čtvrtek 14. března 2013

Co tedy bylo na obrázku?

Musím se vám přiznat, že jsem se chvíli rozmýšlel nad tím, jestli vůbec dodělat takovou - tenkrát to byl výplod čirého fandovství - hloupost. Původně to měl být squig - kdo nezná, tak ať si ještě jednou pustí trailer na hru Warhammer Online, který jsem sem dával jakožto ilustraci k čarodějce Temných elfů. Jenže celé to tenkrát skončilo na tom, že mi došel tmel. Tím tmelem byl Milliput a protože jsem jako základ použil polystyrenovou kouli, na kterou jsem namačkal jednu vrstvu Milliputu, nemohl jsem použít vypalovací polymerové hmoty, protože hořící polystyren se rozkládá na zdraví škodlivý styren. A něco podobného zkrátka do trouby, kde se jinak peče jídlo, nedám - mimochodem opatrnost doporučuji v tomto směru všem. Zkrátka jsem figurku odložil a dalo by se říci, že jen shodou okolností nevyhodil jako zcela zbytečný krám, který jen zabírá místo.

Naštěstí jsem to neudělal a když se pak po letech ozval Jakub Vyplel z DecoDance, jestli nemám nějaké zkušenosti právě s Milliputem, případně jestli bych si ho nechtěl vyzkoušet, tak jsem si vzpomenul právě na již zmíněnou kdysi dávno rozpracovanou figurkou. 

Ještě ten samý den jsem si objednal Milliput s tím, že v hlavě jsem měl poměrně jasný plán na recenzi na tuto hmotu. Protže jsem Milliput již znal, tak jsem to pokládal za rychlou věc, kterou nebudu muset příliš pracně zkoušet. Jen tak trochu, abych vás neodbyl tím, že jen napíšu příspěvek o tom, že Milliput mám rád (což tedy opravdu mám) a někde na internetu k tomu vyškrábnu nějakou fotografii obalu Milliputu. 

Plán zněl velmi jasně a prostě. Jenže jak už to (v mém případě takřka vždy) bývá, tak člověk míní, příroda mění. Ještě než zásilka s Milliputem dorazila, tak se mi to celé nějak rozleželo v hlavě. Jednak jsem se tak trochu zastyděl při představě, že mi ten příspěvek někdo omlátí o hlavu s tím, že jsem to odflákl a jen píšu to, co jsem někde vyhrabal a sprostě opsal bez kapky vlastní invence. 
Původní sculpt někdy kolem roku 2005. Možná ještě dříve, nevím. Jako základ použít šel, ale jinak....

Již při téhle představě jsem se docela vyděsil. Přeci jen tenhle blog již nějaký ten pátek píšu s tím, že jsem všechny hmoty, nástroje, barvy... nejprve vyzkoušel. A až pak jsem teprve něco napsal. No nebo jsem hned uvedl, že se nejedná o mou práci a jen jsem ji předal dále. Proto jsem si řekl, že squiga musím nejprve dokončit, nebo alespoň dovést do takového stádia, abych mohl napsat více vět než je tu, že 'Milliput je dobrá hmota'.

Takže jsem squiga vyštrachal z krabice a začal přemýšlet nad tím, jak ho udělat. Vzal jsem si do ruky tužku a papír a po chvilce mi bylo jasné, že nemohu ani okopírovat squiga, ale naopak budu muset udělat nějakou trošku jinou obludu. Výhodou bude i to, že dostanu hmotu do ruky a - doufám - článek o Milliputu bude působit důvěryhodněji. Takže ještě než zásilka dorazila, tak jsem popadl pilku a poupravil 'úsměv'. Bylo zkrátka vidět, že jsem ho začal modelovat z čirého nadšení. Se zbytkem jsem pak musel počkat. 

Jakmile Milliput dorazil, tak jsem se nadšeně vrhl do modelování. Z původního sqiga se stalo něco, co má sice dvě nohy, bude mít i maličké pazoury, ocásek a doširoka otevřenou hubu. Ovšem to bylo vše. Takže se stalo to, že jsem zjistil, že se jednak práce protáhne a navíc teď i zjišťuji, že vlastně nevím sám, co na fotografii je. Proto raději uveřejním fotografie z dnešního dne, kdy již ona příšerka nabírá své tvary a co je vlastně zač, to uvidíme. Práce mi sice ubíhá pomalu - navíc musím i malovat Anubise - ovšem navzdory tomu je pokrok pak večer patrný. Takže zachovejte tomuto blogu přízeň, protože další kroky si nenechám pro sebe. Jo a pokud jsem to ještě neřekl, tak Milliput je vážně dobrá hmota.... ;:-)

Stav v březnu 2013... snad vypadá poněkud lépe již teď...

Žádné komentáře:

Okomentovat