Manželé

Při představování bust od EVIL miniatures jsou dvě busty, která představují manželský pár. Tedy ne že by tito herci byli manželé, ale postavy, které hráli, manželi byli. Seriál, kde tomu tak bylo, nesleduji, proto ani nevím, jestli se mohli vidět v oblečení, které mají na sobě. Tedy které má ona na sobě. 

Je to totiž postava, kterou hraje herečka Emilia Clarke. Pokud však mohu porovnávat s fotografiemi, které jsem na internetu nalezl, tak po stránce anatomické jsem nenalezl žádný nedostatek. Spíše bych naopak řekl, že mě Vlado docela naštval, protože mi ukázal, jak dlouhou cestu ve sculptingu mám ještě před sebou. Navíc bez záruky, že na její konec vůbec kdy dojdu.

Samotný odlitek je pak na stejné úrovni jako sculpt. Součástí této busty jsou i další tři díly. Jednak okraj vlasů (bude na jejím levém rameni) a límečky, respektive levý a pravý límeček. Protože je budu k bustě lepit až během malování, na této fotografii je nenaleznete. Jsou však odlity stejně kvalitně jako samotná busta. Ta navíc ztvárňuje lehce podmračenou princeznu. 

Vlastní kategorií jsou pak vlasy. Ty se Vladovi opravdu povedli a již mi i přislíbil spolupráci na příspěvku na toto téma. Tedy jak vymodelovat vlasy. 

Jason Mamoa je pak tím, kdo zahrál jejího manžela. Mimochodem pokud je vám povědomý (teď nemyslím fotografii ve výřezu), pak se neplete. Hrál totiž Conana ve filmu Barbar Conan z roku 2011 a věřím tomu, že mnoho diváků odradil od toho, aby si přečetli knihy od Roberta E. Howarda. Pokud z něj tento dojem máte, určitě byste na něj však měli zapomenout, protože busta postavy, kterou ztvárňuje, je naopak velmi povedená. Na fotografii vidíte obě busty, jak vypadají poté, co jsem je jen odmastil a nastříkal bílým primerem od GW. Sice bude třeba ještě právě tuto bustu přebrousit a (možná) lehce vytmelit. Teď narážím na proláklinu na levém prsním svalu, která je i vidět na fotografii. Další místa, kde je třeba brousit, jsou dva viditelné švy na zadní části této busty. Na fotografii vidět nejsou, navíc jsou ve spodní části, která ani nemá zobrazovat nějakou část lidského těla. Tedy jsou v místech, kde ničemu nevadí a vlastně by ani nerušily, pokud by zůstaly nepřebroušené. Nic dalšího jsem nenalezl. 

Stejně jako u předchozí busty, jdou součástí této i další dva díly - culík vlasů zakrývající vekou část levého prsního svalu a bradka. Zde platí to, co jsem řekl o předchozí bustě. Tedy že jsou zpracované stejně jako samotná busta a že je před vlastním malování nebudu k bustě lepit. 

Obě busty se mi velmi líbí a i bez nějakého většího začištění přinášejí s sebou jedinou obtíž. Dobře je namalovat. Jenže to není již jejich chyba.

Celkové hodnocení:

9/10

Dragon Lady

8,5/10

Barbarian

Devil - EVIL Miniatures

Jak jsem anoncoval, tak i plním. Šlo totiž o bustu 'Devil' od EVIL miniatures Bustu jsem zkusil namalovat tak rychle, jak jen to bylo možné. Jak jsem již o této bustě prohlásil, tak je opravdu vhodná pro každého. Každý si na ní totiž může vyzkoušet nějakou novou techniku. Nebo ji namalovat zkrátka tak, jak by si Ďábla představoval. Kdybych ji měl malovat ještě jedno, namaloval bych ji zcela jinak. Nemyslím to tak, že bych byl proti tomu, jak vypadá teď. To ne. Zkrátka bych vedle téhle namaloval další, jinou. 

Jenže ono stejně nezáleží na tom, co si o ní myslím já. Když se nebude zamlouvat, tak ji budu muset stejně přemalovat. 

Zatím tedy pár fotografií ohořelého (a stále nažhaveného) ďábla. Namaloval jsem ho tak, jak jsem si ve chvíli, kdy jsem bustu vyndal z krabičky, představoval to, co bych nerad potkal. Když to bude schváleno, vydáme se příště do radioaktivních bažin a také přidám fotografie z postupu. 

Jediné, co ještě budu muset každopádně dodělat, je přidání bílé mezi rohy (poslední fotografie). 

Jméno: Devil (1/9)

Počet dílů: 2 (hlava a tělo)

Použité barvy: akrylové Andrea, akrylové Vallejo a tempery

  

Hudba na víkend

Ze života jednoho figurkáře - díl čtrnáctý

Skřet VI. - módní doplňky

Nevím, jak si stojí takový skřet a móda. Ovšem nedal bych mnoho za to, že průměrný skřet rozumí módě stejně jako průměrná módní expertka přes módu každé druhé komerční televizní stanici. Právě na to jsem myslel, když jsem přemýšlel, jak bustu skřeta ještě vylepšit. Abych si to i vyzkoušel, tak jsem si z kousku měděného drátku udělal čtyři kroužky, které měly nahradit zdobené náušnice a kroužek do nosu. Stejně tak jsem si z kousku měděného drátku udělal i základ pro vyčesané vlasy na zátylku. 

Nevím, co má ve světě skřetů znamenat počet náušnic v uchu. Věřím však, že nějaký význam to určitě má. Stejně jako tetování. Jenže abych na to přišel, mám dost času, protože než se k malování dostanu. Pokud tedy vůbec. Je totiž možné, že skřeta buď nechám odlít (nevím kde), nebo ho zkrátka prodám (nevím komu). Z toho důvodu jsem mu ale vytrhl jeho jediný zub, protože mám za to, že bude lepší, pokud ho mít nebude, resp. se bude dolepovat zvlášť. V nouzi nejvyšší skončí po dohotovení skřet tam, kde mě všechny další projekty, které posloužily svému účelu, tedy vyzkoušení nějaké nové techniky. Výhodu pro skřeta to má jedinou - nebude tam sám. 

Vám jsem pak místo zdlouhavého popisování připravil takovou menší cestu po skřetově těle. Tedy takovou 'Le Tour de Goblin 2013'.

Již brzy

Tak se vám musím přiznat, že jsem chtěl udělat takovou malou upoutávku na barevnou verzi busty Devila od EVIL Miniatures. Tu jsem sice udělal, jenže jak tak na tu fotku koukám, tak musím přiznat, že tak hezká ta barevná verze snad ani není... Ale je barevná... :-D

Hudba na víkend

Začišťování resinové busty 'Devil'

Není to tak dávno, co jsem napsal, že busty od EVIL Miniatures bych doporučil jak začátečníkům, tak i těm, které již nějakou bustu namalovali. Takřka obratem jsem dostal vyčiněno, že by to mohlo být pokládáno za skrytou reklamu. Jenže nemusel jsem se zamýšlet ani chvilku nad tím, zda to tak je, či není. Blog akrylem.blogspot.cz jsem totiž začal psát 10. 8. 2011. A byť se za tu dobu (je to nechutně dlouhá doba, když nad tím tak přemýšlím) náplň blogu přeci jen trochu změnila, tak jeho náplň zůstala stejná. Totiž informovat pravdivě. Neříkám, že bych se nepozastavil nad nějakou příležitostí si přilepšit, jenže jednak jsem žádnou takovou příležitost neměl a navíc mám dojem, že bych to stejně odmítl. Ovšem i bez toho mám na své straně jedno velice konkrétní srovnání.

26. října 2012 jsem zde totiž publikoval příspěvek Trpaslík Bjorn aneb Na co si dát pozor. Na detailních fotografiích jsem vám ukázal, co se nepovedlo. Určitě se na ten příspěvek podívejte, protože pak pochopíte, proč jsem napsal, že jsou věci od EVIL Miniatures (EM) vhodné i pro začátečníky. 

Mám totiž za to, že smyslem figurky má být to, aby udělal radost. A to jak svým vzhledem (chcete-li sculptem), tak i pak malováním.  Tím zejména. Nu a aby se právě z toho nestala noční můra, musí být odlitek figurky co nejlépe zpracovaný. A byť neznám kvalitu všech každé věci, kterou EM prodává, tak na základě těch, které jsem zatím měl možnost vidět, jsem napsal, co jsem napsal. 

Abych zůstal věrný zpracování příspěvků a hlavně tomu, že konečný soud nechám na vás, bustu 'Devil' jsem vyfotografoval stejně jako trpaslíka Bjorna.  

Našel jsem na ní jediné dva nálitky, které nejsou žádnou chybou, ale pozůstatkem technologie výroby, tedy odlévání. Důležité je to, že jsou na místech, kde nekazí žádný detail a jejich odstranění je poměrně jednoduché. Já k tomu požívám brusnou mřížku, která se jinak používá ve stavebnictví na zabrušování cihel. Během chvilky je hotovo. 

Dále jsem na na bustě našel drobné přebytečné kousky resinu. Byly opravdu drobné a k jejich odstranění stačila špička ostrého skalpelu. (Pozor, ostrý nůž - případně něco podobného - je potřeba, proto bych tento krok nedoporučoval nikomu, kdo by se mohl pořezat. Tedy asi zejména dětem. Jenže těm bych bustu nedoporučoval ani tak.)

Blány na hlavě - umístěné mezi rohy a pod nimi, pak byl nejlepší nejprve obkroužit špičkou skalpelu (asi tak třikrát) a pak blanku opatrně vylomit. Díky rýze vyryté špičkou skalpelu, praskne resin přesně v těchto místech. Zbytek pak jen stačilo lehce přebrousit brusným papírem. A to bylo vše. Z hlediska zpracování bych zařadil tuto bustu k Hellboyvi, kterého znáte z těch stránek také. Sice k dokonalosti figurek a bust francouzské firmy JMD sice ještě kousek chybí, jenže jednak je pro mne JMD absolutní špička zpracování, navíc ten, kdo by se umístil v tomto pomyslném žebříčku o pár příček jak za JMD, tak za EM, by si mohl být jist, že bych zde jeho výrobky také doporučoval. O to větší radost pak mám z toho, že je EVIL Miniatures z České republiky. Ale dost patriotismu, hodnocení nechám opět na vás. Na následující fotografii totiž vidíte, jak vypadají oba díly busty (tedy tělo a hlava) po začištění a nastříknutí bílým základem.
 

Překvapivý balíček

Dnes mi pošta doručila balíček, který bych označil jako překvapivý. Ne snad, že bych nevěděl, že přijde. Překvapivý jsem ale byl z jeho obsahu. Vlado mi totiž poslal ne jednu, ale hned čtyři figurky, které EVIL miniatures má momentálně v nabídce. 

Vlastně se jedná o tři busty a jednu figurku. Tou je právě démon, o kterém, jsem psal minule. Je pro úplnost dodám, že je v měřítku 1/32 (54mm), ačkoli vzhledem k tomu, jak vypadá, by z něj klidně mohl být perfektní démon pro deskovou hru.

Další v pořadí je pak také démon, tedy spíše takový rarášek. Busta pojmenovaná Devil (měřítko 1/9).  Osobně mi připomíná Tormentora ze hry Heroes Of Might and Magic VI. Ovšem na druhý pohled vypadá zcela jinak :-). Ať je to jakkoli, tak právě to mi stačilo pro to, abych se rozhodl, jak ho namalovat. 

To všem není konec. Jako další jsou dvě busty. Jedna se jmenuje Dragon Lady a jedná se o bustu ženy.  Měřítko je pak 1/9. Stejné měřítko si pak Vlado vybral bustu barbara 'Barbarian'. Čím jsou busty inspirovány, to již nechám na vašem uvážení. Za sebe mohu říci, že bráno čistě z pohledu někoho, kdo je bude malovat, musím říci, že jsem nenašel nic, co bych bustám i figurce mohl vytknout. Všechny čtyři vám pak samozřejmě blíže (= detailní fotky) představím. Kdo by však nechtěl čekat, rozhodně si je může koupit. Chybu neuděláte. Pokud jste začátečníci, pak raději sáhněte po zástupcích pekel. Jednak poskytují mnohem více volnosti v malování, navíc to nejsou lidé. Tedy každý si je může představit jakkoli. Já jen doufám, že se vám bude líbit mé pojetí.

Poslední dvě busty jsou pak již těžší. Netřeba sice váhat roky (jako jsem to kdysi udělal já), než se do malování busty pustíte. Jako nespornou výhodu ale rozhodně považuji to, že jste již nějakou figurku předtím namalovali. 

Případně to můžete pojmout jako jeden můj kamarád, který má nepostavených modelů plnou skříň a kufr pod postelí. A jak se nechal slyšet, tak nikdy žádný stavět nebude. Jen je sbírá.

Shrnutí

název:          Demon

měřítko:       1/32 (= velikost 54 mm)

počet dílů:    7

materiál:       resin

Kde koupit:  e-shop

***

název:          Devil

měřítko:       1/9 (= velikost asi 200 mm)

počet dílů:    2

materiál:       resin

Kde koupit:  e-shop

***

název:          Dragon lady

měřítko:       1/9 (= velikost asi 200 mm)

počet dílů:    4

materiál:       resin

Kde koupit:  e-shop

***

název:          Barbarian

měřítko:       1/9 (= velikost asi 200 mm)

počet dílů:    3

materiál:       resin

Kde koupit:  e-shop

Poznámka: Ač nejsem agentem EVIL Miniatures, tak si neodpustím poznámku: kupujte, nebudou. Vážně totiž stojí za to. To ostatně sami uvidíte příště, protože detailní fotografie uvedených figurek si rozhodně nenechám pro sebe.

EVIL MIiniatures - démon

Jsem moc rád, že na blogu akrylem.blogspot.cz  mohu přivítat Vlado Turka aka Evil Miniatures.

Bylo to někdy v minulém roce, kdy jsem náhodou na stránkách modelfóra viděl wladovu práci. Protože – naštěstí – u toho nezůstalo a Vlado pokračoval dále s tím, že kvalita jeho práce se nesnižovala, tak jsem si řekl, že by bylo fajn, kdybych se s ním dohodl a mohl některé fotografie jeho věcí dát i na tento blog. Konečně v případě Offa to šlo a nevím jak vy, ale já jsem z toho měl velkou radost. Jenže i tak jsem chvilku váhal, než jsem Vláda oslovil.

K mé velké radosti mi obratem odpověděl, Nu a protože jsem od něj získal nejen fotky, ale i takřka půl strany doprovodného textu, kde popisuje, jak postupoval, tak mi bylo hned jasné, že jsi to nemohu nechat pro sebe.

Nejprve je třeba říci, že jako materiál na modelování používá Vlado SuperSculpey FIRM. Tedy polymerovou hmotu, kterou z těchto stránek dobře všichni znáte. A byť tu tedy teď budu popisovat pracovní postupy s touto hmotou, jsou vhodné i pro další. Například i dvousložkové hmoty/tmely.

Nástroje

Mezi základní nástroje, které Vlado používá, patří ball stylus (Kemper) různých velikostí a podomácku vyrobený nástroj připomínající nástroje ze sady Mini Ribbon.

Na větší plochy pak druhý konec nástroje připomínající svým tvarem příborový nůž. V nedávném příspěvku jsem vám na fotografii ukazoval jeho varianty. Obecně lze říci, že tento nástroj je velmi vhodný právě na veliké plochy. Vzhledem k velikosti figurek/bust mluvíme o rozměrech v řádech centimetrů a podle toho se pak tvar nástroje zákonitě musí lišit. Také platí, že je na každém, jak a k čemu jaký nástroj využije. V případě, že pracujeme s dvousložkovými tmely, je potřeba nástroj vlhčit. Pokud budeme pracovat s polymerovou hmotou jako je Sculpey FIRM/FIMO… není nutné nástroj vlhčit. A pokud, pak raději ne vodou! Ta sice i tyto hmoty změkčí, ale rozhodně je lepší k tomu použít jiné přípravky. Více naleznete v příspěvku k tomu určeném. 

Pokud totiž budeme chtít FIRM změkčit, pak je lepší použít přípravky, které používá i Vlado. Pro jemnější vyhlazení je to Sculpey clay softener. Isopropylalkohol (isopropyl alkohol) pak používá na hrubší vyhlazování. Ten totiž FIRM rozpouští mnohem více a rychleji, takže při neopatrném zacházení získáme něco, co bude mít konzistenci řídkého bláta. Pokud by se vám však něco podobného stalo, není třeba zoufat. Pokud se totiž nebudete snažit tohoto blátíčka dotknout, stačí počkat, než se isopropylalkohol odpaří a pak je možné pracovat s hmotou jako předtím.

V případě, že se rozhodnete používat isopropylalkohol, nezapoeňte na to, že se jedná o hořlavou a snadno zápalnou látku.  Sansodor/white spirit je přeci jen bezpečnější. Na aceton raději ani nemyslete :-D.

Modelování

Možná byste řekli, že když se ví jak na to, tak je to snadné. Nechci se s nikým z vás přít, ale já mám určitou představu, jak modelovat, ale snadné mi to rozhodně nepřijde. Soudě podle toho, co Vlado vymodeloval, tak patří mezi ty, pro které je to snadné (pozn.: on s tím nesouhlasí, ale to je tak vše, co v tomto konkrétním případě může dělat). Do stejné skupiny bych zařadil  offa a další, jejichž práci jste na tomto blogu již viděli. Určitě ale patří do skupiny, kam patříte i vy, já… takřka každý, kdo někdy něco zkusil vymodelovat. Totiž že modelování je hlavně zábavné.

 

Aby to bylo přeci jen navíc i jednodušší, používá (nejen) Vlado opěrnou  kostru. Někdy může mít opravdu podobu jakési kostry (více jsem o tom psal v příspěvku Manekýni. Jindy pak tato opěrná kostra má podobu spíše než kostí podobu  jakési změti drátů. Právě to používá i Vlado. Jinak jindy se používá i opěrná kostra, která připomíná teleskopickou anténu. Tedy jednotlivé části se vysouvají a zasouvají do sebe. Ale o tom opět až jindy.

Jakmile totiž Vlado má opěrnou kostru, začíná na ni nanášet modelovací hmotu. Na obrázku si všimněte, že na silnější drát je nemotán slabší. Je to proto, aby hmota držela na místě a samovolně nepadala. Někdy je i možně zůstat u jednoho drátu, který lehce namáčkneme kleštěmi (nepřestřihnout !).

K nanášení používá Vlado nástroje, o kterých jsme si již řekli. Pro dnešek si myslím, že slov již bylo dost a místo nich si prohlédněte následující fotografie. Je na nich první z figur z produkce EVIL Miniaturek. A první nemyslím jako první vůbec, ale jako první v pořadí. Jenže to také až někdy příště.  

Galerie

Démon

foto: (c) Vlado Turek

Skřet V.

Aktuálně poslední fotografie skřeta. Všechny použité modelovací hmoty se snášejí výborně. Navíc kůži nanáším tak, promíchaný dvousložkový tmel (Magic Sculp) o velikosti většího hrášku nejprve namáčknu na základ skřeta a až teprve pak ho upravují nástroji. Protože jsem chtěl, aby měl kůži nejen rozpraskanou ale i samý záhyb, tak používám buď přímo obyčejné párátko, nebo nástroje, které mají podobný tvar. Tedy většinou šídlo. 

Hudba na víkend

Vyhlazení povrchu

Právě zpracovávám poznámky, které mi zaslal k fotografiím Vláďa 'wladoo' Turek. Tedy člověk stojící za EVIL Miniatures. Než na tomto blogu naleznete článek s fotografiemi, tak jsem se rozhodl, že nejprve napíši krátký příspěvek věnovaný vyhlazení povrchu, resp. vyhlazení hmoty. 

Ve zkratce jde o to, nanesenou hmotu je potřeba vyhladit. Následně (viz obrázek) třeba můžete začít modelovat záhyby kůže. nanést další vrstvu hmoty... Ovšem předtím je třeba hmotu vyhladit. 

K tomu se používají různé nástroje. Případně je i možné použít ty nástroje, které má každý k dispozici... totiž vlastní prsty. Tento způsob se mi zdá jako obzvláště vhodný u drobných věcí a pokud pracujeme s dvousložkovými tmely jako je Milliput. Ty jsou totiž citlivé na obyčejnou vodu a navlhčeným prstem se povrch upravuje nejsnadněji. Pokud se pro tento způsob rozhodneme, je třeba nezapomenout na to, že každý na prstech zvrásněnou kůži (nepředpokládám, že by tento blog sledovali ti, kteří si nechali otisky prstů odstranit). Proto je třeba se vyvarovat poškození povrchu právě otisky prstů. Vždy je proto třeba se dotýkat povrchu krouživými pohyby. Pak totiž na povrchu otisk prstu nebude. Na to pamatujte u všech hmot, ačkoli Sculpey FIRM je v tomto směru odolnější a vydrží hrubší zacházení.

Uhladit povrch je však možné i nástroji. Někdy je to i nejschůdnější cesta. Na fotografii je právě jedna z těchto situací. Nástroj - hladítko - jsem použil, protože dostat se do místa, kde se brada  napojuje na krk (jedná se o bustu skřeta), jinak nešlo. Rozhodně ne nějakým snadnějším způsobem.

V již zmíněném článku  o figuře z produkce EVIL Mininatures budu psát o nástrojích, které Vláďa používá, Jedním z nich bude i hladítko. Existují však i další. Jak kovová, tak i plastová a dřevěná. Jejich tvar je však velmi podobný - jedna jejich polovina neobsahuje žádnou ostrou hranu, ale naopak jsou vyklenuté. Na dalším obrázku jsou tři příklady.

Pojmenování 

V literatuře v češtině jsem se setkal s označením podobného nástroje jako hladítko. Stejně tak (snad i častěji) pak i s pojmenováním modelovátko, případně špachtle. V anglicky psané literatuře pak byly podobné nástroje pojmenovány jako modelling knife. Jenže jako modelling knife je myšlen i modelovací nůž, který připomíná skalpel. A aby to nebylo tak snadné, tak jako hladítko je pak označen i zednický hoblík, který se používá na uhlazení omítky na stavbách. Proto si vyberte pojmenování, jaké se vám líbí. Důležitý je však tvar nástroje. 

Podklady pro fantasy - tentokrát Uniforms & Heraldry od Games Workshop

V některých článcích věnovaných problematice fantasy a sci-fi se setkáváme s názorem, že fantasy/sci-fi vlastně ani žádné podklady nepotřebují, protože to jsou stejně vymyšlené věci. Opak je ale pravdou. Pokud pominu (bez urážky) fanatické příznivce jak fantas/sci-fi, kteří jsou schopni se takřka do krve hádat jen o tom, zda ten správný trpaslík má být vysoký 107, či jen 105 centimetrů, tak pravdou zůstává, že ten, kdo chce vymodelovat nějakou figurku právě z tohoto prostředí, měl by mít alespoň základní představu právě o pozadí a vlastně i historii buď přímo nějakého konkrétní předlohy, nebo alespoň rasy. Je zkrátka dobré vědět, jak by měl vypadat elf, trpaslík, ork... Jen tak je možné do toho, co modelujeme vnést trochu invence. Navíc je to dobré i proto, aby nás vlastník (což ani zdaleka nebývá původní tvůrce) nežaloval o náhradu domnělé škody. 

Vyhnout se tomu... no snad se nikdy nikdo z nás do ničeho podobného nedostane, ale skřet by měl být zelený, elf by měl mít protáhlou lebku atd.. 

foto: (c) GW

Právě to mě přinutilo se poohlédnout po podkladech právě pro fantasy/sci-fi. Nejprve bych řekl, že není v lidských možnostech znát všechno a vše. Někdy mám dojem, že vše již někdo vymyslel, otázkou jen je, zda o tom dal vědět. Ale naštěstí to tak zlé přeci jen není. Přesto je dobré mít v knihovničce podklady v množství větším než malém. Zvláště pokud nedáváte přednost elektronickým médiím. Já tedy opravdu ne.

Firma games-workshop - byť její záměr byl zcela jistě jiný - vydala v pořadí již třetí útlou knížečku (72 stran) ze série Uniforms & Heraldry, konkrétně Uniforms & Heraldry of High Elves. 

Nebudu ji hodnotit z pohledu hráče deskových her. Ovšem z pohledu někoho, kdo by chtěl vymodelovat, případně vymodeloval, nějakou figurku právě z tohoto světa (elfové nejsou výmysle GW), se jedná o šikovnou knížku. Ještě více přínosná bude pro ty, kdo si chtějí nějakého toho elfa namalovat, protože barevných obrázků je v knížce hodně. Vlastně více než textu. Za užitečnou kapitolu pak považuji tu, která se jmenuje 'elfí runy', protože je rozhodně dobré vědět, jak elfí runa vypadá. 

Je dobře, že tato kniha je již třetí v pořadí a že nezůstalo jen u jedné. Není však rozhodně potřeba mít všechny. Jenže nafotit si krysáka (skaven) mi přijde stejně obtížné jako nafotit si elfa. Posledné knihou pak byla Uniforms & Heraldry of The Empire. Ta mi nepřijde nijak zajímavá. Ovšem pokud by měla být vydána kniha o Bretonnii a Nemrtvých.... 

Byť tedy pro mne elfové stále zůstávají rasou, jejíhož člena bych potkat nechtěl a spadlé mýdlo bych mu ve sprše rozhodně taktéž nikdy nepodal, tak přeci jen jsou rasou, která poskytuje zajímavé předlohy, které si zaslouží vlastní figurku.

foto: (c) GW

foto: (c) GW

Aby levá jako pravá byla - množství hmoty

Pokud bychom tvorbu nápisů mohli zařadit spíše do té části, kde hodně záleží na přesném odměřování vzdáleností, tak pokud bychom modelovali například hlavu, tak zjistíme, že záleží na stejném množství použité hmoty na obou stranách, je-li předloha osově souměrná. Rozhodně nejde o nějaké zcela přesném množství, kdy bychom například část hmoty o hmotnosti 100g rozdělovali na dvakrát padesát gramů.

To určitě ne, už proto, že - když se opět vrátím k té hlavě - když bychom totiž potkali někoho, kdo by měl zcela osově souměrný obličej. tak by se nám určitě nelíbil. Pokud totiž nebudeme modelovat věc, jejíž předloha je umělého původu, pak si troufnu říci, že na 99.9% zcela souměrná nebude. Navíc při vlastním zpracovávání hmoty záleží i na tom, zda kousek hmoty přimáčkneme více, či naopak ho přimáčkneme méně. Pokud by se stalo, že hmoty použijeme více a chtěli bychom nějakou odebrat, máme ve své podstatě dvě možnosti.

Ta první je ta, že použijeme k tomu určený nástroj. Toto drátkové rydlo  je dostupné (případně jeho obdoba) jak ve velikosti určené pro  modelování velkých objektů. Tak i ve zmenšené verzi určené pro tvorbu miniatur. A tedy i figurek. Zde bych tento nástroj zařadil mezi ty vysoce potřebné. Nejde ani tak o to, že tento nástroj používám nějak velmi často (například u busty skřeta jsem ho zatím použil jen asi třikrát), ale o to, že v určitých chvílích je zkrátka potřebujeme přebytečnou hmotu odstranit a ne zamáčknout. Zamáčknutí přebytečné hmoty je totiž možné jen v případě, kdy se má přebytečná hmota kam zamáčknout, případně pokud pracujeme na nějaké větší a silnější ploše. Pokud totiž není tato podmínka splněna, tak se stane to, že dojde k nechtěné deformaci objektu. Nebo stejně tak nechtěnému zamáčknutí a vyboulení hmoty v jiném místě. Tento nástroj se dá používat jak při práci s dvousložkovými tmely jako je Milliput, Green-Stuff..., tak i při práci s polymerovou hmotou jako je FIRM, FIMO...

A druhou možností je 'mít to v oku'. To se v počátcích zdá jako poměrně obtížné, ale jen v počátcích. Navíc se tomu dá i napomoci. A opět je možné tento postup použít se všemi hmotami.

Nejprve si vyválíme z hmoty kuličku (pokud někdo preferuje krychličku, může si uplácat krychličku, fantazii se meze nekladou). Je ale důležité, aby tento objekt šel snadno rozdělit na dvě takřka identické poloviny. 

Jednu polovinu budeme používat vždy (!) jen pro jednu polovinu modelu. Pokud z ní odebereme část, je potřeba stejnou část odebrat i z druhé, v tuto chvíli nepoužívané, části. Díky tomu se nám totiž nestane, že bychom vymodelovali jednu polovinu modelu příliš malou, tu druhou pak zase příliš velkou. 

Věřte tomu, že po pár týdnech (mohl bych napsat i dnech, ale to by vyžadovalo opravdu práci v řádu několika hodin denně. Navíc se nejedná o nic složitého. Je určitě dobré si tento postup osvojit, protože patří mezi základny práce s hmotou. Pokud budete pracovat s dvousložkovým tmelem, který na vzduchu tvrdne, doporučuji rozpracovat jen tak velké (= malé) množství, které stihnete zpracovat. A vždy v začátcích postupovat tak, že co vymodelujete na pravé straně, vymodelujte pak i na levé. Navíc vždy je lepší následně (třeba druhý den) část domodelovat, než brousit. Broušení by totiž nemuselo být tím nejlepším. Riskovali bychom tím, že si zničíme vymodelované detaily.

Zde vidíte rozdělení hlavy na dvě poloviny.

Již brzy na blogu: EVIL Miniatures

Jsem velmi rád, že mohu oznámit, že již brzy na tomto blogu najdete příspěvky o miniaturách z produkce Evil Miniatures. Tedy od Vlada Turka. Máme se rozhodně všichni nač těšit.

Hudba na víkend

Aby levá jako pravá byla - nápisy

Určitě to znáte sami. Máte třeba před sebou obdélníček, který má pevně dané rozměry, a vy do něj potřebujete umístit nějaký nápis. Je jedno jaký, ale důležité je, že má více jak jedno písmeno. Většinou více jak tři. Takže si vezmete do ruky štětec a napíšete první písmeno. Fajn, spokojeně si řeknete a malujete další. A protože máte šťastný den, tak se vám podaří namalovat to druhé písmeno stejně jako to první. Zajásáte a bez bázně a hany se pustíte do třetího, pak čtvrtého, pátého... a u předposledního zjistíte, že se vám již do obdélníčku nevejde. Takže nezbude nic jiného, než začít znovu.... 

Není příliš překvapující, že to samé se může stát i při sculptingu. Tady sice jste vy tím, kdo si sám určí, jak velký prostor pro nápis potřebuje, jenže i tak si nemůžete dovolit udělat cokoli vás napadne. Jak z toho tedy ven?

Rada je to poměrně jednoduchá a i poměrně známá. Ovšem ne tak známá, jak bych myslel. Proto mi jistě odpustíte tento příspěvek. Pokud to znáte, tak vydržte do dalšího příspěvku. Konečně teď jsme v Poradně, ne? :-)

Jak tedy na to? Ukážeme si to na vytvoření nápisu, vlastně jakéhosi negativu. Na tom příliš ani nezáleží. Udělal jsem to tak proto, že je to rychlé a výsledek dostačující. Použil jsem totiž formičky písmen, která jsem koupil v supermarketu v oddělení pro kuchaře. Tato (a jí podobná) abeceda se totiž používá na zdobení dortů. 

Pro demonstraci jsem si zvolil slovo 'AKRYLEM'. Jednak proto, je v názvu tohoto blogu, ale hlavně proto, že se toto slovo skládá z liché počtu písmen. 

Celý fígl totiž spočívá v tom, že je třeba si nápis rozdělit na polovinu, kdy jedna polovina bude levá, druhá pravá. A protože se jedná o lichý počet písmen, v pomyslném středu bude to, které jsem na obrázku označil jako '0'. 

Stejně jako jsme si vybrali písmena, je třeba si onen střed vyznačit i na ploše, kde chceme nápis mít. Abych si celou situaci trošku ztížil, tak jsem se rozhodl, že nápis neudělám řádek, ale do oblouku. Pokud by se nejednalo o demonstraci, ale o vážnější práci, stálo by za to si naznačit vedle středu i linku, na které písmena budou. Já jsem tento krok však vynechal z FIRMu jsem si udělal jednoduchý oblouk.

 

Na kousek papíru jsem si  naznačil nejprve délku horní (delší) hrany. Tuto vzdálenost jsem si pak naznačil na polovinu a nakonec jsem si tuto značku přenesl na hmotu.

Pokud nemodelujete, ale malujete, je postup takřka identický. Jediný rozdíl je v tom, že musíte zvolit takový odstín (velmi řídká barva), který pak budete moci zamalovat. Nebo přemalovat třeba právě písmenem.

Nakonec byste měli mít před sebou něco jako je na poslední fotografii. Samozřejmě tím lepší, čím více si dáte záležet. I tak se však za pět minut dá vyrobit třeba originální nápis na podstavec pod figurku.

Poznámka:

Písmo si můžete samozřejmě i vymodelovat sami. Například pokud byste potřebovali větší písmena. To je jen na vás.

Goblin IV.

Dnes jsem začal s kůží. Řekl jsem si, že musím skřeta odlišit na první pohled od lidí. Ne jen zcela jinou lebkou, velkýma ušima, velkým nosem... máte pravdu. Už to vy stačilo. Jenže hodně vrásčitá pokožka to celé podtrhne. Navíc si říkám, že se pak bude lépe malovat.

Goblin III.

Dobrý pozdní večer všem,

přiznám se, že jsem to původně neměl v úmyslu, ale nakonec jsem si řekl, že bych měl dostát tomu, co jsem napsal a i prakticky to vyzkoušet. O co šlo? O skřeta a o to, že jsem psal, že je možné hmotu Paperclay použít jako základ pro další modelování. Tedy vymodelovanou věc z této hmoty použít jako základ pro další dvousložkové hmoty. 

Použil jsem proto jak hmotu Milliput Standard, DURO Green Stuff smíchaný s hmotou Milliput a dvousložkovou hmotu Magic Sculp. Protože jsem pokročil dostatečně na to, abych mohl pořídit nějaké fotografie, tady je máte:

U velké fotografie, kterou jsem odbarvil (lépe to zkrátka vypadá) je i menší obrázek téže fotografie, ovšem v barvě.  Barevná je proto, abyste dobře mohli rozpoznat jednotlivé hmoty. 

Bílou barvou je základ z hmoty Paperclay, tedy jakýsi maňásek, na který jsem nanášel další hmoty. Rád bych upozornil na to, že skřet ještě není dokončený. Ale to je pro vysvětlení.

Světle šedá je pak hmota Magic Sculp. Tou jsem se rozhodl udělat skřetovu pokožku. Ovšem tato hmota je sama o sobě sice nejlepší, protože je - jak jsem již kdysi řekl - vyrobená přímo pro modeláře - ovšem jak jsem zjistil u tohoto projektu (a sami to můžete také vidět) není rozdíl tak moc veliký v porovnání s dalšími. Pokud totiž do dvousložkového tmelu Milliput přimícháme hmotu DURO Green Stuff, pak získáme hmotu, která mi přišla poměrně podobná. Alespoň tedy v tomto případě. Na obrázku je to  nejzelenější barva, tedy ušní lalůček (druhý je dělaný stejně) a udělal jsem z tohoto mixu i klíční kosti. Poměr mixu byl asi 65:35 ve prospěch tmelu DURO. 

Pokud je poměr zhruba 50:50 (světlejší zelená) pak získaný mix přejímá více vlastností Milliputu (zejména je více vláčný a lepivý). Díky Green Stuff je se však nijak netrhá. Na obrázku byl použit na spodní části prsního svalu, ohryzek a zub.

Nakonec je pak na obrázku světle zelená, skoro žlutá. Zde je pak poměr opačný, tedy takřka 70:30 ve prospěch Milliputu. Důležité je, že si stále tato směs ponechává dobré vlastnosti obou. Na druhou stranu samotný Milliput Standard jsem použil na horní polovinu obou uší a pracovalo se mi s ním stejně. Je pravda, že není tak komfortní jako Magic Sculp, ovšem pokud ho necháme pár minut zavadnout před vlastním nanesení na cílové místo, pracuje se s ním velmi podobně. Milliput Standard můžeme smíchat i s Milliputem Silver Grey/White a nahradit tak Green Stuff. Pokud to uděláme, doporučuji pracovat po menších částech, protože - alespoň ten dojem jsem měl - směs je tužší a pro její zpracování je třeba  více síly, případně více změkčit. Zde ovšem pozor! Pokud použijeme vodu, Dobře vyschlá hmota Paperclay, ze které je maňásek, to sice vydrží bez pohromy, ovšem riskujeme to, že směs doslova vymyjeme z místa, kde ji chceme mít. Lepší je přidat více Milliputu Standard.

Závěr

Na samotný závěr si neodpustím opětovné konstatování, že hmota Paperclay mě opět překvapila tím, že poskytla velmi stabilní základ pro další práci. A to dokonce i při práci na ušních boltcích, která spočívala s tím, že jsem již dříve vymodelované části nejprve modelářskou bruskou ztenčil tak, abych jejich vnitřky mohl vymodelovat detailněji znovu. Nejen že již vytvrzená hmota nijak nepraskala, nelámala se, ale také bez nejmenších problémů vydržela modelování, kdy jsem použitý dvousložkový tmel/směs nanášel jak modelovacími nástroji, tak i umačkáním navlhčenými prsty.To všem můžete vidět opět sami, protože horní část hlavy a zátylek je sice na fotografiích zbarvený do zelena, jenže to je jen proto, že jsem si během práce opakovaně vlhčil jak modelovací nástroje, tak i prsty na rukou a díky tomu zezelenalo to, co bylo předtím sněhově bílé.

Doufám tedy, že až opadne velká voda, kterou tu teď máme - u nás naštěstí ne, rok 2002 mi bohatě stačil - tak že se do modelování vrhnete sami.

Rámujeme obrazy

Aby nedošlo k mýlce, tak opravdu myslím rám od obrazu. Nevím totiž jak ve vašem okolí, ale já v místě, kde bydlím, nemohu zajít do obchodu s modelářskými potřebami a koupit si rám na obraz, kterým bych chtěl doplnit třeba podstavec pod k figurce. Případně třeba malé dioráma, kde by byl v měřítku 1:35 zabavený automobil, kterým odvážejí vojáci okupační armády ukradené obrazy. Navíc mi i přijde, že ne vždy to, co se nabízí, odpovídá svou kvalitou vysoké ceně. Jenže co s tím?

Jak jsem již několikrát napsal, tak rád nakupuji v obchodech pro výtvarníky a kutily. A právě tam můžeme koupit i kovová lůžka, která se používají jako základ pro brože a další podobné předměty.  Nevím, brože jsem nikdy nevyráběl, tak jsem si ani příliš o tyto věci nezajímal.. Jenže jednou tak čekám ve frontě u pokladny a rozhlížím se, co tam ještě mají v nabídce. Tak se stalo, že jsem náhodou narazil právě na kovová lůžka. Měli jich docela dost, navíc za velmi malou cenu... pro mne tedy předpoklady pro experimentování. Tak jsem si jedno koupil s tím, že se třeba bude hodit. 

Když jsem pak seděl jeden večer u modelářského stolu a do ničeho se mi nechtělo, tak jsem se hrabal v krabici s nepotřebnými díly, kusy drátků.... Náhodou jsem narazil i na kovové lůžko, které jsem si nedávno koupil.Protože jsem kdysi potřeboval z jedné fotografie udělat obraz k jedné figurce, tak jsem si právě na to vzpomenul. Na výrobu rámu k obrazu by to bylo perfektní. A vlastně je již i hotové. Stačí jen trochu barev...

Přeci jen to není až tak jednoduché. Předtím je totiž potřeba odstranit očko, kudy se provlékne řetízek, kožený řemínek... Protože je kovové lůžko opravdu z kovu, můžeme ho opatrně odstřihnout štípacími kleštěmi, případně odbrousit modelářskou frézkou. Pak budeme muset začistit místo, kde očko bylo. A to buď ručně, případně opět frézkou. Pokud máme možnost použít frézku, je to lepší volba - šetří čas. Nesmíme však zapomenout na ochranu očí! Pokud frézku nemáme, případně ji použít nemůže z jiného důvodu, tak stačí pilník. Dá to sice více práce, ale použitý kov nebývá až tak tvrdý, aby nešel odstranit. Pokud se stane, že lůžko nějak porýpeme, stačí vytmelit poškozená místa dvousložkovým tmelem. Nakonec je dobré celý povrch odmastit třeba jarovou vodou a starým kartáčkem. Pak se můžeme vrhnout do barvení.

Barvení

Nejprve nastříkáme na odmaštěný povrch černou barvu. Já použil obyčejnou černou barvu ve spreji. 

Odmaštěný povrch lůžka...

Jakmile černý základ zaschne, zbývá již jen po

užít hnědé barvy na znázornění dřeva... Nebo jakoukoli jinou barvu. Stejně jako je poměrně velký výběr ve tvaru kovových lůžek, vlastně rámů, je i velký výběr barev. Nakonec je dobré celý rám přelakovat. Zafixujeme tím barvy a také snížíme možnost jejich oškrábání.

Ovšem použití kovových lůžek na výrobu rámů není jediný způsob, jak je můžeme využít. O tom ovšem zase někdy jindy.  I takto však platí, že pár korun (doslova) získáme hodně muziky. A protože se blíží letní dovolené, třeba si zarámujete do miniaturního rámu fotografie od moře, nebo kam to pojedete. To je už na vás, určitě to ale zkuste.