Srnčí trofej / Deer Trophy video

 

Jak vypadali / What did they look like?

 

3D Srnčí trofej / 3D Deer Trophy

 

 

Dostal jsem pro mne zvláštní zakázku. Namalovat srnčí trofej, tedy 3D výtisk skutečné srnčí trofeje. Ihned jsem po tom doslova skočil, protože jsem si sliboval, že to bude něco zcela nového. A bylo, přičemž mé nadšení postupně opadlo, protože jedna věc je malovat miniatury, figurky a modely a zcela rozdílná pak namalovat něco, co je v měřítku 1:1. Tam totiž bylo nutné velmi přizpůsobit a někdy změnit postupy, které jinak fungují.

I received a special order for me. Paint a deer trophy, i.e. a 3D print of a real deer trophy. I literally jumped on it right away because I promised myself it would be something completely new. And it was, while my enthusiasm gradually waned, because it's one thing to paint miniatures, figures and models, and quite another to paint something that is 1:1 scale. There, it was necessary to adapt and sometimes change procedures that otherwise work.

Samotný 3D tisk byl 3D sken skutečné (poměrně vysoko oceněné) trofeje. 3D tisk se docela povedl a jediné, co chybělo, byly drobné detaily jako různé výstupky, prohlubně. Jak jsem totiž zjistil na skutečné trofeji se jednalo skutečně o drobné věci, jenže když nebyly, po přetření základní barvou - tmavě hnědý základ velmi řídkou barvou a pak silnější vrstvou světlé barvy Beige (AV). Tady je možné použít i jiné podobné odstíny. Šlo jen o základ. 

 

The 3D print itself was a 3D scan of an actual (relatively highly prized) trophy. The 3D printing turned out pretty well and the only thing missing were small details like various protrusions, depressions. As I found out on the real trophy it was really small things, but when they weren't, after painting with the base color - a dark brown base with a very thin color and then a thicker layer of light Beige (AV). Other similar shades can also be used here. It was just the base coat.

 

Jakmile jsem to však udělal, parohy náhle začaly vypadat velmi ploše. Na fotografii to tak dobře patrné není, ale v tu chvíli jsem se docela vyděsil. Bylo mi totiž jasné, že nebude možné použít stříkací pistoli, ale vrátit se ke klasickému štětci. Tedy štětci... Při malování figurek se nejčastěji jedná o štětce velikosti '00' a '0', na větší plochy i '1' a někdy dva. Záleží na měřítku. A i tak se spousta lidé dohaduje, zda se nejedná o příliš velkou velikost. Jenže tady to použít nešlo. Jak jsem již napsal, musel jsem domalovat i drobné detaily, kde jsem je domaloval štětce velikosti '1', jenže jinak jsem sáhl po klasickém štětci na venkovní použití. Tedy hrubý štětec velikosti '20'. 

 

However, once I did this, the antlers suddenly started looking very flat. It's not that obvious in the photo, but I was pretty scared at that moment. It was clear to me that it would not be possible to use a spray gun, but to return to the classic brush. That is, brushes... When painting figurines, the most common brushes are size '00' and '0', for larger areas also '1' and sometimes two. It depends on the scale. And even so, many people argue whether it is too big a size. But it couldn't be used here. As I already wrote, I had to finish painting the small details, where I finished them with a brush of size '1', but otherwise I reached for a classic brush for outdoor use. So a coarse '20' size brush.

Potvrdil jsem si své podezření, že na kvalitě štětce až tak nezáleží, Ano, čím kvalitnější, tom lepší a z toho důvody dávám přednost štětců Kolinski. jenže tady se nejen že jednalo hrubý velký štětec, ale i o syntetický vlas. Opět velmi hrubý. Přišlo mi to jako štětiny z prasete. Podle mého se to nakonec dalo namalovat poměrně snadno i s takovým štětcem. 

I confirmed my suspicion that the quality of the brush does not matter that much, Yes, the better the better, and that's why I prefer Kolinski brushes. but here it was not only a coarse big brush, but also a synthetic hair. Again very rude. It felt like bristles from a pig. In my opinion, it ended up being relatively easy to paint even with such a brush.

Další věc, na kterou je třeba se připravit, je spotřeba barvy. Tedy když jsem si uvědomil, že je to vlastně klasická figurkařina jen ve větším měřítku, tak jsem začal barvy více ředit a použil jsem více vrstev. Nepočítal jsem je, ale bylo jich opravdu násobně více než jindy. 

Another thing to prepare for is paint consumption. That is, when I realized that it is actually a classic figurine only on a larger scale, I started to dilute the colors more and used more layers. I didn't count them, but there were many times more than usual.

Začal jsem velmi tmavou barvou AK interactive Burnt Umber, kterou však průběžně tónoval tupováním  dalších odstínů jako Flat Earth (AV), Charred Brown (AV-Game Color), Wood Grain (AV), Red a Brown Leather (Scale Color) a Orange Lether. Neuvedu zde, kolik které barvy a jaký poměr. Jednak jsem si to nepsal a hlavně to bylo podle aktuální situace. Vždy bylo třeba nechat předchozí vrstvu lehce zavadnout a pak opět tupovat dalším odstínem. Důležité je několik věcí. 

 

I started with the very dark color AK interactive Burnt Umber, which I gradually tinted by tapping other shades such as Flat Earth (AV), Charred Brown (AV-Game Color), Wood Grain (AV), Red and Brown Leather (Scale Color) and Orange Leather . I will not mention here how many of which colors and in what ratio. For one thing, I didn't write it down, and mainly it was based on the current situation. It was always necessary to allow the previous layer to set in slightly and then topping again with the next shade. A few things are important.

 

V první řadě, že je třeba mít na paměti použít i základ. Třeba jen lehce, ale musí tam vždy být, jinak se začnete malovat 'fleky' a zcela tím zničíte svou práci. Hodně mi pomohlo, že jsem měl na stole srnčí shozy a díky tomu jsem se stále držel na stejné úrovni. Druhá a neméně důležitá věc je nenechat předchozí vrstvu moc zaschnout, protože akrylové barvy na pohled rychle schnou, jenže ve skutečnosti to tak není s platí to jen u velmi tenké vrstvy. V případě vrstvy silnější barva zavadne jen na povrchu, udělá se jakýsi škraloup, po kterým však je stále živá barvy. A pokud se takového škraloupu nešetrně dotknete, tak ho roztrhnete a zničíte tak svou práci. Tohle je nutné mít na paměti, než vůbec začnete.

Primarily. You have to remember to use the foundation as well. Maybe just lightly, but it always has to be there, otherwise you'll start to paint 'spots' and completely ruin your work. It helped a lot that I had deer drops on the table and that kept me level. The second and no less important thing is not to let the previous layer dry too much, because acrylic paints look like they dry quickly, but in reality they don't, and this only applies to a very thin layer. In the case of a layer, the stronger color fades only on the surface, a kind of shellac is formed, after which, however, the color is still vivid. And if you carelessly touch such a shell, you will tear it and destroy your work. This is something to keep in mind before you even begin.

Pak jsem nechal parohy zaschnout do druhého dne a metodou suchého štětce jsem zvýraznil výstupky na paroží tak, jak by to mělo být. Hodně pomohlo, že jsem věděl, jak vlastně ve skutečnosti jsou parohy vytlouká a že to není pravidelně na všech stranách. Tomu jsem svůj postup přizpůsobil a maloval jsem tak, jak si srnec svou chloubu vytloukal. Tedy jinak z boků, jinak zevnitř. 

I then let the antlers dry until the next day and drybrushed the antler protrusions as they should be. It helped a lot that I knew how the antlers are actually hammered out and that it is not regular on all sides. I adapted my procedure to this and painted as a deer hammered its pride. That is, differently from the sides, differently from the inside.

Proto jsem pak přidal do vnitřní strany směs barev Red Leather (Scale Color) + Black Leather (Scale Color) a právě Burnt Umber (AK). což byla základní barva.  Tady mohou být fleky i viditelné, proto jsem použil štětec velikosti '1'. Místa kolem koruny parohů (popsal bych to jako místo, kde se paroh dotýká kůže na hlavě) jsem ještě ztmavil naředěným hnědým wahem Agrax Eartshade od Games Worshopu. Tím je i dobré přetáhnout parohy po celé délce. Pamatujte však, že je nutné to udělat tak, že buď přetáhnete celý paroh až za jeho špičku. No nebo to uděláte tak, že postupně přestanete tlačit štětcem na paroh a postupně ho zvedáte. To je třeba si nacvičit, ale je to snadné. Důvod, proč je třeba to tak udělat, je jednoduchý - na parohu nezůstane loužička washe. Ta (a platí to i pro libovolnou jinou barvu) by totiž zůstala na místě a velmi by změnila zbarvení celého parohu. Představte si, jak vypadá školní tabule, kterou někdo utřel nevymáchanou houbou.  Nejprve to vlastně jde, jenže jak začne schnout, nedá se na takovou takovou tabuli nejen dívat, ale ani psát a musí se utřít znovu. Jenže to je přesně to, co si u malování akrylem nemůže nikdo dovolit. 

 

That's why I then added a mixture of Red Leather (Scale Color) + Black Leather (Scale Color) and Burnt Umber (AK) to the inside. which was the base color. Here, the spots can be visible, so I used a size '1' brush. I darkened the areas around the crown of the antlers (I would describe it as where the antler touches the skin on the head) with a diluted brown wah of Agrax Eartshade by Games Workshop. This is also a good way to drag the antlers along the entire length. However, remember that this must be done by either pulling the entire antler past its tip. Or you can do it by gradually stopping pressing the brush on the antler and gradually lifting it. This takes practice, but it's easy. The reason why it needs to be done this way is simple - a puddle of wash will not remain on the antler. This (and this also applies to any other color) would stay in place and greatly change the color of the entire antler. Imagine what a school blackboard looks like when someone wiped it with an unwashed sponge. At first it actually works, but when it starts to dry, you can't just look at such a blackboard, you can't even write on it, and you have to wipe it again. But that's exactly what nobody can afford with acrylic painting.

Nakonec jsem nechal celou namalovanou trofej zaschnout nejlépe do druhého dne, minimálně však aspoň dvě hodiny a stejný způsobem jsem přidával další vrstvy, doku jsem nebyl spokojený. Na samotný závěr jsem pomocí stříkací pistole přidal pět vrstev saténového laku Vallejo. Na sloučení povrchu by stačily vrstvy dvě, ale protože jsem věděl, že bude výsledek mé práce viset někde na zdi, vrstev jsem zvolil více, protože tak zajistím větší ochranu. Výhodou tohoto laku je i to, že poskytuje ochranu před UV světlem.

In the end, I let the entire painted trophy dry preferably until the next day, but at least for at least two hours, and in the same way I added more layers until I was satisfied. For the very finish, I added five coats of Vallejo Satin Lacquer using a spray gun. Two layers would have been enough to merge the surface, but since I knew that the result of my work would hang somewhere on the wall, I chose more layers, because that way I would ensure more protection. The advantage of this varnish is that it provides protection against UV light.

Na samotný závěr jsem udělal bílou lebku. Tedy nejprve jsem celý fragment lebky přetřel dvěma vrstvami barvy Offwhite (AK) a pak čistě bílou Vallejo. Ten důvod byl jednoduchý - pomocí kysličníku (což je mimochodem velmi silná žíravina) z lebky odstraní všechny zbytky vyvařeného masa díky tomu kost zcela zbělá. Tedy se nesmí nijak výrazně stínovat.

 

At the very end I made a white skull. So first I painted the entire skull fragment with two coats of Offwhite (AK) and then pure white Vallejo. The reason was simple - with the help of oxygen (which, by the way, is a very strong corrosive), he removes all the remains of boiled meat from the skull, thanks to which the bone turns completely white. Therefore, it must not be shaded in any significant way.

A bylo hotovo. Doufám, že se bude líbit. Já jsem si díky tomu vyzkoušel zase něco nového.

And it was done. I hope you will like it. Thanks to that, I tried something new again.

PSMK Scale Model Cup 2024 - nej diorama

 

Člen posádky československého bombardéru Aero MB-200 (kolem roku 1930)

Československý bpmbardér Aero MB-20 byl v licenci (původně francouzský Bloch MB) bombardér vyráběný společnostmi Aero a Avia. Jednalo se o celokovový bombardér, hornoplošník, s pevným podvozkem. Zastaralý byl již v době uvedení do provozu. Modelářská společnost MH Models zařazuje do své nabídky figurky členů posádky. Uvádím to množném čísle, protože je nabízí v několika velikostech (jedná se o 3-D tisk). Figurka je zajímavá proto, že letec má na sobě československou leteckou kombinézu. K podrobnější recenzi se dostanu až u figurky, kterou budu malovat pro sebe. takto se jedná o dostačující figurku, která se dá použít i jako samostatný model přímo z 'krabičky' respektive blisteru. Nevím, v čem se bude prodávat. Já ji dostal v krabičce.

The Czechoslovak Aero MB-20 bomber was a license (originally French Bloch MB) bomber manufactured by Aero and Avia. It was an all-metal bomber, high-wing, with fixed landing gear. It was already obsolete at the time of commissioning. The modeling company MH Models includes figures of crew members in its offer. I'm making it plural because it offers them in several sizes (it's 3-D printing). The figure is interesting because the airman is wearing a Czechoslovak interwar flight suit. I will get to a more detailed review when I paint the figure for myself. thus, it is a sufficient figure that can be used as a separate model directly from the 'box' or blister. I don't know what it will sell for. I got it in a box.

3D tisk v barvě - nová technologie / FULL COLOUR RESIN PRINTING!!!

 

Historické okénko - Bitva u Malešova

Na internetu lze nalézt i mnoho článků, videí, studií věnovaných historii, technice, historii oblékání, jazyků a umění obecně. Protože z hodně z nich velmi často vycházím ve chvíli, kdy začínám pracovat na nějaké figurce a přijdou mi i užitečné přinejmenším v tom smyslu, že si tím i rozšířím obzory. Zároveň je to užitečné i proto, že pak mě to v dobrém donutí k tomu, abych studoval dál. A protože mi nepřijde správné si to nechávat jen pro sebe, tady je první z nich v nové nepravidelné rubrice Historické okénko. Jen malé připomenutí - ne vše, co v nějakém zdroji je, je možné mít za jedinou pravdou. Zároveň se však nejedná ani o lež. Je zkrátka mít přístup k volné diskuzi a v tomto konkrétním případě tedy studiu. A k tomu jsou potřeba podklady. Nejen v té figurkařině, jenže to bych se dostal někam, kam nechci.

 

 

 

On the Internet, you can also find many articles, videos, studies devoted to history, technology, the history of clothing, languages and art in general. Because I very often use many of them when I start working on a figure and I find them useful, at least in the sense that I broaden my horizons. At the same time, it is also useful because then it will force me to study further. And since I don't think it's right to keep it to myself, here is the first of them in the new irregular section Historical Window. Just a small reminder - not everything that is in a source can be believed to be the only truth. At the same time, however, it is not a lie either. In short, there must be an access to free discussion and, in this particular case, study. And for that you need as many documents documents as you can find. Not only in the figure making (I mean sculpting, painting), but... I would end up somewhere I don't want to be.

 

Cihlová zeď / Brick Wall

 

HeritageCon -- Scale Model Contest Photography 2024