Díl čtvrtý - Konečné úpravy, finální příprava ke skulptingu s polymerem
Díl pátý - Polymerový skupting část první - Plátno (plášť?) na Mariině klíně
Díl šestý - Polymerový skupting část druhá - Levá spodní strana sousoší
Zdravím Vás u nového, už pátého dílu tvorby naší (Michelangelovy) Piety.
Je to tu.
Dnes začneme nanášet Polymer a začneme tvarovat. Jak jsem už napsal na konci minulého dílu, rozdělíme si sousoší na několik segmentů, na nichž budeme postupně pracovat. Jako první vytvoříme to, co jsem minule nazval Mariinou sukní, i když to samozřejmě sukně není. Je to plátno nebo plášť, který má Marie přehozen přes pravé rameno, přes část zad, sedí na něm, ale na levé straně (z pohledu Marie) je tento plášť přehozen přes její klín, na němž spočívá Ježíšovo tělo. Celý systém draperie na této soše je celkem komplikovaný, ale zdá se, že tento výklad je správný. Dohledávání podkladů různých zákoutí byl celkem oříšek, ale většinou se podařilo najít více materiálu, než jsem čekal, a to z mnoha úhlů, takže práce mi jde nakonec celkem od ruky bez zbytečného zdržování a dohledávání dalších detailů. Jedinou výjimku tvoří zákoutí pod levou (námi prozatím odstraněnou) nohou Ježíše, ale i pro toto místo se mi povedlo najít nějaké podklady. Pokud jste nebyli tak úspěšní jako já, většinu těch záludných míst vám zprostředkuji přímo v jednotlivých dílech (včetně toho dnešního).
Pokud jde o cíl dnešního dílu, na úvodním obrázku můžete vidět dnešní hotovou práci, a samozřejmě na konci článku najdete i fotografie z jiných úhlů. O co dnes budete ochuzeni, to jsou výsledky Pavla Širůčka, který bohužel kvůli práci nestíhá. Snad to zvládne příští týden, během něhož se neuvidíme. Ani Pieta ani seriál příští týden nevyjdou, protože bych to zkrátka nezvládl, takže Pavel bude mít možnost dokončit minulý i dnešní díl. Snad to zvládne, jsem zvědavý na jeho práci.
Další věcí, o které se nemohu nezmínit, je prostá pravda, že teď už mne v podstatě nepotřebujete. Možná že někteří z vás mne nepotřebovali ani do teď, ale jiným možná přišly návody na tvorbu základů figurek vhod. Teď už jsme ale jinde. Nepotřebujete, abych vám vysvětloval, jak udělat draperie, jak kámen, jak anatomii. To všechno už vám ukázal Michelangelo, a vaším úkolem je pouze to napodobit. Samozřejmě vám budu dál přinášet referenční fotografie a vy se můžete řídit mými postupy, ale v prvé řadě se řiďte originálem. To je pro Vás Alfa a Omega tohoto projektu. Já přináším jen jednu z mnoha možností, jak postupovat, ale svůj skulpting korigujte podle originální Piety. Kdyby desítka skvělých sochařů měla vytvářet kopii jedné sochy, ale s tím, že první by udělal kopii, druhý pak by vytvořil kopii kopie prvního, třetí zase kopii podle díla druhého, a takhle až do konce, u výsledné, desáté kopie by bylo spousta rozdílů. Důvod je jednoduchý. Nikdo nezvládne udělat stoprocentně přesnou napodobeninu, a už vůbec ne podle fotografií. Na mém modelu bude spousta drobných nepřesností, a kdybyste napodobovali mou nepřesnou verzi, ta vaše by byla ještě nepřesnější. Takže znovu opakuji - řiďte se především podle originálu.
Začneme plátnem nebo pláštěm, který připomíná sukni. V této části vytvoříme jeho přední část. Na levé straně z našeho pohledu budeme modelovat až ke spadající zadní části pláště, na pravé straně přes bok až k zadním partiím ženy.
Budeme postupovat ve třech fázích. V první naneseme polymer a vytvoříme základní tvary v hrubém provedení. Poté, ve druhé fázi, zjemníme povrch a dotvoříme tvary podle originálu (tedy buď přidáme, nebo ubereme tam, kde bude potřeba a doladíme tvary draperie). V poslední fázi vyhladíme povrch. Nástroji, a pak i štětcem. Prozatím nebudeme k vyhlazování používat nic jiného, než vodu. V tomto případě voda neslouží k narušení povrchu, jako třeba White Spirit, je to jen 'mazadlo', svého druhu lubrikant, který ulehčuje klouzání štětce po povrchu, výrazně omezuje vytváření vlasových stop štětce a dovoluje nám tlakem vlasů štětce vyhlazovat. Je to náročné a trvá to dlouho, protože vlasy štětce jsou měkké a tlačit moc nemůžeme, je proto třeba tahy mnohokráte opakovat, výsledky jsou pak ale naprosto skvělé. Obecně vzato je to nejdokonalejší technologie vyhlazování, alespoň podle mého (vyhlazování vodou jsem do kapitoly seriálu nedal, úplně mi to vypadlo, ale brzy to napravím).
Takže, bez dalších keců, pojďme na to :)
Začneme nanášením polymeru. Jen zopakuji to, co jsem psal už ve druhé části třetí kapitoly seriálu. Postupujte opatrně a buďte pečliví. Nanášejte menší kousky a postupně je uhlazujte k povrchu. Maximálně se snažte nezanést ani drobnou bublinku vzduchu pod povrch polymerové hmoty.
Nanášejte i na spodní stranu základu plátna (pláště, sukně, jak chcete).
Hmotu naneste na (z našeho pohledu) levou stranu plátna.
Důkladně uhlazujte k povrchu okraje polymerové vrstvy. Tvarujte základní obrysy látky.
Nezapomeňte na stranu pravou.
Když je základní vrstva hotová, můžete se pustit do složitějších záhybů draperií. Já začal prostorem mezi koleny Marie. Samozřejmě vše je třeba v průběhu práce kontrolovat podle originálu.
Pak přijde na řadu sklad látky na Marině levém koleni.
Pokračuji dolaďováním spodní strany plátna.
Další na řadě je velký záhyb, který vychází ze skladu na vnitřní straně Mariina levého kolene.
Poznámka: Možná se vám zdá, že chaoticky skáču z jednoho segmentu látky na druhý. Ano, jsem celkem chaotický typ sochaře, který pracuje na různých částech skulptu současně, podle chuti, ale v tomto případě je to zcela záměrné. U práce, při níž vytváříme kopii, je velmi žádoucí, aby jednotlivé komplexní části skulptu vznikaly souběžně. Jde o to, že když budete maximální pozornost věnovat jednomu záhybu, dotáhnete jej a pak teprve jdete na další část, může se vám stát, že celek bude sice tvarově odpovídat originálu, proporčně se ale bude lišit. Samostatný záhyb na rovné ploše vypadá jinak, než když je celé spektrum draperie modelováno současně. Můžete pak porovnávat proporční rozdíly mezi jednotlivými záhyby látek (nebo jiných částí modelu) a tím se vyhnout špatné proporcionalitě vytvářených tvarů. V tomto případě je tedy lepší pracovat souběžně na celém plátně, minimálně vždy z jednoho pohledu (ze předu, z boku, atd.) a proporce vymodelovaných tvarů neustále porovnávat jak s originálem, tak mezi sebou navzájem.
Pak namodelujeme záhyb látky nad spodním okrajem plátna.
Doladíme spodní stranu velkého záhybu na vnitřní straně Mariina lýtka.
Základní tvar se už rýsuje, nyní
můžeme přistoupit k postupnému rozčlenění největšího záhybu mezi Mariinými koleny
na jednotlivé drobné sklady draperie.
V rámci práce na tomto velkém záhybu nezapomínáme ani na velký sklad látky na Mariině levém koleni.
K velkému záhybu mezi koleny přidáme hmotu, aby vznikl složitý překlad látky pod ním.
Zpřesňování záhybu na vnitřní straně levého kolene Marie
Doplnění nedostatečného množství hmoty na spodní straně plátna.
Další zpřesňování záhybu u kolena.
Tak. Základní tvar sukně zepředu jakžtakž máme. Teď doděláme látku, která nejspíš nepatří k plátnu, nachází se spíše mezi tělem Ježíše a plátnem položeným na Mariině klíně.
Součástí této látky je i uzel na (z našeho pohledu) levé straně sousoší, pod Ježíšovou pravou rukou.
Naznačíme draperii splývajícího cípu...
...a pak i uzlu.
V tuhle chvíli vypadá výsledek mého snažení takto...
Teď se konečně pouštím i do draperií na levém Mariině boku. Bylo komplikované najít materiály pro tohle zákoutí, ale docela jsem i uspěl, i když úplně jasná mi draperie v těchto místech není. Budu muset trochu improvizovat, ale hádám, že to až tak moc nevadí, protože toto místo bude víceméně zakryto nohou Ježíše.
Takže jdeme na to.
Nyní splývající část pláště, která se napojuje na část pod Ježíšovou pravou nohou
Podivný a pro mne ne moc pochopitelný druhý sklad na Mariině levém stehně.
Prozatímní výsledek.
Teď vytvoříme část pláště, který je omotán kolem Mariina boku a pokračuje až na její záda a její pravé rameno. My uděláme jen základ na boku. Ten vede kolem boku na její klín, a přes něj leží Ježíšova dlaň.
Po srovnání proporcionality všech segmentů draperie (jde o to, zda jsou všechny části vůči sobě stejně veliké a odpovídají proporcím na originální soše) se pouštím do dalšího cizelování draperií pod levým kolenem Marie. Používám k tomu fotografie originálu nafocené z různých úhlů.
Občas už teď, byť trochu předčasně, vyhlazuji štětcem namočeným ve vodě a poté lehce utřeným do ubrousku. Stačí, když je štětec vlhký.
Lehká úprava spodní strany plátna u špičky chodidla Marie.
A znovu pod koleno :)
Podle fotek ze strany je zřejmé, že můj překlad látky na vnitřní straně levého lýtka Marie je málo mohutný. V originále víc 'trčí' do prostoru. Inu, musím opravovat (přidáním hmoty).
Na tento mohutný záhyb navazuje drobný záhyb nad špičkou Mariina chodidla, tohle bude náročné a ještě se k tomuto úseku vrátím.
Teď ale na druhou stranu od něj. Nejdříve jehlou a pak ostrým plochým nástrojem vytvořím sklady ve stočené vrstvené části plátna pod Ježíšovou nohou.
Průběžný look...
Upravím i záhyby v této oblasti.
Zpět k velkému záhybu...
Je třeba přidat hmotu i na jeho druhou stranu.
A samozřejmě vyladit tamní záhyby.
Tím se dostáváme zpět k velkému záhybu mezi koleny, který nyní můžeme doladit. Jak vidíte, pěkně nám zatím proporčně ladí s ostatními segmenty této části skulptu.
Přidáváme (nebo ubíráme-jak je potřeba) hmotu...
...a pak cizelujeme a ladíme konečný tvar.
Upravíme a zvýrazníme lem plátna.
Pak se vrhneme na doladění látky pod Ježíšovými bedry, ale v těchto místech to nebudeme přehánět. Tady se bude modelovat Ježíšovo tělo, takže se do těchto míst ještě vrátíme pro konečné doladění skulptu (výhoda Polymerů, které nám neztvrdnou :)
Dodělání lemu plátna pod nohama muže je otázkou okamžiku.
Nyní je na řadě vyhlazení. Je pravda, že skulpt ještě není přesně sladěn s originálem, ale víc jsem toho nestihnul, takže doladíme povrch a příště se ještě vrátíme k drobným úpravám. Vyhladíme nejdříve co nejlépe za pomoci nástrojů (vám doporučuji i silikonové štětce).
Nakonec vyhladíme za pomoci štětce a vody. Buďte trpěliví, tahy je třeba mnohokrát opakovat.
Nakonec jsem ještě naznačil podrážku boty (sandálu?).
A tady je výsledek mé práce.
To je pro dnešek vše. Příště odstraníme poslední rozdíly mezi mou
verzí a originálem a vytvoříme levou stranu modelu z čelního pohledu -
sukni vykukující zpod plátna, plášť splývají přes Mariinu pravou
ruku a samozřejmě skálu. Jak tak koukám na srovnávací fotografie, úplně mi uniklo, že Ježíš u mé verze je příliš vzpřímený. Budu ještě muset upravovat základ, což není moc dobrá zpráva, no ale co už :P.
Další díl přijde až za čtrnáct dnů, protože příští týden bych jej nestihl. Stejně tak i seriál si dá příští týden pauzu.
Přeji vám všem krásné "pořádještěskoroletní" dny a za čtrnáct dnů se těším na další setkání s vámi.
Cheers Borek
