Busta barbara

Čím více se blížím k cíli, tedy namalované bustě, tím více si nejsem jistý tím, co by na to řekl autor předlohy, tedy Vlado Turek z EVIL Miniatures. Jelikož má ale teď podle zprávy na svém blogu dovolenou bez přístupu k internetu (tedy v podstatě ideální dovolená, řekl bych), a já jsem vám slíbil, že sem dám postup malování busty barbara, tak jsem neměl na vybranou. Řekl bych, že mám tak třetinu práce za sebou a to mi přijde již dost na to, aby to stálo za uveřejnění. Stávající postup jsem zatím rozdělil na čtyři části, které popíši.

This is the first part of painting the bust of barbarian - bust by EVIL Miniatures. The main goal is (of course) painted the bust. There is a lot to do ahead but I think there is something I can show. The whole process is a very heavy WIP but as you can see the bust looks like a man... On the picture below you can see four parts. Let's call it 4in1 :-). 

Obrázek první Picture No.1

Po očištění jsem bustu nastříkal spreji Citadel. konkrétně černou a bílou. Tomuto naznačení stínů se říká zenithal lightning. Pokud však budete používat akrylové barvy Scalecolor, které jsem však ještě tenkrát neměl k dispozici, tak doporučuji se s barvami nejprve seznámit a až pak zenithal lightning  použít. Barvy Scalecolors sice kryjí perfektně, ale zároveň se jedná i o akrylové barvy a pokud nemáte práci s akrylem dobře zvládnutou a nejste připraveni na to, že akrylové barvy propouštějí spodní vrstvy, raději použijte jen bílý podklad. Tedy například sprej Citadel Skull White.

The very fist thing I did was cleaning the bust. It was very easy because the bust is very well casted and there was almost nothing to remove or clean. During second step I applied white and black Citadel sprays to create zenithal lightning. Thi technique is quite well known and helps you to pre-shade the ministure and I use it very often. But (yes, there is a big but :-)) if you use acrylic colors (especially great Scalecolors) you must remember one of main features of acrylics - layering. If you are new to painting with acrylics, rather use just one base color - white is the best.

Obrázek druhý Picture No.2

Následně jsem použil stříkací pistoli a barvy Scalecolor. Ředil jsem je jak vodou, tak i ředidlem Tamiya X-20A. Je opravdu jedno, co použijete. Řídil jsem se zpočátku postupem přiloženým v krabičce, ale po chvíli jsem se začal řídit vlastním citem. Pokud se pro to také rozhodnete, je nejprve velmi důležité vědět, jak barva bude vypadat po zaschnutí. To je obecně velmi důležité, protože ačkoli se barvy většinou nijak radikálně nemění, nemusí být (= nejsou) většinou po zaschnutí stejné.

Using airbrush and Scalecolors was the second main step (pic.2). I wasn't telling lies when I told you the colors can be thinned with water and/or with Tamiya X-20A thinner. The work with these colors is really very simple and easy. I just strictly recommend one thing - you must know how each paint looks like when it is dry. Only then you can be sure about everything you do. How it's gonna look like.

Obrázek třetí Picture No.3

Po zaschnutí barev do druhého dne jsem použil silně naředěný červený a hnědý wash. Barbar se přeci jen pohybuje v přírodě a musí být proto opálený. Zcela jistě ne přehnaně bledý. Také jsem namaloval rty, oči a některé další detaily v obličeji. Také jsem černou barvou (číslo jedna 'Base' z Black Paint setu (Andrea)) zběžně namaloval obočí. Důvodem bylo, že jsem potřeboval vědět, jak bude obličej vypadat v porovnání právě s černou barvou obočí a následně i vlasů. Ale to byl až krok čtvrtý.

Before applying red and brown very heavy watered down wash I let the colors dry for one day. It is very important because if the colors would be wet, you destroy the previous painted parts! So be patient. Then I painted some details like lips, eyes and with black color (Base - No.1 - from the Andrea Black Paint Set) I marked off the face. I simply painted eyebrow and hair. It helped me to know how the face looks like.

Obrázek čtvrtý Picture No.4

Na největší fotografii je zachycen poslední stav. Tedy domaloval jsem vousy i vlasy a silně naředěnou bílou a odstíny Golden Skin, Light Skin a Pale Skin (ze setu Scalecolors) jsem vybraná místa v obličeji a na hrudi a zádech zesvětlil. 

Latest part (for now) is the biggest photo. Using watered down white, Golden Skin, Light Skin and Pale Skin (Scalecolors Flesh Paint Set) helped me getting some parts lighter. I used these colours in face, on back and chest of the barbarian.

Flesh Paint Set ... přehled

Než rozepíšu, tak jak jsem slíbil, s bustou Barbara jsem začal a pokračuji. A i přesto, že mne ještě čeká spousta práce, tak o tom, jaký je Flesh Paint Set od Scale75, mám poměrně jasno. Přeci jen jsem ho již pár hodin používal a to jak při malování štětcem, tak i při malování pomocí stříkací pistole. Protože mám na dokončení busty ještě nějaký čas, tak chci od sebe oddělit příspěvek věnovaný samotné bustě. a příspěvek věnovaný právě setu od Scale75. Proto jsem si řekl, že alespoň spojím dohromady všechny tři sety, které nám mají za úkol pomoci vystihnout pokožku. Tedy Flesh Paint Set od firmy Andrea Miniatures, Flesh Paint Set od Life Color a konečně Flesh Paint Set od Scale75.

Let me describe Flesh Paint Set itself before I will write something about the Barbarian bust by EVIL miniatures. To make you feel more comfortable I am going to compare all three main sets now available on the market: the Flesh Paint Set by Lifecolor (LC); Flesh Pant Set by Andrea Miniatures (AM) and finally Flesh Paint Set by Scale75 (Sc75).

Přeci jen jsem již něco na bustě udělal a to jak štětcem, tak i stříkací pistolí. Pokud bych měl porovnat všechny sety, jsou v tomto směru lepší sety Scale75 a Andrea. Set LC dosahuje lepších výsledků s originálním ředidlem. Použití vody je krajním řešením. Do barev setu Andrea je sice možné přidat airbrush medium (NAC-60). ale pokud ho nemáte, obyčejná voda postačí. Flash Paint Set SCALE75 jsem ředil jak vodou, tak i ředidlem Tamiya X-20A. S výsledkem jsem spokojen. Originální ředidlo SCALE75 nemám, proto nemohu posoudit. Na fotografii je rozpracovaná busta barbara, ale již jsem na ní použil Flesh Paint Set od SCALE75. A to jak štětcem, tak jsem ho nanášel i pomocí stříkací pistole.

WIP

Although I've had the Flesh Paint Set by SCALE75 for a few days, I really can compare because I used it on brush and airbrush. If you use airbrush and Lifecolor Flesh Paint Set it's much more better to use the thinner  designed for these paints. If you paint yout mini with Andrea Flesh Paint Set, you can use their Airbrush Medium (NAC-60) but if you dn't have, you can use water. And finally if you have SCALE75 paint in your brush, you can use water. Thinner by SCALE75 is better choice but if you don't have it, you don't have to... Look at the picture of heavily WIP Barbarian. It was painted both brush and airbrush. As thinner was used both Tamiya X-20A thinner and water.

Čeho si však všimnete okamžitě, to je počet barev v jednotlivých setech. Zatímco set Andrea a Lifecolor se od sebe liší snad jen typem nádobek - ty Lifecolor mi přijdou jako nevhodné, protože na okrajích nádobky zasychá barva, která poté může spadnout do barvy. Barvy Andrea jsou v obalech mnohem lepších. Ve stejných obalech pak jsou barvy SCALE75. Zde jsou navíc barvy jiné a v žádném případě se nejedná o stejné barvy, jen v jiných obalech, jak jsem nedávno četl v jedné diskuzi na internetu. Pro uživatele mnohem lepší. Konečně na fotografiích vidíte všechny tři sety. V setu od SCALE75 jsou dvě barvy navíc. Díky tomu je více možností, jak pokožku namalovat.

There is something what you can see at the first sight - total number of paints in each set. While Andrea Flesh Paint Set seems to me the same as Lifecolor Flesh Paint Set, both with just 6 colors and the colors are almost the same. Flash Paint Set by SCALE75 is different. Paints are new (!) and total number is 8. That means there are added two  more bottles.  Thanks to it there are more possibilities how to paint flesh.

V každé sadě je stručný návod, jak barvy použít. V tom se od sebe sety neliší. Dá se ale někdo označit jako vítěz? Pro mne je to poměrně jednoduché...

There is very simple leaflet how to use the set. There is no different in it, I think. Well, who is the winner? For me that's quite easy to say...

A vítězem se stává... / And the winner is...

Pokud uvažujete o koupi nějakého setu, rozhodně doporučuji set od SCALE75. Barvy jsou perfektně matné, dobře kryjí... Dobrá je také kombinace. Tedy set SCALE75 a kterýkoli další. Barvy se dají navzájem míchat (jedná se o akryl) a přeci jen se mohou navzájem doplňovat.

In case you want to buy any Flesh Paint Set (and you don't have any) the best choice is SCALE75 Flesh Paint Set. You can even buy both SCALE Flash Paint Set and Andrea/Lifecolor. You can mix the colours (they all are acrylics, that's why). The choice is yours! 

Scalecolors na štětec

Než se dám do malování již zmíněné busty, řekl jsem si, že vyzkouším nejprve barvy Scalecolors (SC) jen na plastové destičce a jen s použitím štětce. Použil jsem malou plastovou destičku, na kterou jsem natřel tenkou vrstvu bílé akrylové barvy Vallejo z řady Model Air. Tmavší bílý odstín je pak jen bílý základ Skull White (sprej Citadel). 

Before I start painting the bust mentioned in previous article, I decided to make a simple test - I just used  small brush (no.1) and some small plastic sheet which I painted before with White color (Vallejo Air). Darker white colour is just white primer Citadel (Skull White).

Abyste viděli, jak se chovají nové barvy v porovnání s již zavedenými, použil jsem červenou barvu ze setu Red Paint Set (Andrea).

To be able to easily compare how the new Scalecolours behave I used red color from Andrea's Red Paint Set. These colors are the best for me and are clearly matt when they are completely dry.

Nejprve jsem barvu Scalecolor (konkrétně se jednalo o tmavě modrou barvu Caspian Blue) naředil ředidlem X-20 určeným pro emailové barvy Tamiya. Ani jsem neočekával, že bude fungovat. Přesto jsem byl překvapen tím, že se barva nijak nezměnila. Přesto však nejde toto ředidlo použít. Stejně se pak chová White Spirit. 

First I used X-20 thinner for  Tamiya Enamel Paints. I didn't expect it would work but I was surprised when I saw the colour stayed the same - the thinner didn't destroy it. But as you can see this thinner really isn't suitable for acrylic paints. The same we can say about White Spirit.

Výrobce na krabičce slibuje, že barvy Scalecolor jsou vhodné pro malování štětcem i pro airbrush. Airbrush vyzkouším později, ale jak vidíte, tak barvy Scalecolor jdou ředit vodou stejně dobře jako barvy Andrea. 

On every box there is written that the Scalecolours are '...valid for brush and airbrush...'. I'll try airbrush later but as you can see the Scalecolours diluted with water are as good as Andrea's. It's too soon to declare it but I think SC may be even a little bit better. 

Nakonec jsem pro rozředění kapky barvy SC použil ředidlo X-20A firmy Tamiya. Výsledek je také velmi dobrý, ale při velkém zvětšení mi přijde, že přeci jen jsou v zaschlé barvě vidět malinké šupinky barvy. Může však jít jen o můj dojem. Rozhodně to však podrobím detailnějšímu testu. Nejlepší je bez pochyby originální ředidlo od Scale75, ale pokud ho nemáte (stejně jako ho nemám já), nic se neděje, protože je více možností, jak barvy Scalecolor naředit.

Finally I used Tamiya's X-20A thinner for Tamiya's acrylic paints. The result is very good, too. But when I look at the dry colour with higher extension and it seemed to me there are some very small chips. Well, I'm not absolutely sure with it. I'll test it more and let you know the conclusion. The truth is that the best is thinner by Scale75 but if you don't have it (I don't have it, too) it's good to know there are more options how to thin the SC colour.

Poznámka:

Napsal jsem tento článek jak česky, tak i anglicky. Důvod je ten, že na barvy Scalecolours ještě neexistuje tolik recenzí, jak by si zasloužily. Jsou totiž opravdu velmi dobré a určitě si zaslouží pozornost každého z vás. A protože vím, že tento blog nečtou jen Češi, použil jsem i angličtinu. A to přesto, že překladač v rámci možností funguje.

Note:

This article is written as in Czech so in English. The reason is simple: the colors are still quite new and there are still not so many reviews as there should be. But these colours are really very good. For me one of the best I have ever used. That's why I wrote it in English though the option 'Translate' on the upper left side of the blog works quite well. I hope you find it useful.

Hudba na víkend

Scalecolor již brzy

Dnes mi doručovatel přinesl dlouho očekávanou zásilku setů akrylových barev od firmy Scale75. Ihned jak to bude možné, najdete na těchto stránkách recenzi těchto barev. Samozřejmě předvedené na bustě, kterou bude Barbar od EVIL Miniatures.

Our postman brought me some very special parcel today. It was full of new paints by Scale 75. These colours are acrylics (hope you haven't expected anything else, have you?) and you can await real 'show in action'. But wait for a while because I have unpacked the parcel just a few hours ago.  I think that the bust (Barbarian by EVIL Miniatures) is as nervous as I am. 

Míchání barev prakticky aneb Těžko na cvičišti, lehko na bojišti

Namíchat správné barevné odstíny, které potřebujeme, není vždy tak snadné. A to i když máme určité povědomí o teorii barev. Proto jsem v minulém příspěvku měl radost právě z toho, že se vedle běžně používaných modelářských barev jako jsou například barvy Citadel, Andrea, či Vallejo, začínají používat ve větší míře i barvy umělecké. Je sice pravda, že ze tří primárních pigmentových barev, tedy červené, modré a žluté, je možné namíchat takřka všechny ostatní (raději přesto mějte po ruce ještě černou a bílou), ovšem někdy je lepší si nejprve vyzkoušet, jaké barvy by se nám hodily. 

Z mého pohledu je přeci jen lepší mít k dispozici barev mnohem více. Abychom však nemuseli kupovat každou barvu, kterou třeba ani nikdy nepoužijeme, je lepší nejprve provést zkoušku. Jenže jak na to? Předpokládám, že jste jako já a nebydlí vedle vás náruživý sběratel barev všech výrobců, co jich jen na světě je. Jenže co s tím? 

Naštěstí žijeme v novém století, kdy vedle digitálních fotoaparátů máme běžně doma i počítače, které zvládnou 'rozběhat' grafické programy. Během let jsem jich vyzkoušel několik. Nakonec jsem dospěl k tomu, že pro tvorbu blogu, tedy úpravu fotografií, vodotisk apod., mi stačí program paint.net. Ten sice již poměrně dlouho nebyl aktualizován, ale je zcela dostačující. Navíc se jedná o freeware. Pro vyzkoušení právě již zmíněného míchání barev se však nehodí. 

Musel jsem tedy pátrat dále. Je totiž potřeba, abychom používali program, který opravdu nabídne to, co od něj čekáme. Tedy věrné míchání jednotlivých barev. Nakonec se mi podařilo získat program ArtRage 4.0. Ten sice není zdarma, ale určitě se vyplatil. Velkou výhodou podobného programu totiž je to, že umožňuje si v klidu zjistit, jaké barvy vy se nám hodily a které bychom si měli případně pořídit. Z mého pohledu je to opravdu velmi šikovná věc. Ne snad revoluční, to ne, ale jistě něco, co mi ulehčilo spoustu práce a vlastně barev také. 

První projekt, kde jsem ho použil, byl ďáblík od EVIL Miniatures. Než jsem ďáblíka začal malovat, na počítači jsem si vyzkoušel, jaké barvy se k sobě hodí, respektive jaké kombinace barev se mi líbí. 

Pokud také začnete nějakou podobnou pomůcku používat, tak pamatujte, že podobné programy umožňují poměrně podrobné nastavení jednotlivých funkcí. Pokud - mluvím teď o ArtRage - však přímo po instalaci nic nastavovat nebudete, nic se neděje. Někdy je to naopak lepší, protože nevhodným nastavením můžete nadělat více škody než užitku.

Video, kde můžete vidět praktické míchání barev v podání uživatele orianelima. Navíc se jedná o míchání barev primárních, sekundárních.... Mimochodem zajímavá jsou i další videa o toho uživatele ;-).

ArtRage 4

Jazyky: angličtina, francouzština, němčina, holandština, španělština, italština, japonština, ruština.

Systémové požadavky: Windows XP, Vista, 7, 8 (nutný Desktop mode). Mac OSX 10.6 nebo vyšší    (jen pro Mac založené na CPU Intel); rozlišení 1024 x 768; minimálně RAM 512MB.                        

Co píší jinde: Dakanův svět

***

Jak mě o víkendu popadlo bilancování a položil jsem si otázku 'jak a kam dál', tak jednou z věcí, která mě zaujala, byl i článek na Dakanově blogu. Teď tedy nemyslím přímo ten, který věnoval prvnímu číslu časopisu Figure Painter Magazine a potěšilo mě, že jsme dospěli k podobným závěrům - tedy očekávání jsou veliká a že jedna (již tedy jsou tři :) vlaštovka jaro nedělá. Zatím letí docela hezky :-). Konečně pokud jste jeho článek nečetli, honem to napravte.  

Článek, který mě zaujal, je až ten další. Nebo novější, jak chcete. Tedy ten, kde se Dakan chystá malovat pomocí akrylových barev určených pro malíře. Osobně mě nahlodal tak moc, že se chystám podniknout výpravu do obchodu Koh-i-noor (je to česká značka, ale hlavně to mám pár zastávek městským autobusem :-). Jsem opravdu zvědav, jak bude pokračovat. Protože si jsem ale takřka jistý výsledkem, tak mi zároveň přijde i nutné na to upozornit. 

Dakan Minis: Obi-wan Kenobi

Jiné zdroje... The Weathering Magazine CZ - bláto

Tištěný časopis The Weathering Magazine patří mezi další možné zdroje inspirace a také průvodce nejen našeho vlastního modelování, ale i práce s barvami... Časopis vychází čtvrtletně a v uplynulém (prvním) ročníku byla jednotlivá čísla vždy věnována jedné konkrétní oblasti, která se ne právě snadno ztvárňuje na modelech. Tedy v prvním čísle jsme se mohli dočíst o tom, jak udělat rez, ve druhém prach, rozpraskanou barvu a posledním čísle prvního ročníku pak bylo věnováno motorům a stopám po mazivech, motorových olejích... 

Sehnat tyto časopisy snadné rozhodně nebylo. Navíc ne levné, protože šílené globalizaci navzdory jsou ceny poštovného takové, jaké jsou. 

O to větší překvapení jsem pak zažil, když jsem v modelářské prodejně dnes viděl tento časopis, jeho první číslo, viděl jednak za české koruny, navíc v českém překladu. Český překlad sice není dokonalý  a od těch úsměvných (například anglické slovo 'Pot' má více možných významů než jen hrnek a že 'Index' je obsah...) až po ty, které zůstaly nepřeloženy, byť by bylo lepší, kdyby přeloženy byly. To se týká názvů jednotlivých článků. Pokud bych však měl hodnotit celkovou úroveň, jsou to opravdu drobnosti, protože celkový dojem z časopisu to rozhodně nezmění. Z hlediska dostupnosti je pak lepší, je-li u článků český překlad, protože zdaleka ne každý anglicky umí tak dobře, aby věděl, oč jde. Výhodou naopak bylo, že text překládal člověk obeznámený s problematikou modelování a z toho důvodu otrocky nepřekládal každé slovo bez toho, aby věděl, proč bylo použito. O český překlad se totiž zasloužil pan Štěrbáček, který je šéfredaktorem časopisu Modelář. 

Jak jsem se již zmínil, tak by se v případě tohoto časopisu mělo jednat o čtvrtletník a já doufám, že se časopis v českém překladu na našem trhu uchytí. Jako velkou výhodu časopisu totiž vidím to, že i když je vydáván firmou AK interactive, která prodává vlastní řadu pomůcek pro modeláře, tak v jednotlivých článcích nejsou použity jen výrobky této firmy, ale i výrobky konkurenční. Navíc jednotlivé články je možné brát tak, jako chápete jednotlivé příspěvky na tomto blogu. Tedy jako možnost, jak dosáhnout vytčeného cíle. Z mého pohledu velmi užitečná pomůcky, protože - čistě ve vztahu k figurkám - je třeba pamatovat i na to, že hezky namalovaná figurka může stát i jen na holém podstavci, ale vedle stejně kvalitně namalované figurce, která však stojí na stejně kvalitně provedeném podstavci, nemá šanci.

Již se těším na příští číslo, které má být věnováno vegetaci...

Shrnutí:

The Weathering Magazine - bláto (mud)

Počet stran: 72 (68 + 4 strany obálky)

cena: 199,- Kč (8€)

Bilancování v jedno horké odpoledne

Jestli za to mohou současné vyšší teploty, nebo v tom bylo něco jiného, nevím. Pravdou ale je, že jsem tak seděl odpoledne za svým modelářským stolem a do ničeho se mi nechtělo. Ani nic malovat, modelovat... zkrátka nic. Tak jsem si začal prohlížet zajímavé internetové stránky a blogy, které mám přidané k oblíbeným. 

Řeknu vám , že jsem chvílemi docela dostával depresi z toho, co jsem viděl. Vážně moc hezké věci. Od figurek až po 'klasické' obrázky. Snad proto jsem si položil otázku, jestli má vůbec cenu, abych na blogu psal o tom, co dělám. Naštěstí jsem si tu otázku položil sám sobě a neptal se nikoho jiného. Místo toho jsem sáhl po FIRMu a dal jsem si za úkol vymodelovat ženský obličej. Ten mi jednak nepřijde až tak snadný, protože nesmí vypadat jako mužský obličej, byť základní poměry jak mužské, tak i ženské lebky, jsou vlastně shodné. Důležité mi také přišlo, abych použil jen to, o čem tu na blogu píšu. Že to zkrátka funguje. Pokud ne, tak by mi nezbylo nic jiného, než se omluvit, blog nějak elegantně ukončit a zásoby hmot,  nástrojů a podkladů rozdat. Přeci jen když nepomohly mně, těžko bych za to něco mohl chtít.

Opravdu vám nejsem schopný říci, proč jsem se tak rozhodl. Ale jakmile jsem se do toho pustil, věděl jsem, že není cesty zpět. Snad to bylo proto, že mě pohled na počet návštěv blogu vyděsil. A to přesto, že vlastně ani nevím, jestli je to hodně, málo... Určitě ale dost na to, aby někdo neztrácel čas čtením něčeho, co ani nefunguje.

Asi tak za dvě hodinky jsem měl před sebou tvář, která sice nebyla žádná konkrétní, ale měla představovat ženskou tvář. Vzal jsem si k ruce fotoaparát a pořídil několik fotografií. Konečně můžete je vidět také. 

Určitě se mnou budete souhlasit v tom, že práce si hlavička (měřítko 1/9) ještě zaslouží dost a dost. Ovšem na druhou stranu já byl více zvědavý na to, zda mne výsledek bude opravňovat k tomu, abych s blogem pokračoval. Byť jsem se na to nikoho dalšího neptal, ptát ani nebudu (pro jistotu :-))), tak bych řekl, že ano. 

Když si totiž vzpomenu na svou situaci v době, kdy jsem s blogem začal, tak to bylo doopravdy tak, že jsem spíše ukazoval, kudy cesta nevede. Sice jsem se snažil, jenže přeci jen.... Když se teď tak na tu tvář dívám, tak bych řekl, na tomto blogu můžete i najít rady, které vám ukáží, kudy cesta vede. Vlastně nebýt vás, čtenářů, možná bych se tak ani nesnažil. Za to vám všem náleží upřímné poděkování. Doufám totiž, že tento blog má smysl i pro vás. Konečně jestli jste šli po té cestě modelování se mnou od té chvíle, kdy jsem modelování začal brát vážněji i já, měla by být teď (doufám, že hezčí) hlava i na vašem stole. Pokud ano, nenechávejte si svou práci pro sebe. Velmi rád je pak uveřejním i na tomto blogu. 

Kontakt (byť to není má primární, osobní, adresa, ale je to adresa k tomuto blogu: lopee2011<AT>gmail.com. Poštu na této adrese kontroluji zhruba jednou za týden. Rozhodně odpovím. V nouzi nejvyšší stačí napsat komentář pod libovolný příspěvek (aktuální a ne tenhle jediný ;-) ). Toho si určitě všimnu.

Za sebe vám pak mohu slíbit, že se budu nadále snažit, aby byl blog ještě srozumitelnější a užitečnější. Díky, Martin 'lopee'.

Ze života jednoho figurkáře - díl patnáctý

'Time Is Runnig Out'

According to many scientists time is a pure constant quantity.... 
... it's still running. But when I looked at my very first figures.... 
... I would say the time stopped in 1996.

Hudba na víkend

Kov, rez a špína - fotografie část druhá

Druhá část opravdu zajímavých fotografií koroze...

velikost: 1515 x 1941; datová velikost: 595kB

 

velikost: 2592 x 1525; 594 kB

velikost: 1552 x 2592; datová velikost: 706 kB

velikost: 2592 x 1552; datová velikost: 1,15 MB

velikost 1552 x 2592; datová velikost: 804 kB

velikost: 2592 x 1552; datová velikost 954 kB

velikost: 2592 x 1552; datová velikost 1,03 MB

Jackal -(MWMIK) walkaround

Nebývá to často, abych informoval o vojenské technice. Občas se to přesto stane. A protože jsem psal o anglické obrněném vozidle Jackal, resp. modelu tohoto vozidla od firmy Airfix v měřítku 1/48, neměl bych opomenout ani walkaround, který se objevil na stránce armorama.com.

Kov, rez a špína - fotografie část první

Poprosil jsem kamaráda Pavla, zda by mi nemohl poslat nějaké zajímavé fotografie, které by se hodily modelářům, těm, co malují figurky, techniku... no nebo se jen zajímají o to, co je kolem nich a nijak často se to nefotí... zkrátka ne fotografie, na kterých je většinou jen nějaká osoba a na zbývajících dvou třetinách modrá obloha, pokud možno se zářícím sluncem. 

rozměry: 850 x 509; datová velikost: 86,9 kB

rozměry: 1552 x 2592; datová velikost: 468 kB

Starý muž... pokračování

Nejde ani tak o čas, ale o chuť. Tu mi totiž bere to, že ne a ne přijít na to, jak udělat skřetovi náušnice. Už třikrát jsem se je snažil vymodelovat, ani jednou jsem nebyl spokojený. Tak se alespoň snažím spravit náladu na bustě 'starého muže'. Vousy vůbec nejsou definitivní, ale jistý si již nejsem ani plnovousem :-). Hlavním bodem mého snažení byl ovšem turban. Nevím jak vy, ale já si do chvíle, než jsem ho začal modelovat říkal, že je to jen kus ručníku obtočený okolo hlavy. Více jsem se mýlit snad ani nemohl. Ovšem pokud jste na tom ve vztahu k turbanům stejně jako já, tak snad přijmete to, jak vidím turban já.

A nemá ještě obočí, to vím, do toho se asi pustím až po zapečení stávajícího stavu. Nejprve je třeba jednotlivé záhyby na turbanu řádně vyhladit.

Figure Painter Magazine No.3

Dnes se dostalo do prodeje další číslo časopisu Figure Painter Magazine (FPM). Jsem rád, že časopis si udržel svou úroveň a snad tomu tak bude i do budoucna. Ostatně pokud budou mezi autory nadále patřit lidé jako je Marta Slusarska, jejíž blog Twisted Brushes možná znáte (mám ho mezi oblíbenými blogy), tak bych řekl, že se časopis Figure Painter Magazine stane jedním ze stálých zdrojů inspirace. Pro mne tedy určitě. Je to totiž opravdu tak, že není v lidských silách sledovat vše, co se kde na internetu šustne. Navíc články ve FPM nevznikly díky 'oblíbené' metodě (Ctrl+C), tedy kopírování. Jsem zvědav, jak bude vypadat další číslo. Rozhodně jsem si v tomto čísle nalezl články, které si musím pořádně přečíst. Pokud bych to měl brát čistě z pohledu někoho, kdo rád modeluje, tak mi radost udělal rozhovor s Roberto Chaudonem. Ale to není vše...

• OBSAH

Pozn: všechny obrázky (c) FigurePainteMagazine

Jiné zdroje... elektronické časopisy

Dnes jsem se rozhodl podívat na zoubek internetovým časopisům věnovaných figurkám. Možná si řeknete, že v době, kdy každý může mít svůj vlastní blog, kam může psát takřka cokoli, postrádají podobné aktivity jako je vydávání nějakého časopisu, smysl. Podle mého však jakýkoli další zdroj smysl má. 

První v řadě je časopis Portal. Jeho výhodou je, že je jednak zdarma, což pro někoho může být rozhodující, navíc jeho poslední číslo je v pořadí již dvaatřicáté. Díky tomu již časopis dávno překonal dětské nemoci a drží si svou úroveň opravdu již dlouho. Naleznete v něm tutoriály, představení nových figurek, články malování, i ta na téma sculpting (byť tedy nejsou nijak vyčerpávající)... Zkrátka časopis považuji za dobrý začátek pro každého, kdo se chce posunout dál.

Časopis je sice - alespoň tak mi to přijde - více zaměřen na hry s figurkami, ale to rozhodně není nic dramatického a já má za to, že stejně jako komiks patří k malování, patří i stolní hry s figurkami k figurkám. 

časopis: Portal

počet stran: cca 60+ (poslední číslo 63)  

formát: *.pdf

stahování: po jednotlivých číslech

registrace: není potřeba

cena: zdarma

obsahuje reklamy: ano, tématické

jazyk: anglicky

Díky tomu, že je časopis zdarma, v něm sice naleznete reklamy, ovšem jednak jsou tématické, navíc je klidně můžete přeskočit. Vaše volba.

***

Druhým časopise je relativní novinka, kterou je pak časopis Figure Painter Magazine, který má za sebou teprve druhé číslo a je to tedy opravdový nováček. Vzhledem k tomu, že není zdarma, ale jeho cena je Ł1,00, tak si říkám, že by vydavatel mohl udělat více pro přiblížení obsahu časopisu čtenářům, tedy případným zájemcům. 

I přes tuto skutečnost považuji tento časopis za odpovídající jeho ceně. Protože je ještě příliš brzy (vyšlo teprve druhé číslo) časopis hodnotit, tak toto druhé číslo je pro mne přínosem již pro zajímavý článek/tutoriál od Jareka Drabka (Camelson) na téma Non Metallic Metal. Na toto téma vzniklo již mnoho textu a mnohem více fotografií, ale i tak tento považuji za jeden z těch lepších. Určitě má smysl časopis sledovat i dále. Stejně jako v předchozím případě je možné stahovat čísla jednotlivě. Uvidíme, jakou budoucnost má časopis před sebou. Rozhodně by z něj mohl být dobrý zdroj informací. Bude záležet na tom, zda vydavatel udrží nízkou cenu.

časopis: Figure Painter

počet stran: první číslo 56; druhé číslo: 72

formát: *.pdf (nutno příponu *.pdf manuálně po stažení doplnit, jedná se o přechodný problém, protože některé prohlížeče formát *.pdf automaticky blokují)

registrace: ano (je nutná pro možnost stažení)
cena: Ł1,00 (PayPal)

obsahuje reklamy: ano, tématické

jazyk: anglicky

Hudba na víkend

Máme léto, takže mi snad dovolíte změnu stylu...

Starý muž... 3-2-1 pal!

Odpočítávání v názvu příspěvku jsem si mohl nechat možná pro sebe, jenže abyste nemysleli, že jsem se zbláznil a chci být za každou cenu nějak výstřední alespoň v nadpisech, tak bych to rád vysvětlil. 

Bustu modeluji ze Sculpey FIRMU a jen díky tomu jsem bustu modeloval (a upravoval) několik dní. Ne vkuse, to zase ne, ale pokud s vymodelovanou částí nemanipulujete, tak se s ní nic nestane. Co se o FIRMU v tomto směru vypráví, je pravda. Zkrátka jsem dospěl do stádia, kdy jsem bustě přidělal i část hrudníku a ramena. Dokonce i uši. Jenže pak jsem se rozhodl, že budu pokračovat dál - nejen vousy, ale i oblečením a i nějakou pokrývku na hlavu - zatím nechci říkat co, sami uvidíte. 

Momentka z focení. Do pádu chybí asi tak minuta...

Domodeloval jsem ale základní tvar lebky. Není přesně symetrická, jak by správně být měla, jenže vzhledem k tomu, co bude mít na hlavě, to ani nevadí. Spíše jsem se chtěl jen potrénovat. Původně jsem totiž měl celou bustu dokončit a dát ji zapéct až na samotný konec. 

Jenže díky mé chvilkové neopatrnosti jsem si bustu upustil a přestože mi z rukou naštěstí nevypadla až na zem, ale jen na desku stolu, tak i tak musel udělat podle fotografií (starý) nový nos  a než abych jedno ucho dělal znovu, tak jsem uřízl i to druhé. Konečně možná jen přidělám, ušní lalůčky a zbytek zakryji. 

Hlavní bylo, že jakmile jsem byl s opravou hotov, tak jsem bustu hodil do trouby - to je právě ono 3-2-12 pal! :-))). Teď mi busta může klidně vypadnout i z okna. 

Po vypálení. Všimněte si změny barvy, tvary jsou však stejné (!)

FIRM je opravdu nedostižný v modelování větších celků, jako jsou právě busty. Docela mi v hlavě začal hlodat červíček, jak by vypadala nějaké menší figurka, třeba 54mm... Rozhodně to zkusím.

Pozn.? Modrá čára na fotografii zhruba ukazuje, jak velká část je přebytečná a neměla by na na lebce být, pokud by se tedy jednalo o plešatého muže. O ramenech platí něco podobného. Ty jsou však zvýrazně takhle moc proto, že by se mělo jednat o hubeného muže, na kterém jeho šaty volně plandají. Tedy takový je v tuto chvíli záměr.

Starý muž

Když jsem tak měl hotovou hlavičku, kterou jsem vám minule ukazoval, tak jsem si řekl, že bych ji mohl dále využít. Přeci jen než se vrátí do výchozího tvaru, tedy koule hmoty, tak by nebylo od věci ji ještě předtím využít. Chvíli jsem přemýšlel, jak. Pak mě napadlo, že bych si jednak mohl zkusit vymodelovat ucho a zkusit tvář 'zestárnout'. S použitím stylusu a párátka se mi pod rukama zrodilo, co zrodilo. Navíc na hlavě budu dále pracovat. Chci si vyzkoušet vousy. Proto je také dolní polovina brady holá, bez vrásek. 

Jako pomocnou jsem si vytiskl fotografii starého muže. Vrásky totiž ve své podstatě kopírují pohyby svalů hlavy a přijde mi dobré si nějakou takovou návodnou fotografii vytisknout, Sice nenahradí studii obličeje v ateliéru, jenže jednak to vyjde levněji, protože nemusíme platit za model, navíc se nepohne a je nám stále k dispozici. 

Osobně s tváří nejsem sice stále spokojený, jenže si myslím, že právě to je smysl studií. Proto asi hlavičku nakonec nevrátím zpět do beztvarého skupenství, ale naopak ji vypálím v troubě. Stejně jako již jednou vytištěná fotografie nikam neuteče a já na ní budu moci studovat chyby, co se povedlo. Ze stejného důvodu je dobré neustále nepřemalovávat figurku, ale naopak ji udělat co nejlépe a využívat ji k dalšímu studiu. Zvýšíme tak pravděpodobnost, že nebudeme neustále dokola opakovat stejnou chybu.

Hmoty Sculpey - míchání

Patří mezi ty, kteří hmoty navzájem míchají. Jak jsem již několikrát napsal, tak je to proto, že se po smíchání vlastnosti hmot změní. Ne nijak radikálně, ale dost na to, aby mělo smysl zkoušet stále nové a nové kombinace. 

Když pominu smíchání dvousložkového tmelu (tvrdne na vzduchu) a polymerové hmoty (musí se zapéct) - k tomu se v budoucnu na stránkách blogu vrátím - tak nejraději míchám dohromady vždy stejný typ se stejným typem dané hmoty. 

V poslední době se mi nejlépe osvědčila směs šedého SuperSculpey FIRM  + narůžovělého Super Sculpey + červené Premo! Sculpey. Vzájemný poměr byl shodný, tedy 1:1:1. Na barvě poslední hmoty nezáleží, protože stejně nakonec ještě vymodelovaný objekt barvím. A ani vlastně na to, aby to byla přímo tato konkrétní hmota. Pokud máme, můžeme ji bez obav nahradit jak (výrobce ji již nenabízí) hmotou Studio by SCULPEY, SCULPEY III, tak i hmotou od jiného výrobce. Tedy v našich zeměpisných podmínkách velmi pravděpodobně FIMO. Jiné hmoty jsem zatím nezkoušel.  

Výsledný mix je nejlepší, se kterým jsem zatím pracoval. Nelepí, je vláčný a dobře drží detail. Jako jediný - a nechci říkat nedostatek - je fakt, že díky již zmíněné vláčnosti je třeba nakonec vymodelovanou věc začistit přípravkem jako je například White Spirit (obličej 1/9 na fotografii začištěný ještě není, protože se jedno o praktickou ukázku/cvičení).

Hudba na víkend