Jestli za to mohou současné vyšší teploty, nebo v tom bylo něco jiného, nevím. Pravdou ale je, že jsem tak seděl odpoledne za svým modelářským stolem a do ničeho se mi nechtělo. Ani nic malovat, modelovat... zkrátka nic. Tak jsem si začal prohlížet zajímavé internetové stránky a blogy, které mám přidané k oblíbeným.
Řeknu vám , že jsem chvílemi docela dostával depresi z toho, co jsem viděl. Vážně moc hezké věci. Od figurek až po 'klasické' obrázky. Snad proto jsem si položil otázku, jestli má vůbec cenu, abych na blogu psal o tom, co dělám. Naštěstí jsem si tu otázku položil sám sobě a neptal se nikoho jiného. Místo toho jsem sáhl po FIRMu a dal jsem si za úkol vymodelovat ženský obličej. Ten mi jednak nepřijde až tak snadný, protože nesmí vypadat jako mužský obličej, byť základní poměry jak mužské, tak i ženské lebky, jsou vlastně shodné. Důležité mi také přišlo, abych použil jen to, o čem tu na blogu píšu. Že to zkrátka funguje. Pokud ne, tak by mi nezbylo nic jiného, než se omluvit, blog nějak elegantně ukončit a zásoby hmot, nástrojů a podkladů rozdat. Přeci jen když nepomohly mně, těžko bych za to něco mohl chtít.
Opravdu vám nejsem schopný říci, proč jsem se tak rozhodl. Ale jakmile jsem se do toho pustil, věděl jsem, že není cesty zpět. Snad to bylo proto, že mě pohled na počet návštěv blogu vyděsil. A to přesto, že vlastně ani nevím, jestli je to hodně, málo... Určitě ale dost na to, aby někdo neztrácel čas čtením něčeho, co ani nefunguje.
Asi tak za dvě hodinky jsem měl před sebou tvář, která sice nebyla žádná konkrétní, ale měla představovat ženskou tvář. Vzal jsem si k ruce fotoaparát a pořídil několik fotografií. Konečně můžete je vidět také.
Určitě se mnou budete souhlasit v tom, že práce si hlavička (měřítko 1/9) ještě zaslouží dost a dost. Ovšem na druhou stranu já byl více zvědavý na to, zda mne výsledek bude opravňovat k tomu, abych s blogem pokračoval. Byť jsem se na to nikoho dalšího neptal, ptát ani nebudu (pro jistotu :-))), tak bych řekl, že ano.
Když si totiž vzpomenu na svou situaci v době, kdy jsem s blogem začal, tak to bylo doopravdy tak, že jsem spíše ukazoval, kudy cesta nevede. Sice jsem se snažil, jenže přeci jen.... Když se teď tak na tu tvář dívám, tak bych řekl, na tomto blogu můžete i najít rady, které vám ukáží, kudy cesta vede. Vlastně nebýt vás, čtenářů, možná bych se tak ani nesnažil. Za to vám všem náleží upřímné poděkování. Doufám totiž, že tento blog má smysl i pro vás. Konečně jestli jste šli po té cestě modelování se mnou od té chvíle, kdy jsem modelování začal brát vážněji i já, měla by být teď (doufám, že hezčí) hlava i na vašem stole. Pokud ano, nenechávejte si svou práci pro sebe. Velmi rád je pak uveřejním i na tomto blogu.
Kontakt (byť to není má primární, osobní, adresa, ale je to adresa k tomuto blogu: lopee2011
Za sebe vám pak mohu slíbit, že se budu nadále snažit, aby byl blog ještě srozumitelnější a užitečnější. Díky, Martin 'lopee'.
