Otisk na Massive Voodoo - soutěžní (velikonoční) příspěvek

Velikonoce jsou za námi. Je tedy velmi pravděpodobné, že nějaké to vykoledované vajíčko doma najdete. Tedy i kdyby ne, není problém si někde sehnat alespoň skořápku. Ta je totiž základní přísadou do razítka, o kterém tu mluvím. Ve své podstatě se totiž jedná o otisk nadrcených skořápek. Toto razítko nám poté zajistí vždy jiný tvar základního terénu pod figurku. Vlastně nejen tam. Struktura je poměrně zajímavá a dá použít na více místech. Je samozřejmě možné otisknout přímo nadrcené skořápky to modelovací hmoty. Pokud se rozhodneme je tam i nechat, je dobré je zafixovat například akrylovým šepsem, o kterém jsem zde již kdysi mluvil. Struktura povrchu bude opravdu zajímavá. Musíme však počítat s tím, že na povrchu budou znatelné ostré hrany a povrch může být (záleží na tom, jak velké kusy skořápek to budou) i náchylný na rozbití. Použitím šepsu ho částečně ochráníme.

Pokud se rozhodneme udělat razítko, nadrcené skořápky vtlačíme do hmoty jako je například Siligum, Blue-tac... Získané razítko pak může libovolně otiskávat do modelovacích hmot. Je jedno, zda to budou hmoty dvousložkové či polymerové modelovací hmoty. Výsledný efekt bude vždy stejný, ovšem zároveň vždy jiný. 

razítko/stamp + Milliput Silver

Doufám, že se vám tento nápad osvědčí tak, jako se osvědčil mně. A byť to na první pohled může vypadat primitivně, výsledný efekt je opravdu překvapivý. Můžete tak vytvářet opravdu  libovolné povrchy. Navíc pokud se řadíte mezi ty, kteří mají problém se ztvárněním povrchu pod figurku, použití tohoto postupu vaše podstavce pozvihne o několik úrovní výše. Jen tedy nezapomeňte, že polymerová hmota se ještě musí zapéct.

razítko/stamp + polymerová hmota/polymer clay

Here's my entry for the 'Stamp It Quest on the Massive Voodoo's blog:

"Hi you people in the jungle,

thanks for your very good competition and even better way how to find out new ideas of 'basing' - hope you will show us, too :-). The only one problem I have is you want me to choose the best one of my stamps... but which one?

No, just kidding. I think we will celebrate Easter and that means we will probably have many Easter eggs and the question is what we will do with shells of empty eggs? What about use them as a base for the base under our miniature? :-)

We can glue it directly onto the pedestal (it really looks very well). OK, it's really possible but there's no stamp, is there? I even think if we make a stamp, it will look different - there will be no sharp edges. And you can use it for you ground, decorative wall...

To make such a stamp, I used the Siligum moulding paste - if you make a stamp you can stamp any putty (White-grey Milliput is used on the picture) for dozen times. You can be sure your base will never be the same because you can really stamp it as many time you want on the same (already stamped!) base. Well, till the putty isn't dry and hard. :-)
Hope you will find it useful and will collect all the shells from your Easter eggs."

I think it's really good, quick and simple way how to improve (not only) your bases. Try it and you will see. 

skřet Gobla (Gobla the goblin)

Hotovo. Pro někoho nepochybně takový skřet, jací nejsou. Jenže pro mě škřet, bratránek, skřetů od malíře Matta Dixona. Tedy velký nos, velká ušiska a drobná očka. Abych ho ale nekopíroval, tak jsem mu zlomil nejen jeden zub, ale i ten dlouhý nos. Také jsem mu přidal zranění na pravém rameni. Na druhou stranu jsem mu chtěl zachovat takový ten 'komiksový' vzhled - brnění jsem mu udělal z velkých destiček, které jsem doplnil kuličkami. Přesně tak to bylo uděláno i ve skutečnosti a je to i odkaz na již zmíněnou inspiraci kreslenými postavičkami.

Skřeta jsem nakonec udělal rozloženého na více částí. Byť tedy stále nejsem přesvědčen o tom, že bych ho nechal namnožit. Spíše kdyby ho někdo chtěl 'adoptovat' a namnožit. Měřítko je cca 1/10 (přeci jen ho vážně není s čím poměřit). Přavažující hmoty jsou Milliput a Magic Sculp. Ovšem stejně tak jsem na něm použil i hmotu Paperclay a Sculpey FIRM (na culík). Co mohu říci, je to, že všechny zmíněné hmoty se dají snadno kombinovat a že dvousložkovým hmotám nevadí zapékání. Hmotu Paperclay (jak jsem již dříve řekl) jsem však zapéci přeci jen nechtěl. Proto jsem ji nejprve pokryl (libovolnou) dvousložkovou hmotou, teprve pak případně zapekl.

Sculpting goblin Gobla - the Broken Fang was really great fun. First of all it just was a simple test of the Paperclay putty (great one, by the way) but I decided to finish it, lately. I took my inspiration from Matt Dixon's drawings - I mean big nose, big ears and very small eyes (like beads :). So it's not common goblin you may know from worlds (like the Warhammer one) but it's a goblin you may have seen as child. He has got two blades because he's from the clan of green assassins.

Hope you like it. I'm not sure if make copies so if you know someone who is able to adopt him, let me know at martin.skorepa <at> email <dot> cz.

Skřet VIII. - poprava / goblin - execution

S lítostí musím oznámit, že skřet je o hlavu kratší. Tato operace trvala necelou hodinu a během ní jsem musel vyvrtat z (jeho) levé strany krku asi patnáct otvorů, které jsem následně rozšířil bruskou. Pak jsem mu hlavu odlomil a ránu začistil skalpelem. Viditelné jizvy zakryl modelovací hmotou Magic Sculp.

Dobrá zpráva je, že během tohoto zákroku nebyla prolita jediná kapka krve, jen se hodně prášilo. To můžete číst i tak, že jsem se nepořezal (což vám vlastně může být jedno, ale říci jsem to musel), ale vzhledem k tomu, že je skřet vyrobený z dvousložkových tmelů (Milliput a Magic Sculp) a základ má z hmoty Paperclay, tak doporučuji všechny tyto hmoty řezat/brousit nad prázdným (!) odpadkovým košem. Opravdu to totiž hodně práší. Jsou totiž po vytvrdnutí vážně velmi tvrdé a rozhodně nedoporučuji, aby je řezal někdo, kdo nemá zkušenosti s praci se skalpelem, případně bruskou. Popřípadě na to nemá věk. To neberte jako podceňování těch, co do nějaké z této skupin spadají. Jednak byste se totiž mohli sami velmi snadno zranit, protože pokud se silou do nástroje jako je skalpel opřete a ten se sklouzne po tvrdém povrchu, tak počítejte s tím, že nějakou chvíli trvá, než se zastaví. A do čeho se cestou zasekne... S tím souvisí i to, že je potřebné mít vhodný nástroj, tedy jak správný skalpel, tak i vhodnou frézku - konkrétně jsem použil stopkovou frézku, kterou jsem upnul do modelářské vrtačky. Pokud byste neměli správné vybavení, pak hrozí, že během frézování se vám nástroj vysmekne (doslova vyskočí z rýhy, kde právě pracujete) a vy si roztočeným nástrojem objedete dříve vymodelovanou plochu. To se mi v mých začátcích i stalo a vy i proto čtete tento příspěvek, protože bych rád uchránil každého před zbytečnou prací, respektive tedy opravování chyb. Přeci jen je zbytečné opakovat zbytečné chyby, ne?!

 

Aby se to tedy neopakovalo, nejprve jsem odfrézoval kožešinový límec, který budu muset vymodelovat znovu. Ovšem až poté, co udělám řemen od zbraní, které má skřet na zádech. Možná se ptáte, proč jsem to vůbec udělal. Ne, skřet mě nenaštval a nebylo tedy proč ho připravit o hlavu. Důvod je v tom, že lidé, kteří ho viděli, mi řekli, že nevypadá zle a zda nechci dělat kopie. Potěšilo mě to i přesto, že jsem dost starý, abych byl k podobným poznámkám rezervovaný. Navíc jestli někdo dokáže skřeta zkritizovat, jsem to já sám :-). Ovšem přesto jsem skřetovi oddělil hlavu a již dříve i upravil vlasy na temeni hlavy tak, aby případně bylo možné nechat skřeta zaformovat a odlít. Byť já to tedy osobně neplánuji, ale pokud by se našel někdo, kdo by ho chtěl 'adoptovat', bránit mu nebudu. Byť jsem vám chtěl představit skřeta již hotového, ještě prosím o chvilku strpení. 

The Gobla Brokentooth (yes, this is his name, guess why :-) ) has to be executioned. Or, if you wish, his head had to be cut off. Some people (who seen almost done Gobla the Goblin) asked me if there will any copies of this bust. I didn't expect it, I mean quite kind adoption of him (well, it's not a thing it's a little green dwarf-like man who has just lost his head, so it's HE, not it). He's lost his head just because of it - it'll be much more easy to make a copy from him. The question is just if I find someone who would be kind enough to adopt him and make the copies :-). If not, you can be sure I'll paint him. But before it, you will see how he looks like when the sculpting part is finished.

Cutting

To cut off his head I used very sharp scalpel and drill for modellers with the right milling cutter (see the picture above). It's very important to have right tools and be skilled enough to be able to do it! Remeber you work with very sharp tools and because the used putty is really very hard, you must use large force to cut it off. So be careful!

A zase ten skřet (...and again the *#)* goblin...)

 

'Nikdy se nic nemá míti za definitivní...'. Zpívá Voskovec s Werichem ve své písničce. A jelikož jsem právě na to pozapomenul, byl jsem odsouzen k tomu, aby si to připomenul poněkud drastičteji. Konkrétně se jednalo o skřeta, kterého jsem opravdu celou dobu bral jako zkoušku hmot Paperclay, Milliput a Magic Sculp. Taková kratičká přestávka mezi malováním Domorodce. Jenže chyba lávky. Ne že by mi to přímo bylo omláceno o hlavu, ale připomínek a dotazů, zda by to a to nešlo udělat jinak bylo hodně. Naštěstí to nebylo ve smyslu 'Hoď to do koše...', ale naopak 'Proč je to takové uspěchané'. A stejně, mimochodem, dopadla i Příšerka z Milliputu... Protože se však snažím naslouchat (ale že je to těžké, věřte mi), tak jsem se rozhodl pro změny. Jestli nakonec dobré či špatné, to nevím. Ovšem stalo se. Skřet je tedy nyní takřka opět hotový. Ne tedy zcela, jenže to zase až po domalování Domorodce. Nechci, aby se z něj stal takový ten 'Musíš!' pomníček. Ty již mám a jsou to opravdové balvany. Raději jsem proto pořídil několik fotografií, abyste sami viděli, jak jsem pokročil. Mimochodem teď již na žádné ale reagovat nebudu. Tedy řemen od mečů není vůbec ani načatý. Jenže to je opravdu jen detail.

And the goblin is done! You could hear this a few days ago. But... (why there are 'buts' ?) ... But I put a question like 'What do you think about it?'. Well... here is the result. The belt is still missing but  - this 'but' is just a 'but' :-) - that's just because it is still in the deep of each Milliput stick.

Abych se vyhnul podobnému fiasku, zeptám se ještě na to, zda je spokojenost s medvědem-pilotem a pak si již (snad) odpočinu u malování...

Goblin IV.

Dnes jsem začal s kůží. Řekl jsem si, že musím skřeta odlišit na první pohled od lidí. Ne jen zcela jinou lebkou, velkýma ušima, velkým nosem... máte pravdu. Už to vy stačilo. Jenže hodně vrásčitá pokožka to celé podtrhne. Navíc si říkám, že se pak bude lépe malovat.

Goblin III.

Dobrý pozdní večer všem,

přiznám se, že jsem to původně neměl v úmyslu, ale nakonec jsem si řekl, že bych měl dostát tomu, co jsem napsal a i prakticky to vyzkoušet. O co šlo? O skřeta a o to, že jsem psal, že je možné hmotu Paperclay použít jako základ pro další modelování. Tedy vymodelovanou věc z této hmoty použít jako základ pro další dvousložkové hmoty. 

Použil jsem proto jak hmotu Milliput Standard, DURO Green Stuff smíchaný s hmotou Milliput a dvousložkovou hmotu Magic Sculp. Protože jsem pokročil dostatečně na to, abych mohl pořídit nějaké fotografie, tady je máte:

U velké fotografie, kterou jsem odbarvil (lépe to zkrátka vypadá) je i menší obrázek téže fotografie, ovšem v barvě.  Barevná je proto, abyste dobře mohli rozpoznat jednotlivé hmoty. 

Bílou barvou je základ z hmoty Paperclay, tedy jakýsi maňásek, na který jsem nanášel další hmoty. Rád bych upozornil na to, že skřet ještě není dokončený. Ale to je pro vysvětlení.

Světle šedá je pak hmota Magic Sculp. Tou jsem se rozhodl udělat skřetovu pokožku. Ovšem tato hmota je sama o sobě sice nejlepší, protože je - jak jsem již kdysi řekl - vyrobená přímo pro modeláře - ovšem jak jsem zjistil u tohoto projektu (a sami to můžete také vidět) není rozdíl tak moc veliký v porovnání s dalšími. Pokud totiž do dvousložkového tmelu Milliput přimícháme hmotu DURO Green Stuff, pak získáme hmotu, která mi přišla poměrně podobná. Alespoň tedy v tomto případě. Na obrázku je to  nejzelenější barva, tedy ušní lalůček (druhý je dělaný stejně) a udělal jsem z tohoto mixu i klíční kosti. Poměr mixu byl asi 65:35 ve prospěch tmelu DURO. 

Pokud je poměr zhruba 50:50 (světlejší zelená) pak získaný mix přejímá více vlastností Milliputu (zejména je více vláčný a lepivý). Díky Green Stuff je se však nijak netrhá. Na obrázku byl použit na spodní části prsního svalu, ohryzek a zub.

Nakonec je pak na obrázku světle zelená, skoro žlutá. Zde je pak poměr opačný, tedy takřka 70:30 ve prospěch Milliputu. Důležité je, že si stále tato směs ponechává dobré vlastnosti obou. Na druhou stranu samotný Milliput Standard jsem použil na horní polovinu obou uší a pracovalo se mi s ním stejně. Je pravda, že není tak komfortní jako Magic Sculp, ovšem pokud ho necháme pár minut zavadnout před vlastním nanesení na cílové místo, pracuje se s ním velmi podobně. Milliput Standard můžeme smíchat i s Milliputem Silver Grey/White a nahradit tak Green Stuff. Pokud to uděláme, doporučuji pracovat po menších částech, protože - alespoň ten dojem jsem měl - směs je tužší a pro její zpracování je třeba  více síly, případně více změkčit. Zde ovšem pozor! Pokud použijeme vodu, Dobře vyschlá hmota Paperclay, ze které je maňásek, to sice vydrží bez pohromy, ovšem riskujeme to, že směs doslova vymyjeme z místa, kde ji chceme mít. Lepší je přidat více Milliputu Standard.

Závěr

Na samotný závěr si neodpustím opětovné konstatování, že hmota Paperclay mě opět překvapila tím, že poskytla velmi stabilní základ pro další práci. A to dokonce i při práci na ušních boltcích, která spočívala s tím, že jsem již dříve vymodelované části nejprve modelářskou bruskou ztenčil tak, abych jejich vnitřky mohl vymodelovat detailněji znovu. Nejen že již vytvrzená hmota nijak nepraskala, nelámala se, ale také bez nejmenších problémů vydržela modelování, kdy jsem použitý dvousložkový tmel/směs nanášel jak modelovacími nástroji, tak i umačkáním navlhčenými prsty.To všem můžete vidět opět sami, protože horní část hlavy a zátylek je sice na fotografiích zbarvený do zelena, jenže to je jen proto, že jsem si během práce opakovaně vlhčil jak modelovací nástroje, tak i prsty na rukou a díky tomu zezelenalo to, co bylo předtím sněhově bílé.

Doufám tedy, že až opadne velká voda, kterou tu teď máme - u nás naštěstí ne, rok 2002 mi bohatě stačil - tak že se do modelování vrhnete sami.

Lebka 1:10

Původně jsem modelování lebky měl jen za cvičení 'modelování podle obrázku'. V průběhu práce jsem si ale řekl, že by možná stálo za to dát lebku i do měřítka. A protože lebek v měřítku 1/35 a podobných je spousta, tak jsem si vybral jedno z měřítek, ve kterém se vyrábějí busty. 1/10. 

Musel jsem si proto více hrát s pravítkem (což tedy mimochodem skoro nesnáším), ale snad tu jakási podoba již je. 

Všimněte si jemných vláken u hmoty Paperclay - stačí lehké zalakování...

Obličejovou část jsem začal dělat z Milliputu. Na mozkovnu jsem pak použil hmotu Paperclay. Přemýšlím, že udělám již jen horní čelist, spodní pravděpodobně ne, protože pak si udělám otisk a zkusím použít hmotu Sculpey, abych mohl lebku vypálit. V této chvíli to bohužel nejde, protože jsem jako základ (= malá kulička napíchnutá na párátku) použil tvrzený polystyrén. 

Polud se mi lebka v rámci možností povede, budu ji používat pro další práci, jelikož výhoda by byla v tom, že je v měřítku a nemusel bych si ho neustále hlídat. Proto je na fotografii vedle lebky 'kontrolní' busta křižáka 'After the Battle' (Andrea Miniatures) právě v měřítku 1:10.   

Creative Paperclay

Neopracovaná hmota po zaschnutí...

Ještě než jsem začal před maličkou chvílí psát tento příspěvek, tak jsem přemýšlel nad tím, jak hmotu Paperclay porovnat s ostatními. Sice jsem ji již použil při modelování, jenže stále jsem měl takový zvláštní pocit. Nevěděl jsem proč vlastně. Až pak mi to došlo. Pokoušel jsem se totiž neustále modelovací hmotu Creative Paperclay porovnávat s těmi, které běžně používám. A to byla ta chyba. Paperclay totiž dost dobře srovnat nejde. Vždyť ani Usaina Bolta nikdo nesrovnává s běžcem na deset kilometrů. Oba sice do cíle dorazí, jenže to je tak vše, co mají společného. Přesně to platí i pro modelovací hmotu Creative Paperclay a třeba naposledy recenzovaný Milliput.

Vedle toho, že se jedná o na vzduchu tvrdnoucí hmotu. Tedy takovou, která se nevypaluje a ani - oproti již zmíněnému Milliputu - se nejedná o hmotu, kde musíme smíchat jednu složku s druhou. Z toho plyne jednak podmínka, že je potřeba nepoužitou hmotu uchránit před přístupem vzduchu - osvědčil se mi uzavíratelný igelitový sáček. Vždy když si vezmu jen tak velkou část hmoty, kterou  stihnu zpracovat, tak sáček opět uzavřu. Nevznikne tak žádný odpad, tedy nepoužitá hmota, která by zatvrdla a stala se nepoužitelnou. Navíc pokud přeci jen nějaká část hmoty zbude, můžeme ji s klidným svědomím vrátit do sáčku. Pokud by se nám zdálo, že hmota je příliš suchá a tvrdne, stačí pár kapek vody a vrátíme ji zpět do stavu, v jakém byla. Není dobré namáčet hmotu v uzavřeném sáčku. Pokud přece, tak opět jen pár kapek vody.

Když jsem tedy již řekl, že nemá smysl Paperclay porovnávat s hmotami jiného druhu, tak  naopak má smysl tuto modelovací hmotu porovnat se stejnými hmotami, které můžeme koupit v papírnictvích. Závěr je jednoznačný - Creative Paperclay ostatní konkurenty ve všech směrech neporáží o na cílové pásce 'o prsa', ale o několik koňských délek. Ovšem podívejme se na to postupně. 

Creative Paperclay - cena

Na první pohled by si neinformovaný člověk řekl, že 340,- Kč, za jakou tuto hmotu nabízí DecoDance na svém e-shopu, je poměrně hodně. Alespoň já jsem si něco v tomto smyslu řekl, ještě než jsem balení Paperclay otevřel. Po chvilce práce s touto hmotou jsem začal měnit názor. A poměrně radikálně. Ovšem k tomu je třeba postoupit k dalšímu bodu tohoto příspěvku.

Creative PaperClay - vlastní práce s touto hmotou

Práce s touto hmotou byla pro mne něčím zcela novým. Čekal jsem totiž, že se bude chovat jako na vzduchu tvrdnoucí hmoty běžně prodávané v obchodech. Jenže právě tím tato hmota není. Není tedy hmotou, která je určená pro děti na takové to 'domácí matlání'. Naopak se s ní dá pracovat jako s naprosto seriózním modelovacím materiálem. 

10 gramů = samotná hlava bez těla (ještě ho nemá).

V předchozí části jsem začal zmínkou o ceně. Nyní je však třeba k tomuto A) dodat i B). A tím je totiž to, že je třeba zmínit kolik hmoty Paperclay vlastně stojí oněch 340,- Kč. Za tuto cenu totiž dostaneme balíček vážící 454 gramů. Nu a když si uvědomím, že z devatenácti gramů této hmoty jsem vymodeloval bustu skřeta, který má na výšku 66mm´, na šířku 55mm a  od špičky nosu po špičku uší měří 64mm, tak se pojednou - alespoň mně - pojednou přestane cena zdá nějak příliš vysoká. 

Množství použité hmoty může být totiž ještě menší v případě, že použijeme nějaký základ, na který budeme nanášet jednotlivé vrstvy hmoty. Já použil jen párátko, aby se skřetovi nekroutil jeho extra dlouhý nos. Navíc hmota je po vyschnutí opravdu pevná a odolná. Například jeho špičaté uši jsou bez jakékoli opory a já nemám žádné obavy ho právě za jedno ucho chytnout a zvednout. Samozřejmě je mi jasné, že kdybych chtěl, tak mu ulomím obě uši i s nosem, jenže na druhou stranu je třena nezapomínat na to, že to by již bylo daleko za hranicí toho, jak bych se měl k (jakékoli) vymodelované věci chovat.

Creative Paperclay - broušení

Pokud by se přesto stalo, že bychom potřebovali z nějakého místa odstranit větší množství vytvrdlé hmoty, je možné bez obav použít pilku, skalpel... Hmota totiž zatvrdne tak pevně, že můžeme bez obav uchopit do dlaně vytvrzenou část hmoty a část z ní uříznout. Hmotě se nestane nic. Alespoň v mém případě, resp. v případě zabrušování skřeta, tomu tak bylo. 

Hmota po vytvrzení získá texturu, která někomu připomíná dřevo, nebo třeba omítku (na fotografii je to označeno číslem 1.). Z mého pohledu se nejedná o žádnou negativní věc. Naopak je možné vymodelovanou věc nechat a jen ji zafixovat lesklým lakem. Ovšem na druhou stranu je mi i jasné, že ne vždy je to to, co chceme a potřebovali bychom, aby povrch byl hladký. Pokud ano, tak není nejmenší problém dané místo přebrousit. Vytvrzená hmota rychle ubývá a asi tak po minutě, dvou (neměřil jsem to), získáme velmi jemný povrch (číslo 2.). Závisí to jen na brusném papíru, který použijeme. Platí však, že byť je hmota po zaschnutí tvrdá, není vůbec těžké ji porýpat.   

Creative Paperclay - zafixování

Od používání na vzduchu tvrdnoucích hmot mě vždy odrazovalo to, že je stačilo i dlouho poté, co byly tvrdé, uchopit vymodelovanou věc třeba i jen lehce zpocenou rukou (třeba v létě) a stalo ze z ní něco, co připomínalo bláto. K mé velké úlevě se nic podobného v případě Creative Paperclay neděje. Ovšem na druhou stranu je třeba pamatovat na to, že je třeba vymodelovanou věc zafixovat lakem. Pokud bychom totiž vymodelovaný objekt nechali, je vysoce pravděpodobné, že by nakonec vzdušné vlhkosti podlehl. Pokud se však vrátím ke skřetovi, tak toho mám na stole již několik dnů a za tu dobu jsem ho měl mnohokrát v rukou a ubylo z něj jen to, co jsem zbrousil.

Creative Paperclay - praskliny

Praskliny se na povrchu vyskytnout mohou. Ovšem pouze v případě, že najednou použijeme větší množství hmoty. Hmota - alespoň mi to tak nepřijde, ovšem neměřil jsem to, nemám ostatně ani jak - během sesychání nemění svůj objem. Protože však zasychá od povrchu směrem ke středu, praskliny se objevit mohou. Jakmile hmota jednou zaschne, již nepraská. 

Předejít tomu může buď tak, že hmotu během schnutí navlhčíme (opět jen lehce = nenamáčet !). Nebo po zatvrdnutí prasklinky vymažeme čerstvou hmotou.

Creative Paperclay - otisky a detail

Jednu z funkcí, ve kterých tato hmota vyniká je její schopnost pořízení věrného otisku. Ostatně velmi dobře je to vidět i na videu, které se nachází na stránkách výrobce. Otisk je velmi věrný a rozhodně se s ním dá dále pracovat. Já jsem si však řekl, že si udělám vlastní malou formičku, ze které zkusím získat vlastní otisk. Výsledek můžete opět posoudit sami.

Creative Paperclay - hmotnost

Když jsem se zaobíral cenou a kolik je potřeba hmoty, tak jsem říkal, že je hmota velmi lehká. Dostatečně lehká na to, abych této skutečnosti věnoval vlastní bod recenze. Přirovnat bych ji mohl k hmotě Sculpey Ultra Light. Ovšem tato hmota patří mezi zapékací modelovací hmoty a přeci jen její uplatnění je jinde. V roce 2011 jsem o této hmotě napsal samostatný příspěvek. I přesto se pro mne skutečnost nízké hmotnosti velkým plusem hmoty Creative Paperclay.

Creative Paperclay - závěr

+ Paperclay výtečně změkčuje malé množství vody

+ s hmotou se velmi (!) příjemně a dobře pracuje

+ hmota je tvrdá a velmi lehká

+ snadno se brousí řeže

+ ještě snadněji se s ní pracuje

+ nijak nezapáchá

+ barvit se dá libovolnými barvami, dokonce do ní můžeme vmísit barevný pigment (nedoporučoval bych začátečníkům

+ pokud používáme tenké vrstvy Paperclay, nemění svůj objem a tedy nepraská

+ dá se použít jako podklad pod dvousložkové tmely a s již zapečenými polymerovými hmotami

- při použití velkého množství hmoty hmota během vysychání praská. Osobně to však nepovažuji za nedostatek, ale pouze za daň tomu, že pracujeme s hmotou, která tvrdne na vzduchu

- nedá se zapékat (a tedy použít s nezapečenými polymerovými hmotami jako je Sculpey FIRM a FIMO). 

Tato hmota se dá použít jako základ, na kterém budeme dále pokračovat v modelování pomocí jiných hmot (viz. '+' a '-'). Stejně tak je ovšem vhodná i pro samostatné modelování. Sculpey Paperclay mě osobně velmi mile překvapil a doporučuji ho všem.

Za poskytnutý vzorek hmoty Creative Paperclay děkuji Jakubovi Vyplelovi z firmy DecoDance.

Goblin II.

Goblin je takřka hotový. Protože přemýšlím nad tím, jestli ho nenechat odlít, tak budu muset udělat realističtější vnitřky uší. Samozřejmě i nějakou tu výstroj. Rozhoduji se mezi jednoduchým řemenem přes rameno a případně nějakou složitější výstrojí. Napadl mě - byť by to byla změna od pilota příšerky - nějaký šaman od skřetů. Ať se rozhodnu jakkoli, tak hmota Paperclay mě velmi překvapila. Tak snadno jako s ní se mi nepracovalo s žádnou jinou, kterou jsem když měl v rukách. Posledním krokem bude vyhlazení, respektive vybroušení. Jenže na to je ještě čas.

  

 

Goblin a Paperclay aneb Jak to všechno začalo

Když jsem před pár dny dával na blog fotografii s něčím, co snad připomínalo hlavu, tak jsem věděl, co by to mělo být. A doufám, že to poznáte také. Ovšem raději to přeci jen popíši. Vždyť za to vlastně můžete vy. Tedy ne všichni, ale ti, co odpověděli na otázku, zda by měla mít 'příšerka z Milliputu' pilota. Výsledkem bylo, že měla. Celkem odpověděli na otázku tři z vás. Možná se vám to bude zdát jako málo, jenže já měl před koncem hlasování opačný pocit. Nechtěl jsem, aby hlasování dopadlo záporně. Byl jsem totiž připravený na to, že se budu výsledkem té ankety řídit. Jenže na druhou stranu jsem chtěl, aby pilota měla. On ten nápad s tím, aby to byl skřet, se mi opravdu zalíbil. A proto jsem trnul, jak to dopadne... Naštěstí dobře, pilot bude a já si pro příště raději rozmyslím, jak moc pro mne výsledky ankety budou závazné :-).

Skřet: odborník (snad) shovívavě pokrčí rameny ;-)

Vzal jsem si tedy tužku a papír a namaloval jsem si několik návrhů, jak by skřet měl vypadat. Jenže shodou okolností mi Jakub Vyplel z DecoDance nabídl k vyzkoušení novou hmotu. Konkrétně na vzduchu tvrdnoucí (air hardening) hmotu Paperclay. Souhlasil jsem s tím, že ji vyzkouším hlavně proto, že jsem si říkal, že alespoň zkusím něco jiného, než jen dvousložkovou hmotu jako je Milliput, resp. zapékací Sculpey FIRM. Možná si teď říkáte, k čemu je to vůbec dobré. 

Vedle toho, že platí ono známé pořekadlo, že změna je život, tak musím říci, že čím více různých hmot a tmelů jsem vyzkoušel - v praxi to znamená, že se vždy pokusím něco vymodelovat a napsat své dojmy. Když to pak ještě porovnám s tím, co najdu na internetu a v knihách a časopisech, tak věřím, že se mi podaří vytvořit jakž takž něco, co by šlo nazvat recenzí. Pro mne osobně je pak největším přínosem to, že jsem většinou vyzkoušet nějakou novou techniku modelování, případně 'jen' vylepšit stávající. 

Jenže když zásilka s hmotou dorazila a já viděl na jejím obalu fotografii nádherně vymodelovanou bustu koně, tak mě to zarazilo. Nějak jsem si o hmotě vytvořil nepřesný obrázek. Měl jsem totiž za to,m že se bude více blížit na vzduchu tvrdnoucím hmotám, které se v papírnictvích běžně prodávají za pár korun a tomu pakj odpovídají i možnosti jejich využití.

Rozhodně tu poslední větu nechápejte tak, že bych ohrnoval nos nad těmito hmotami. Navíc i vím, co se z nich dá vymodelovat. Jen jde o to, že bych je dobrovolně na nic jiného, než je například jen hrubé vymodelování terénu pod nějakým modelem, nikdy nepoužil. Pokud vůbec *). Takže jsem se raději podíval i na stránky výrobce. A tam jsem v sekci Galerie uviděl věci, které se nevyrábějí ´v rákci hodiny výtvarné výchovy šesté třídy základní školy. Rozhodně si galerii také prohlédněte. Stojí to za to. A to říkám i přesto, dosáhnout něčeho podobné se mi v praktické ukázce podle všeho nepovede. Ačkoli jak jsem již řekl, tak bude z toho jednak recenze, navíc (třeba) vám opět ukáži, kudy cesta nevede. 

Hmota Paperclay se mi totiž po pár dnech používání jeví tak, jak je popsána na stránkách prodejce. Ovšem pokud si ta slova přečtete, tak vás musí napadnout, že to jsou opět taková ta poměrně častá slovo o tom, jak je něco 'skvělé a úžasné'. A potom skutek utekl. Proto jsem se rozhodl, že stejně jako v případě Milliputu neodbudu příspěvek o hmotě Paperclay nějakými omletými frázemi, ale naopak ho rozdělím na několik částí, kde na praktické ukázce předvedu to, o čem se ne výše uvedených stránkách výrobce (prodejce) jen píše a závěr nechám na vás. 

Já jsem si jako námět pro první práci zvolil právě skřeta. Obyčejného skřeta, kterých jsou stránky fantasy knih plné. Řekl jsem si totiž, že když už mám skřeta nakresleného, tak se ho pokusím vymodelovat. Nebude se jednat o zcela identickou kopii jako je ten na obrázku, ovšem o to se ani nesnažím. Přesto doufám, že si bude podobný dost na to, abyste se mohli soustředit jen na to, jak se chová hmota Paperclay. Pro představu velikosti jsem vedle sebe dal jak bustu z tohoto blogu známého opičáka (Generál Thade, offo), tak i hlavu skřeta. Velikost by mohla být i menší - vlastně nejsou vzájemně ve stejném měřítku - jenže jsem nevěděl, jak by šlo z hmoty modelovat i menší detaily. Teď sice již vím, že by to možné bylo, ale velikost jsem již ponechal. Ještě k hlavě přidám část těla... vlastně jako je to na bustách obvyklé.

Hlavu mám již takřka hotovou. Vlastně jedno ucho (je vidět na fotografii) je hotové z větší části, druhé ucho je hotové asi tak z 25%. Protože jsem se rozhodl neurychlovat schnutí hmoty umělým zdrojem tepla (například fénem), musí vždy čekat na vytvrzení hmoty - proto to také trvá déle, než jsem původně myslel. Ovšem toto podrobněji popíši v dalším příspěvku, kdy již budu mít skřeta hotového. V posledním příspěvku se pak ještě zmíním o dalších možnostech, jak je možné hmotu Paperclay využít.