Vytváříme razítka pro Magic Sculp

Stug III/G a Zimmerit jako Waffle

Pasta Zimmerit byla používána zejména na německých tancích a samohybných dělech za druhé světové války (cca 1942 - 1944). Pokud na tancích byla, znesnadňovala přichycení magnetických min nepřítelem. Aby byla její funkčnost ještě zesílena, byl povrch s patou Zimmerit ještě zvrásněn. Tato pasta mohla mít nakonec mnoho různých povrchových úprav. Protože jsem se aktuálně vrátil ke stavbě kořistního Stugu III/G, na kterých byl Zimmerit připomínal tvaru vaflí, tak jsem stál před otázkou, jak ho co nejvěrněji (z mého pohledu) ztvárnit.   

O dvousložkové silikonové hmotě Siligum jsem psal, že je výrobcem určená pro výrobu forem a následného vytváření kopií. Není to samozřejmě jediná podobná hmota. Patří mezi na vzduchu tuhnoucí. Ostatně tento článek si můžete přečíst. Stejně se chová i zapékací Mold Maker. 

Používané vzory pasty Zimmerit

Nechci se zbytečně opakovat, ale právě na tyto dva články jsem si vzpomenul, když jsem přemýšlel, jak napodobit. Jak jsem se již přiznal, tak se řadím mezi více než sváteční stavitele bojové techniky. Z toho důvodu nemám přehled o tom, zda je možné něco podobného jako jsou tiskátka, nabízí MIG productions v měřítku 1/35, k dostání i v měřítku 1/48. A i kdyby bylo, tak mi vždy přijde lepší si takovou věc vyrobit sám.

Bylo mi takřka ihned jasné, že budu muset najít nějaký kompromis mezi tvarem, který na fotografii je, a mezi přijatelnou velikostí vzhledem k měřítku. Věděl jsem, že spíše než vzor na obrázku označený jako 6., budu rád, pokud se mi povede udělt něco, co bude alespoň podobné číslu pět. Zkrátka jsem si na celou operaci :-) vyhradil určitý čas a se mi nechtělo překročit. Přeci jen se nejedná o figurku. (Stavitelé bojové techniky prominou, ale opravdu to pro mne není to hlavní.)

Již zmíněná tiskátka od MIG productions nepřicházela v úvahu. A nejen kvůli nevyhovujícímu měřítku. Pokud se totiž na ně pozorně podívate, tak si všimnete, že jsou z resinu. Alespoň já ten dojem mám, ač jsem je nikdy v ruce neměl. Tedy v modelovací hmotě vytvoří ostrý otisk. To je v naporstém pořádku, ve skutečnosti tomu ani jinak nebylo a i v měřítku 1/35 (viz obrázek) je to v naprostém pořádku. Ovšem v měřítku 1/48 by to již mohlo působit rušivě.

Vlastní otisk

Hotový otisk - levá část není nejlepší

Z tohoto důvodu jsem si nakonec vybral právě výše zmíněnou hmotu pro tvorbu kopií. Ta má totiž vlastnosti, které se blíží gumě - je pružná. Z tohoto důvodu jsem si nakonec vybral Sligum. (Navíc se mi nechtělo obětovat  Mold Maker, protože výsledek byl nejistý :-).

Jako vzor pro otisk jsem sáhl po leptané mřížce Eduard. Vzhledem k měřítku by byla ještě vhodnější menší velikost jednotlivých ok v mřížce, ovšem já jsem použil tu nejmenší, kterou jsem měl doma.

Během tvorby otisku je důležité, aby si jednotlivá oka otisku zachovala stejný tvar, tedy aby hrany byly co nejvíce ostré. Toho docílíme tak, že leptanou mřížku položíme na rovnou desku stolu a rozmíchanou hmotu na ní přitiskneme shora a přitlačíme. Doporučuji proto si mřížku přilepit k desce stolu lepící páskou.  Hmota vytvrdne během několika minut a pak můžeme bez obav leptanou mřížku sejmout. 

Hotové razítko (nebo tiskátko, říkejte tomu, jak chcete).

Protože potřebujeme jen malou část (já si vybral jen mřížku 5x3), můžeme si ji vybrat z poměrně velkého otisku. Požadovanou část vyřízneme skalpelem a sekundovým lepidlem nalepíme na kousek dřeva. Nebyl jsem si zcela jistý tím, zda lepidlo bude fungovat, ale naštěstí ano.

Zimmerit na modelu

Jakmile máme hotové tiskátko, nezbývá než se pustit do vlastní tvorby zimmeritu. Práce s tiskátkem je jednoduchá a díky tomu, že tiskátko připomíná gumu, tak ho můžeme opakovaně otiskávat tak, aby se nám výsledný tvar co nejvíce líbil. Přirovnal bych to k tupování štětcem. Samozřejmě můžeme i větším tlakem vytvořit ostré tvary s jasným otiskem. Já so však vybral již pospsaný způsob. Přiznám se, že jsem zvědavý, jak bude model nakonec vypadat. Pokud se co nejvíce přiblížím fotografii, budu moc rád. Pokud ovšem ne, jsem již nyní rád za to, že jsem našel další možnost, jako použít již jednou popsanou hmotu. Tedy konkrétně Siligum.

Na fotografii vidíte jak zimmerit, který jsem na model tiskátkem natupoval (zvýrazněno černým washem), tak i výřez fotografie kořistního vozidla 104. americké pěchotní divize Stug III Ausf.G. Vzhledem k velikosti není výsledek až tak děsivý, jak jsem se obával. Ovšem zhodnocení výsledku jednak není na mně, navíc ani zdaleka není hotovo. Jsem si však jistý tím, že je to něco, co je dobré vyzkoušet. Ač to tak možná nevypadá, tak práce je to poměrně jednoduchá a zabrala mi necelé druhé kolo ženského slalomu světového poháru v alpském lyžování. Tedy necelých sedmdesát minut. A že se to dá využít i ve skulptění jako takovém, to ani říkat nemusím...

PS: Použítá hmota může být libovolná. Tedy nejen Magic Sculp.