Golden Demon 2012

Přehled figurek, které zabodovaly v soutěžích Golden Demon začíná v lednovém čísle časopisu White Dwarf (mimochodem nevím, proč časopis přestali číslovat, takže teď již jen White Dwarf January 2012). Najdeme zde nejúspěšnější figurky ze soutěže v Německu, USA, Španělsku a Austrálii. Fotografie vítězných modelů se dají najít na internetu. Ovšem rozhodně nevynechejte práci Marca Masclanse, Cedrika Lurkina, Marka Soleyho a dalších. Stačí použít vyhledávač, protože jich je tolik, že není v mých silách je sem všechny dát.

Marc Masclans, GD 2012 Španělsko, stříbro

Marc Soley, GD Australia, Warhammer Single Miniature, Gold, Slayer Sword Winner

V únorovém čísle časopisu White Dwarf pak najdeme druhou část přehledu Golden Deamon 2012. Tentokrát je všech 24 stran věnováno jen soutěži Golden Demon 2012 pořádané ve Velké Británii s tím, že zbytek bude v dalším čísle. Výhodou je to, že časopis White Dwarf je opravdu kvalitně vytištěný a rozhodně je v něm více informací než jen přehled úspěšných ze soutěže Golden Demon.

  

Karol Rudyk, GD2012 UK, Warhammer Monster, zlato

Anubis - aktuální pokrok

Držel jsem se toho, co mi Dakan poradil a snad to myslel nějak takhle. Příliš moc se mi nechtělo to celé příliš ztmavit. Přeci jen by se mi to pak nemuselo podařit uvést do takového stavu, aby to majitel chtěl dát do vitrínky.  Takže již jen to místy zesvětlit, domalovat drápy a vzhůru na zbroj. Což tedy bude něco. Jenže mám již téma 'zkázy a zmaru' :-), tak se to snad povede. Říkám si, že by mu slušel nějaký tématický podstavec. No ale to po mně nikdo nechtěl, tak nevím, jestli se má do toho pouštět. Zatím tedy takhle (fotky jsou velké až moc, řekl bych, takže všechy chyby jsou vidět také tak nějak až moc :):

Anubis - detail

Nejsem příznivce přílišného zvětšování fotografií, protože je pro mne důležitější celkový dojem. Navíc nemaluji figurky tak, jak je zvykem. Pokud vůbec něco takového existuje. Jenže pravda je také ta, že ďábel je skrytý v detailu, takže sem jednu takovou zvětšenou fotografii dávám. Smyslem pro mne bylo dát celou figurku do základu - tedy pokožka a tmavé odstíny místo kovu - abych vůbec věděl, zda má cenu pokračovat, nebo si vybrat jinou barevnou kombinaci... Asi u téhle zůstanu :-).

Králík

Anubis - tělovka - druhé podání

Čím déle figurku maluju, tím se mi sice na jednu stranu líbí více a více, ovšem na tu druhou mi někdy přijde, že jsem si vzal příliš velké soustu a to mi zaskočí. Jde totiž o to, že když mi ji majitel dával s tím, ať se ji pokusím nějak namalovat, protože on také neví. Teď jsme dva. Někdy mám pocit, že část figurky (dejme tomu jedna pětina) musí být namalována tak a tak. Jenže pak se během malován í dostanu k další pětině figurky a ta musí být namalována zcela jinak. Jenže jak to udělat?! Nikdy jsem se s ničím podobným nesetkal. Figurka mi připadá jako Frankenstein - každá část z jiné figurky. Jenže jako celek dává smysl, že si říkám, že jinak by sculpt ani vypadat nemohl. Stejně mi ale přijde, že to není jediná figurka. Přijde mi, jako kdyby z obrněného hada začaly rašit nožičky a ručičky. Navíc cestou okradl Střihorukého Edvarda a vyloupil zbrojnici místního samuraje a cestou se posadil na skládku ekektrošrotu. 

Anubis - tělovka

Pokožka na figurce je v základu a hurá na světla. Musím říci, že figurka se mi začíná (sculpt) líbit víc a víc. Jelikož mi ale neříká 'pane', tak ji budu muset co nejlépe a nejrychleji namalovat, protože pak bych se s ní třeba nechtěl rozloučit. Jen je tedy třeba přiznat, že tu hlavu má opravdu divnou. Jestli nemá mozek někde ve hřbetu jako dinosauři, tak mi přijde, že je to docela debil. Divím se, že se nepořezal jedním z těch několika mečů a šavlí, co má. Leda by to byl dobový sběrač kovů.

Ze života jednoho figurkáře

Tohle není přímo ode mne, ale pobavilo mě to. Navíc to není ani trochu sprosté. A to se počítá, ne?

Hudba na víkend

Anubis

Tuto figurku jsem si sám pro sebe překřtil na Anubise. Vím tedy, že to žádný Anubis nebude. Rozhodně ne ten z egyptské mytologie. Je to figurka, kterou mám za úkol namalovat. Navíc jsem ji dostal již složenou, takže o to těžší úkol mne čeká. Pokud by někdo věděl, co je to za figurku, budu rád. Přeci jen by mě zajímalo, jak má vypadat podle výrobce, případně někoho jiného, kdo ji již maloval. Pokud ji tedy poznáváte, připojte svůj komentář pod příspěvek. Díky moc.

Kovadlina

Jelikož při sculptingu a modelování obecně je čas od času potřeba použít i jiný materiál, například kovové dráty a plech, je dobré mít po ruce i nějaké to nářadí, které s ním pomůže. Práce s kovem bývá zkrátka obtížnější. 

V jednom hobby obchodě jsem před delší dobou (jinak je k dostání i v e-shopech) objevil malou kovadlinku, která je přesně tím, co jsem chtěl mít doma. I když mám sice možnost jít do dílny, tak stále se jedná o něco, co nemám na pracovním stole. Tam, kde pracuji. Výhodou této kovadlinky je pak i to, že se hodí na všechny drobné práce, které je potřeba doma udělat a je k nim přitom nutné hrubší síly. Opravdu se nerozbije.

Anketa 'Má inspirace' - vyhodnocení

Díky všem, kteří odpověděli na anketu, kde jsem se ptal na to, co je pro ně inspirací při malování a pro sculpting. Díky moc. Abych se přiznal, tak jsem si ani nemyslel, že vůbec někdo odpoví :-)... takže jsem spokojený a opravdu moc díky. Je to i inspirace pro mne a budoucí směřování těchto stránek. Navíc mě potěšilo i to, že výsledek - tedy pět bodů pro 'Práce jiných' je to, co vyhrává i v mém soukromém žebříčku.

Hudba na víkend

Vytváříme razítka pro Magic Sculp

Stug III/G a Zimmerit jako Waffle

Pasta Zimmerit byla používána zejména na německých tancích a samohybných dělech za druhé světové války (cca 1942 - 1944). Pokud na tancích byla, znesnadňovala přichycení magnetických min nepřítelem. Aby byla její funkčnost ještě zesílena, byl povrch s patou Zimmerit ještě zvrásněn. Tato pasta mohla mít nakonec mnoho různých povrchových úprav. Protože jsem se aktuálně vrátil ke stavbě kořistního Stugu III/G, na kterých byl Zimmerit připomínal tvaru vaflí, tak jsem stál před otázkou, jak ho co nejvěrněji (z mého pohledu) ztvárnit.   

O dvousložkové silikonové hmotě Siligum jsem psal, že je výrobcem určená pro výrobu forem a následného vytváření kopií. Není to samozřejmě jediná podobná hmota. Patří mezi na vzduchu tuhnoucí. Ostatně tento článek si můžete přečíst. Stejně se chová i zapékací Mold Maker. 

Používané vzory pasty Zimmerit

Nechci se zbytečně opakovat, ale právě na tyto dva články jsem si vzpomenul, když jsem přemýšlel, jak napodobit. Jak jsem se již přiznal, tak se řadím mezi více než sváteční stavitele bojové techniky. Z toho důvodu nemám přehled o tom, zda je možné něco podobného jako jsou tiskátka, nabízí MIG productions v měřítku 1/35, k dostání i v měřítku 1/48. A i kdyby bylo, tak mi vždy přijde lepší si takovou věc vyrobit sám.

Bylo mi takřka ihned jasné, že budu muset najít nějaký kompromis mezi tvarem, který na fotografii je, a mezi přijatelnou velikostí vzhledem k měřítku. Věděl jsem, že spíše než vzor na obrázku označený jako 6., budu rád, pokud se mi povede udělt něco, co bude alespoň podobné číslu pět. Zkrátka jsem si na celou operaci :-) vyhradil určitý čas a se mi nechtělo překročit. Přeci jen se nejedná o figurku. (Stavitelé bojové techniky prominou, ale opravdu to pro mne není to hlavní.)

Již zmíněná tiskátka od MIG productions nepřicházela v úvahu. A nejen kvůli nevyhovujícímu měřítku. Pokud se totiž na ně pozorně podívate, tak si všimnete, že jsou z resinu. Alespoň já ten dojem mám, ač jsem je nikdy v ruce neměl. Tedy v modelovací hmotě vytvoří ostrý otisk. To je v naporstém pořádku, ve skutečnosti tomu ani jinak nebylo a i v měřítku 1/35 (viz obrázek) je to v naprostém pořádku. Ovšem v měřítku 1/48 by to již mohlo působit rušivě.

Vlastní otisk

Hotový otisk - levá část není nejlepší

Z tohoto důvodu jsem si nakonec vybral právě výše zmíněnou hmotu pro tvorbu kopií. Ta má totiž vlastnosti, které se blíží gumě - je pružná. Z tohoto důvodu jsem si nakonec vybral Sligum. (Navíc se mi nechtělo obětovat  Mold Maker, protože výsledek byl nejistý :-).

Jako vzor pro otisk jsem sáhl po leptané mřížce Eduard. Vzhledem k měřítku by byla ještě vhodnější menší velikost jednotlivých ok v mřížce, ovšem já jsem použil tu nejmenší, kterou jsem měl doma.

Během tvorby otisku je důležité, aby si jednotlivá oka otisku zachovala stejný tvar, tedy aby hrany byly co nejvíce ostré. Toho docílíme tak, že leptanou mřížku položíme na rovnou desku stolu a rozmíchanou hmotu na ní přitiskneme shora a přitlačíme. Doporučuji proto si mřížku přilepit k desce stolu lepící páskou.  Hmota vytvrdne během několika minut a pak můžeme bez obav leptanou mřížku sejmout. 

Hotové razítko (nebo tiskátko, říkejte tomu, jak chcete).

Protože potřebujeme jen malou část (já si vybral jen mřížku 5x3), můžeme si ji vybrat z poměrně velkého otisku. Požadovanou část vyřízneme skalpelem a sekundovým lepidlem nalepíme na kousek dřeva. Nebyl jsem si zcela jistý tím, zda lepidlo bude fungovat, ale naštěstí ano.

Zimmerit na modelu

Jakmile máme hotové tiskátko, nezbývá než se pustit do vlastní tvorby zimmeritu. Práce s tiskátkem je jednoduchá a díky tomu, že tiskátko připomíná gumu, tak ho můžeme opakovaně otiskávat tak, aby se nám výsledný tvar co nejvíce líbil. Přirovnal bych to k tupování štětcem. Samozřejmě můžeme i větším tlakem vytvořit ostré tvary s jasným otiskem. Já so však vybral již pospsaný způsob. Přiznám se, že jsem zvědavý, jak bude model nakonec vypadat. Pokud se co nejvíce přiblížím fotografii, budu moc rád. Pokud ovšem ne, jsem již nyní rád za to, že jsem našel další možnost, jako použít již jednou popsanou hmotu. Tedy konkrétně Siligum.

Na fotografii vidíte jak zimmerit, který jsem na model tiskátkem natupoval (zvýrazněno černým washem), tak i výřez fotografie kořistního vozidla 104. americké pěchotní divize Stug III Ausf.G. Vzhledem k velikosti není výsledek až tak děsivý, jak jsem se obával. Ovšem zhodnocení výsledku jednak není na mně, navíc ani zdaleka není hotovo. Jsem si však jistý tím, že je to něco, co je dobré vyzkoušet. Ač to tak možná nevypadá, tak práce je to poměrně jednoduchá a zabrala mi necelé druhé kolo ženského slalomu světového poháru v alpském lyžování. Tedy necelých sedmdesát minut. A že se to dá využít i ve skulptění jako takovém, to ani říkat nemusím...

PS: Použítá hmota může být libovolná. Tedy nejen Magic Sculp.

Škrábance a odřeniny: Absolute Chipping od MIG productions II.

Než začnu popisovat Absolute Chipping (AC) od MIG productions, tak chci upozornit na to, že z důvodů zachování objektivity jsem postupoval podle stejných stejných podmínek jako když jsem zkoušel Heavy Chipping (HC) od AK interactive. Je to proto, že jak HC, tak i Abolute Chipping jsou na stejné - tedy akrylové - bázi a doslova se nabízelo, abych se o stejné podmínky pokusil. 

Mohu říci, že s pomocí obou přípravků získáme věrné odřeniny a škrábance. Přesto se oba nechovají zcela stejně a stejně tak nejsou zcela shodné i dosažené výsledky. 

V obou případech je stejná příprava. Pokud se vám nechce se vracet zpět, tak to v rychlosti zopakuji, resp. ukáži na fotografiích:

Základní barvu - zde jen vrstva primeru - po zaschnutí doslova zaplavíme AC...

... můžeme přidat více vrstev AC, předchozí necháme zaschnout. Mělo by to vypadat nějak takto...

...pak pomocí pistole nastříkáme vrchní vrstvu barvy (opět černá Tamiya - akryl), kterou budeme škrábat...

...již během zasychání AC reaguje a krycí vrstva se místy zvedá.

Než sem dám další fotografii z postupu práce s AC od MIGa, tak sem opět vložím již jednou publikovanou fotografii - výsledek, který jsem dosáhl a přípravkem od AK interactive. Není to samoúčelné:

Heavy Chipping - AK interactive

Zde je dobře vidět, že již tenká vrstva Heavy Chippingu povrch velmi efektně roztrhá. Důležitá je skutečnost, že byla použita velmi tenká vrstva HC a ve své podstatě není příliš možné regulovat místa, kde škrábance a rozpraskaná barva bude. Firma AK interactive nabízí ještě Worn Effects Acrylic Fluid.  Ten jsem bohužel nemohl vyzkoušet a mám k dispozici pouze obrázek ze stránek AK:

Pokud mohu soudit právě podle obrázku, tak to, co je na něm vidět, se podobá tomu, jak dopadl test Absolute Chippingu:

Tenká vrstva, velké škrábance.

Možná si řeknete, že lépe dopadl přípravek od AK. Z mého pohledu však ne. Pokud si totiž pozorně prohlédnete video, které jsem sem umístil minule, tak v něm sami autoři upozorňují na to, že pokud chceme dosáhnout výraznějších škrábanců, musíme použít větší množství přípravku Absolute Chipping (čas 2:09). Z mého pohledu je tak lepší právě AK od MIGa.  Velké škrábance a praskliny, jaké získáme při použití Heavy Chippingu (vždyť se tak i jmenuje :-), totiž získáme i při použití silnější vrstvy Absolute Chippng od MIGa. Opačně to však neplatí. Tedy abychom získali tenké škrábance, pak musíme použít Worn Effect od AK. No nebo ten stejný Absolute Chipping od MIGa. 

Pokud si tedy budete kupovat jen jeden - a nevíte, nač přesně ho budete potřebovat - doporučuji jen Absolute Chipping (MIG). Je to univerzálnější prostředek. Chybu však rozhodně neuděláte ani pokud si pořídíte jen ten druhý. 

Zkrátka kdo má rád průběh barvení rád pod kontrolou a má již nějaké zkušenosti s barvením, Absolute Chipping (MIG) je pro něj vhodnější. Naproti tomu Heavy Chipping za vynaložení minima úsilí nabídne efektní výsledek. Rozhodnutí je v tomto případě jen na vás. 

Absolute Chipping a syntetika

Absolute Chipping dopadl poněkud lépe, než jeho kolega. Přesto bych jeho použití se syntetickými barvami nedoporučoval. Rozhodně ne nezkušeným. Je to proto, že se velmi snadno může stát to, že proškrábnete barvu až na plast. Stejně jako v minulém případě. V tomto případě metoda 'lak na vlasy' je mnohem lepší. Je zkrátka vidět, že AC není dělaný pro použití s jinými barvami, než jsou ty akrylové. A ti zkušení modeláři, kteří by si s ním poradili, zase opravdu znají jiné způsoby.

Absolute Chipping

MIG productions

9,5/10

Škrábance a odřeniny: Absolute Chipping od MiG productions I.

Přípravek Absolute Chipping od MiG productions dorazil. Prosím o chvilku strpení, než ho otestuji tak, jako 'Heavy Chipping' od AK interactive. Zatím to vypadá, že nebude horší.

Prozatím snad nepohrdnete krátkým videem přímo z dílny MiG productions. Kdo již někdy používal vlastně libovolný přípravek na vytváření odřenin, tak jistě ví, jak se odřeniny dělají. Kdo však ne, tak toto video je vlastně jakýsi obrazový průvodce. Názorná ukázka toho, co jsem popisoval.

Hudba na víkend

Barvy kovu ve spreji

Tento příspěvek jsem chtěl dát na blog ještě před Vánocemi, ale tak nějak se stalo, že jsem fotografie sice udělal, ale dal je v počítači do složky, kde jsem založil a našel až dnes. Takže téma je sice vánoční, ale především mělo jít o ty spreje.

V potřebách pro kutily a v lepších (to jsem již kdysi vysvětloval) papírnictvích můžeme koupit spreje v barvě kovu. Jejich výhodou je to, že jsou levnější než spreje určené přímo pro modeláře. Navíc v nádobce je i více barvy, takže můžeme volněji experimentovat. 

Já jsem byl požádán o to, abych je použil na obarvení jednoduchých reliéfů ze sádry, které se pak dávaly v jednom vesnickém kostele při příležitosti jedné adventní soboty nalepené na pamětní kartičky. Stal se z toho již docela hezký zvyk. 

Mimochodem reliéfy byly vyrobeny tak, že do prázdných plastových obalů z adventních čokoládových kalendářů byla nalita sádra, do které byly před jejím zatvrdnutí vymáčknuta drátěná očka. Něco podobného se dá použít i kdekoli jinde a jinak.

 

Sádrové odlitky jsem pak zafixoval krycí vrstvou (světlý sprej). Narozdíl od malování kovu akrylovou barvou není potřeba, aby spodní vrstva byla tmavá. Všechny tři použité barvy kovu totiž naprosto perfektně kryjí a je tedy zdela jedno, jakou krycí (černá nebo bílá) vrstvu zvolíme.  Díky tomu není potřeba aplikovat barvy v souvislém pásu, ale jen lehce stříknout barvu v krátkých bodech. To má výhodu i v tom, že můžeme mnohem lépe kontrolovat směr a místa, kde barvu mít chceme.

Nakonec doporučuji ještě jednu tenkou krycí vrstvu laku. Opět sprej. Reliéfy budou déky tomu odolné proti otěru.

Ještě jednou se tedy omlouvám za příspěvek, který do povánoční doby nepatří, ale zase na druhou stranu by byla škoda vás neinformovat o barvách kovu ve spreji. Ten, kdo nemá přístup ke stříkací pistoli, je určitě využije. A díky tomu (zejména tedy bronzová a zlatá barva)  jak barvy vypadají, jsou spreje vhodné i tak.

Ze života jednoho figurkáře

Aby toho čištění nebylo málo, tak ještě něco málo k tématu. Ale berte to tak, že platí, že na modelu vždy najdeme nějakou nedokonalost, případně i špatně začištěnou část. Pokud ne, tak model stavěl někdo jiný.

Kovové pásy - povrchová úprava přípravkem Hobby Černění

Černění pásů přípravkem Hobby Černění

Sestavené pásy

Máme-li kovové pásy poskládané z jednotlivých článků, musíme je ještě barevně upravit. To by bylo možné provést pomocí stříkací pistole, případně štětcem. Přirozenější řešení je pak použít chemický přípravek, který pásy chemickou cestou 'zestárne' a změní jejich barvu.

Autor přípravku Hobby černění - Ing. Pavel Mazurek, Ph.D. - mi přípravek poskytl a já jsem jsem ho mohl vyzkoušet. Díky tomu, že Pavel je vystudovaný chemik, jsem se nemusel obávat toho, že se mi nepodaří rozleptanými prsty napsat tento příspěvek a vrhnul jsem se do testování.

Než jsem do přípravku hodil připravené pásy, tak jsem se sám sebe ptal, k čemu že je vlastně dobrý a jestli by nestačilo použít třeba již zmíněné techniky. 

Stačilo by to, ovšem nyní mohu potvrdit, že by to rozhodně nebylo ono. Díky přípravku totiž získáme velmi věrný základ připomínající kov. A to je právě u pás důležité. Výhodou přípravku je i to, že se dá použít třeba i na kovové figurky. Tedy figurky z bílého kovu, stejně jako články pásů. Přípravek jsem vyzkoušel i na jiných kovech a například na měď nijak nereaguje (oužil jsem měděný drát, který jsem předtím zbavil izolace).

Ovšem jinak působil přípravek tak, jak jsem od něj čekal. Již po necelé minutě začne kov černat. A protože vedle toho, že větší části (například pásy) do něj můžeme celé ponořit, na menší díly ho můžeme naopak nanést štětcem, štětičkou na čištění uší... Nakonec stačí omýt potřísněná místa vodou. Prostředek totiž není nijak agrsivní. Ač tedy jsem si oči chránil modelářskými brýlemi stejně jako když něco frézuji. Přeci jen zdraví máme jen jedno.

Místo abych se dále rozepisoval, překopíruji sem návod od přípravku. Je důležité podle něj postupovat, zejména tedy pečlivě očistit místa, která chceme začernit.

Černění - návod

1. Černěný materiál odmastíme a aktivujeme ponorem v roztoku HOBBY UNIVERZÁLNÍ ODMAŠTĚNÍ po dobu 2 - 10min. Kvalitní odmaštění a zvýšení smáčivosti černěného povrchu lze podpořit kartáčkem. Pozor: jako odmaštění nepoužívejte "jary",mýdla. Na závěr opláchněte vodou. 

2. Pro extrémně nepříznivé materiály aktivujte povrch běžným octem (ponor po dobu cca 30s) a opláchněte vodou.

3. Použijte HOBBY ČERNĚNÍ (v lahvičce je lázeň připravena k okamžitému použití). Dílec připravený dle bodů 1-2 ponořte do černění po dobu 2-10min dle požadované intenzity zbarvení. Na závěr opláchněte vodou a usušte. Pro zlepšení výsledku jednotlivých kroků je možno s dílem či lázní hýbat. Dle účelu použití je možné nechat vytvořenou vrstvu bez další úpravy (matt) nebo olejovat či lakovat (díl bude lesklý a odolnější proti otěru i korozi).

 Pozn.: Já jsem k dispozici přípravek HOBBY UNIVERZÁLNÍ ODMAŠTĚNÍ něměl, proto jsem články pásů očistil tak, jako začišťuji kovové figurky. Rozhodně je ale důležité pásy opravdu dobře očistit. Pokud by zůstaly mastné, přípravek nebude fungovat.

Můj postup

Než abych vás obtěžoval zbytečnými slovy, dám sem několik fotografií se stručným komentářem.

1. Na tmavou polovinu pásu byl již použit přípravek Hobby černění. Již jednou černěná část se dá opět do přípravku ponořit. Musíme však počítat s tím, že nakonec bude pás černější, protože nezačerněnou část pásu musíme v přípravku nechat delší dobu tak, aby bylo začernění na obou polovinách pásu stejné.
2. Pro vlastní demosntraci jsem zvolil pás na tank KV-1, měřítko 1/35. Je větší a fotografie budou podrobnější.

Přidat popisek

Do sklenice - lepší by byla nádoba, kde lze pás rozvinout - jsem nalil černidlo tak, aby byl pás ponořený.

Po necelých desiti minutách pobytu v lázni získají pásy správnou patinu zašlého kovu. Pásy KV-1 jsou světlejší, protože než jsem je dostal s tím, ať je také začerním, tak si již prošly některými patinovacími postupy a něchtělo se mi je příliš čistit. I ak však na ně černidlo působilo velmi dobře. 

Již v této chvíli by bylo možné skončit a nechat pásy pásy. Jenže mnohem přínosnější je považovat takto ošetřené pásy za jakýsi polotovar. Tedy něco, nač je ještě třeba použít různé patinovací techniky. Jak jsem již řekl, rozhodl jsem se pro pásy na tank KV. Protože se nejedná o pásy na mou stavebnici, ale na tank, který staví můj bratr, tak jsem je jen ještě opatřil další rzí - tedy nátěrem akrylovými barvami, které jinak používám pro malování figurek. Přesto si myslím, že díky tomu pásy vypadají ještě lépe, ale to je hlavně díky tomu, že základem je nepravidelný barevný odstín získaný díky černění.

Stejně jako se dá použít černidlo na pásy, resp. různé další plechy, dá se použít i na figurky. Zde jsem jen pro názornostněkolikrát nepravidelně potřel bodák na jedné figurce, abyste sami mohli vidět, jak černidlo funguje. Jednak se pomocí něj můžeme poměrně jednoduše získat barevný přechod, navíc na fotografii můžete i vidět (vlevo) místo, které nebylo přípravkem ošetřeno.

Protože nevím, kdy bude tank KV není ještě dokončen, tak jakmile bude, najdete zde fotografie postaveného modelu. Samotné pásy jsou stále ve stádiu rozpracovanosti, ale jak budou nakonec vypadat, to již nezáleží na mně.

Závěr

 Přípravek mě nakonec překvapil. Nečekal jsem od něj to, co jsem nakonec viděl. Z toho důvodu rád tento příspěvek na tento blog dávám. Je to další šokovná věc. Věc bez které určitě může každý žít a stavět modely a malovat figurky tak, jak byl zvyklý. Pokud ji však vyzkoušíte (podmínkou jsou třeba právě ty pásy, případně kovová figurka), tak - jako se to stalo mně - objevíte nějaký nový efektivní postup.

Shrnutí

přípravek: Hobby černění 

autor: Ing. Pavel Mazurek, Ph.D.

kontakt na prodejce: Jana Mácková - jana.mackova@post.cz

Hudba na víkend aneb Aby to utíkalo

Kovové pásy

Pokud mám volně navázat na předchozí příspěvek, tak mezi velmi specifické doplňky, které opravdu využije jen někdo, patří kovové pásy. Pokud jsem se totiž v článku o vozidle Supacat Jackal zmiňoval o tom, že nová, lepší kola, modelu chybí a podzvedla by celkový dojem, pak kovové pásy jsou něco podobného u bojové techniky. 

Kovové pásy jsou něco, co i z nenápadného modelu udělá něco, čeho si každý všimne. Vlastně náhodou jsem dostal nabídku na získání kovových pásů pro model německého tanku Sturmegeschutz III. Protože to byla pro mne možnost vyzkoušet něco, o čem jsem jen vždy slyšel samou chválu, tak jsem nad tím příliš dlouho nepřemýšlel. Navíc jednotlivé články pásů jsou vyrobeny z bílého kovu, který každý figurkář velmi dobře zná. I kdyby tomu tak nebylo, tak práce je poměrně jednoduchá, ovšem neskonale otravná, protože se ve své podstatě jedná o to samé... totiž provléknout drátek (je součást balení) mezi dva sousedící články, přečnívající část drátku odstřihnout (u skutečných pásů se články drátek nespojovaly, proto je nejlepší, pokud žádný drát není vidět). Následně si vezmeme další článek, který spojíme drátkem, který... A kupříkladu jedna strana již zmíněného stugu by měla mít na každé straně 93 jednotlivých článků. Díky tomu berte tento příspěvek jen jako první část, protože černění kovů (nejen článků tnkového pásu) se budu věnovat thned, jak poskládám zbývajících asi šedesát článků. A bez mučení se přiznám, že mě to už nebaví :-)))). 

Další výhodou je, že jednotlivé články pásů se hodí i k figurkám. Vyrábějí se totiž nejen v měřítku 1/48, ale i v měřítku 1/35, které se blíží figurkářské velikosti 54mm (1/32), navíc i přímo v měřítku 1/35 není vůbec složité sehnat opravdu pěknou figurku.

Skutečné pásy jsou ještě detailnější, ovšem to by již bylo snad zbytečné. V měřítku 1/48 určitě.

Polymerová hobby hmota zvládá dekor, šperky, sochy

Čas od času se zcela záměrně snažím na tento blog propašovat i nějaký ten příspěvek zaměřený poněkud jiným směrem. Tedy ne přímo na sculpting, jak ho chápeme, pokud mluvíme o figurkách a modelech.

Zapékací polymerová hmota je v první řadě takovéto domácí patlání, abych trošku parafrázoval jednu postarší televizní reklamu. Polymerová hmota prostě podaví každého a stále platí to, že pokud ji nezapečete, tak se dá zpracovávat opakovaně. Co z ní kdo vytvoří, to je čistě jen na něm. Zdánlivá nevýhoda je u obarvených hmot v tom, že jakmile je promícháte s mnoha jinými odstíny, tak - zcela podle teorie barev - získáte to, co jsem kdysi pojmenoval jako 'chrchel'. 

Jenže to je právě ta zdánlivá nevýhoda. Pokud totiž skulptíme vlastní figurku; bustu; případně nějaký terén, je zcela jedno, jak je původní hmota barevná. Navíc do šedého FIRMu se nejčastěji přimíchává právě barevné FIMU. A to může být pozůstatek nezdařeného experimentu. Někdy se však o expermenty nejedná a to, co vznikne, by bylo škoda nezapéct. 

Jsem rád, že se polymerová hmota dostává více do povědomí mnohem širšího okruhu lidí. A to dokonce tak, že na celoplošné televiti vznikne na toto téma krátká reportáž. A doplňovat zásoby je potřeba. Takže proč to nenechat nakoupit někoho dalšího z rodiny? (Tedy občas se to může celé zvrtnout a nejen, že na vlastní náklady doplníme zásoby, ale ještě založíme sklad pro někoho dalšího.) Ovšem při uvážlivém rozhodování je to nakonec plus pro obě strany.

Reportáž:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/208902-polymerova-hobby-hmota-zvlada-dekor-sperky-sochy/

 

Ze života jednoho figurkáře

Steam Wars v podání Scale75

Scale75 v novém roce zařadila do svého katalogu i novou figurku 'Fix It' Sam. Pro mne oblíbené téma steampunku, které v sobě spojuje viktoriánskou Anglii, Divoký západ v USA a pohádky bratří Grimmů. Je jen dobře, že Scale75 není osamocená v tom, že vydává figurky s touto tématikou. Dokonce v nově řadě Steam Wars.