hned se ale znovu pokusil vstát, zatímco jeho válečníci se vztekle vrhli na Alaina de Keranrais. Když se Bemboroughovi podařilo vstát a hledal svého soka, ocitl se tváří v tvář jinému francouzskému rytíři, siru Geoffroymu du Boys. Ten na něj zaútočil svou sekerou a Bemborougha zabil. Podle jiné pověsti byl Bemborough zabit jedím z bratrů z rodu de Tinténiac (v bitvě bojovali dva bratři ze tří, Jean a Alain)

Smrt anglického velitele byla zřejmě pro obě strany jistým šokem, takže boj byl na chvíli přerušen.

Alain de Kernarais a Geoffroy du Boys zabíjí Roberta of Bemborough - rytina z 19 stol.

3. Fáze

Protože v ujednání nebyla podmínka, že by smrt jednoho z velitelů automaticky znamenala vítězství, boj po několika okamžicích znovu pokračoval. Velení Angličanů se zřejmě spontánně chopil Německý dobrodruh Crokart, který měl u mužů jistě respekt jako zkušený bijec a válečník. Ten okamžitě změnil taktiku a uspořádal své muže do jedné semknuté linie (pravděpodobně o dvou řadách). Do té doby boj probíhal chaoticky, muž proti muži, zatímco nyní angličané tvořili pevnou zeď, o níž se rozbíjely útoky Francouzů. Několik z nich bylo zraněno.

Při tomto boji utržil několik šrámů i samotný francouzský kapitán Beaumenoir. Asi do této chvíle je možné umístit jeho slavné zvolání „Ach, mám žízeň! Ach, mám strašnou žízeň!“, stejně jako památnou du Boysovu odpověď „Pij svou krev, Beumanoire, žízeň tě přejde!“, kterou se snažil rytíř podpořit svého spolubojovníka a velitele na duchu. Pokud se tyto památné věty opravdu ozvaly, je pravděpodobné, že to bylo právě v tuto chvíli.

Povzbuzen a trochu zahanben, rozkázal Beaumanoir zaútočit na anglickou linii ze předu i ze stran, a sám se postavil do čela útoku. Patrně se snažil nepřítele obklíčit, což bylo (vzhledem k anglickému přečíslení) jistě odvážné a také riskantní. Risk však vyšel. Divoký útok dokázal rozvrátit řadu nepřátel. V této fázi se podařilo částečně rozbít linii Angličanů, kteří v této brutální bitce přišli pravděpodobně o 4 válečníky (dva Angličany, jednoho Němce a bretaňského rytíře z Ardaine)

Sir Geoffroy du Boys Povzbuzuje kapitána Jeana de Beaumanoir - rytina z 19 stol.

4. fáze

Zatímco Crokart, německý velitel Angličanů, se snažil zabránit rozbití linie tak, že se pokusil ustoupit a obě strany linie ohnout do týla tak, aby se spojily(snad chtěl vytvořit kruh, bránit se v něm a znemožnit Francouzům napadnout uskupení zezadu), jeden z Francouzů se rozběhl pryč z bojiště. Ostatní jej zřejmě považovali za zběha. Podle tradice to byl Panoš Guillaume de Montauban, který z boje neutíkal, ale nasedl na svého koně a tryskem zamířil k anglickému oddílu. Na koni se mu lehce podařilo rozrazit semknutý obranný kruh Angličanů a zase z něj vyjet ven. Vzhledem k malému počtu bojovníků bylo toto porušení linie pro Angličany fatální. Možná až deset válečníků bylo sraženo k zemi Montaubanovým útokem, a především jeho koněm. Toho využil Beaumanoir se svými muži a vzniklým otvorem ve formaci se jim podařilo proniknout mezi nepřátele, využít zmatku a chaosu mezi Angličany a porazit je. Minimálně čtyři nebo pět mužů na Anglické straně bylo v tomto finálním boji zabito, ostatní byli zajati.

Finále souboje třiceti na obraze z roku 1856

 Podle Froissarta bylo už od začátku bitvy na koni 5 rytířů na francouzské straně. To se ale zdá být nepravděpodobné. Spíše jde o snahu buď Froissarta, nebo někoho z pamětníků či účastníků bitvy ospravedlnit Montaubanův útok na koni. Pokud by od začátku bylo v bitvě několik jezdců, znamenalo by to, že možnost bojovat koňmo byla přímo domluvena. V takovém případě by rytířův jezdecký útok neměl jistou pachuť podvodu. Faktem ale je, že se nedochovalo prokázané přesné znění podmínek boje. Existuje záznam, že:

„Podmínky boje byly podmínky „boje podle přání“, to znamená, že každý z šedesáti šampionů mohl svobodně bojovat, jak mu libo, ať už pěšky nebo na koni, se zbraněmi, které si vybral, a neměl žádnou jinou povinnost než v tomto boji dodržovat pravidla rytířské loajality.“ ¹

Je tedy opravdu možné, že bylo předem vyhlášeno, že rytíři mohou bojovat pěšky nebo koňmo, podle vlastního uvážení, ale všichni si vybrali pěší boj. V případě takového domluveného střetu se to zdá být logičtější, koně v bitevní vřavě by ohrožovali některé raněné spolubojovníky, a pěší boj se tak jevil více smysluplný – dával oběma stranám větší kontrolu. Navíc právě z hlediska rytířské kurtoazie se zdá nepravděpodobné, že by na koni zůstali jen někteří rytíři na francouzské straně – mohlo by to být vnímáno jako porušení pravidel rytířských ctnosti, když všichni na anglické straně sesedli. Takže i pokud původní dohoda připouštěla boj na koni, Montaubanovo rozhodnutí využít koně až v průběhu střetnutí bylo z morálního hlediska minimálně sporné.

Následky

Tak nebo tak, bitva skončila vítězstvím francouzsko-bretaňské strany. Francouzi přišli o 3 muže, zatímco na straně Angličanů bylo asi dvanáct mrtvých. Beaumenoir se však k zajatcům zachoval rytířsky, zcela v duchu celého příběhu. Odvezl je na hrad Josselin, po zotavení ze svých zranění však byli všichni propuštěni za (na tehdejší dobu) neobvykle nízké výkupné.

Ačkoli tato vojenská srážka neměla žádnou strategickou hodnotu ani žádný vliv na vývoj celého konfliktu, dodnes zůstává neobvyklou a zajímavou událostí, která připomíná nejlepší ideály rytířské kurtoazie (snad až na sporný koňský útok v závěru střetnutí).

Dioráma

Tolik tedy k historické události. Podklady pro scénu již mám kompletní. V průběhu několika dalších dní dokončím první kompozici budoucí diorámy. Nebudu jako předlohu využívat romantický obraz, který vidíte v záhlaví mého příspěvku  a u textu popisující 4. fázi bitvy ( autorem je malíř Octave Penguilly L'Haridon, obraz byl namalován v roce 1856) Vytvořil jsem vlastní kompozici. Dioráma ztvární třetí fázi boje, a to konkrétně chvíli, kdy Francouzi pod Beaumenoirovým vedením poprvé proráží linii Angličanů.

Zatím se tedy loučím, dávejte na sebe pozor, zůstaňte zdraví, a za pár dnů se tu znovu sejdeme u prvního WIP.

Cheers Borek 

Citace

¹ Citace z článku - Les chevaliers Bretons du Combat des Trente

                                         http://www.infobretagne.com/combatdestrente-chevaliers.htm

Zdroje

Tištěné zdroje

Jiří Kovařík – Souboj Třiceti, edice Přísně Tajné 3/2003

Froissart's Chronicles  

Internet

Boj třicíti – Palba article http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=257&t=3177

The Combat of the Thirty – Wikipedia article, https://en.wikipedia.org/wiki/Combat_of_the_Thirty

Combat des Trente – infobretagne article - http://www.infobretagne.com/combat_des_trente.htm

Les chevaliers Bretons du Combat des Trente - infobretagne article

                                         http://www.infobretagne.com/combatdestrente-chevaliers.htm

Les ecuyers Bretons du Combat des Trente - infobretagne article

                                         http://www.infobretagne.com/combatdestrente-ecuyers.htm

Les combatants Anglais du Combat des Trente - infobretagne article

                                         http://www.infobretagne.com/combatdestrente-anglais.htm

54mm Jízdní myslivec Císařské gardy - Austerlitz 1805

Ahoj všem

Dnes si trochu odpočineme od Středověku. Přináším vám fotografie a video nové figurky, jejíž WIP jsem tu zveřejnil před časem. Jde o jízdního myslivce Císařské gardy, který v bitvě u Slavkova roku 1805 přišel o svého koně a je nucen bojovat pěšky.

Doufám, že se Vám figurka líbí, zdravím všechny, přeji příjemný víkend a těším se na setkání u dalšího WIP z "Boje třicíti".

Cheers Borek

WIP 4 - Boj třicíti - 54mm Dioráma - figurka č. 1 - Dagworth

Ahoj všem

Tak jsem tu znovu, tentokrát nejen s fotografiemi, ale i s videem. Koneckonců se říká, že video je za 1000 fotografií. V tomto případě to bylo přesně 1470 framů. No, začal jsem pracovat na kroužkových zbrojích na rukou a  pracoval jsem i na levé noze. Také jsem začal více pracovat na ostatní výzbroji a výstroji (zbraně, přilba, štít).

Na videu pak můžete vidět figurku sestavenou, tak jak bude ve finále vypadat. Pořád ještě je dost práce, dokončení  kroužkové suknice, různých detailů, řemenů,  nýtů, a také vyhlazení a finální doladění.

Tolik tedy pro dnešek, a uvidíme se u dalších WIP.

Přeji hezký zbytek dne a dávejte na sebe pozor.

Cheers Borek

WIP 3 - Boj třicíti - 54mm Dioráma - figurka č. 1 - Dagworth

Ahoj všem příznivcům miniaturního sochařství.

Jsem zpět s další várkou fotografií WIPček. Na pár dnů jsem musel práci přerušit, ale už jsem zase zpět a pokračuji v tomto velkém projektu.

Dnes je to nějaká práce na obličeji, spíše jen základ, pak trochu práce na opascích, dokončování levé ruky a pomalé vyhlazování. Jako vždy, skáču od jedné části figurky k jiné, takže nějakou logiku postupu práce ode mne nečekejte. Nicméně, figurka už se začíná pomalu vyloupávat. Ačkoli, ještě hodně práce mne čeká, především vyhlazování a cizelování povrchů je náročná práce, a to nejen na čas. Ale zatím jsem spokojen a už v průběhu plánuji Dagworthova soupeře, kterým bude také panoš, Geoffroy Poulard, který v bitvě zahynul (byl jedním ze třech padlých na francouzské straně).

Pro dnešek tedy toto, a za pár dnů zase nashle u dalších WIP :)

Cheers Borek