sobota 6. dubna 2013

Goblin a Paperclay aneb Jak to všechno začalo

Když jsem před pár dny dával na blog fotografii s něčím, co snad připomínalo hlavu, tak jsem věděl, co by to mělo být. A doufám, že to poznáte také. Ovšem raději to přeci jen popíši. Vždyť za to vlastně můžete vy. Tedy ne všichni, ale ti, co odpověděli na otázku, zda by měla mít 'příšerka z Milliputu' pilota. Výsledkem bylo, že měla. Celkem odpověděli na otázku tři z vás. Možná se vám to bude zdát jako málo, jenže já měl před koncem hlasování opačný pocit. Nechtěl jsem, aby hlasování dopadlo záporně. Byl jsem totiž připravený na to, že se budu výsledkem té ankety řídit. Jenže na druhou stranu jsem chtěl, aby pilota měla. On ten nápad s tím, aby to byl skřet, se mi opravdu zalíbil. A proto jsem trnul, jak to dopadne... Naštěstí dobře, pilot bude a já si pro příště raději rozmyslím, jak moc pro mne výsledky ankety budou závazné :-).

Skřet: odborník (snad) shovívavě pokrčí rameny ;-)
Vzal jsem si tedy tužku a papír a namaloval jsem si několik návrhů, jak by skřet měl vypadat. Jenže shodou okolností mi Jakub Vyplel z DecoDance nabídl k vyzkoušení novou hmotu. Konkrétně na vzduchu tvrdnoucí (air hardening) hmotu Paperclay. Souhlasil jsem s tím, že ji vyzkouším hlavně proto, že jsem si říkal, že alespoň zkusím něco jiného, než jen dvousložkovou hmotu jako je Milliput, resp. zapékací Sculpey FIRM. Možná si teď říkáte, k čemu je to vůbec dobré. 

Vedle toho, že platí ono známé pořekadlo, že změna je život, tak musím říci, že čím více různých hmot a tmelů jsem vyzkoušel - v praxi to znamená, že se vždy pokusím něco vymodelovat a napsat své dojmy. Když to pak ještě porovnám s tím, co najdu na internetu a v knihách a časopisech, tak věřím, že se mi podaří vytvořit jakž takž něco, co by šlo nazvat recenzí. Pro mne osobně je pak největším přínosem to, že jsem většinou vyzkoušet nějakou novou techniku modelování, případně 'jen' vylepšit stávající. 

Jenže když zásilka s hmotou dorazila a já viděl na jejím obalu fotografii nádherně vymodelovanou bustu koně, tak mě to zarazilo. Nějak jsem si o hmotě vytvořil nepřesný obrázek. Měl jsem totiž za to,m že se bude více blížit na vzduchu tvrdnoucím hmotám, které se v papírnictvích běžně prodávají za pár korun a tomu pakj odpovídají i možnosti jejich využití.

Rozhodně tu poslední větu nechápejte tak, že bych ohrnoval nos nad těmito hmotami. Navíc i vím, co se z nich dá vymodelovat. Jen jde o to, že bych je dobrovolně na nic jiného, než je například jen hrubé vymodelování terénu pod nějakým modelem, nikdy nepoužil. Pokud vůbec *). Takže jsem se raději podíval i na stránky výrobce. A tam jsem v sekci Galerie uviděl věci, které se nevyrábějí ´v rákci hodiny výtvarné výchovy šesté třídy základní školy. Rozhodně si galerii také prohlédněte. Stojí to za to. A to říkám i přesto, dosáhnout něčeho podobné se mi v praktické ukázce podle všeho nepovede. Ačkoli jak jsem již řekl, tak bude z toho jednak recenze, navíc (třeba) vám opět ukáži, kudy cesta nevede. 

Hmota Paperclay se mi totiž po pár dnech používání jeví tak, jak je popsána na stránkách prodejce. Ovšem pokud si ta slova přečtete, tak vás musí napadnout, že to jsou opět taková ta poměrně častá slovo o tom, jak je něco 'skvělé a úžasné'. A potom skutek utekl. Proto jsem se rozhodl, že stejně jako v případě Milliputu neodbudu příspěvek o hmotě Paperclay nějakými omletými frázemi, ale naopak ho rozdělím na několik částí, kde na praktické ukázce předvedu to, o čem se ne výše uvedených stránkách výrobce (prodejce) jen píše a závěr nechám na vás. 

Já jsem si jako námět pro první práci zvolil právě skřeta. Obyčejného skřeta, kterých jsou stránky fantasy knih plné. Řekl jsem si totiž, že když už mám skřeta nakresleného, tak se ho pokusím vymodelovat. Nebude se jednat o zcela identickou kopii jako je ten na obrázku, ovšem o to se ani nesnažím. Přesto doufám, že si bude podobný dost na to, abyste se mohli soustředit jen na to, jak se chová hmota Paperclay. Pro představu velikosti jsem vedle sebe dal jak bustu z tohoto blogu známého opičáka (Generál Thade, offo), tak i hlavu skřeta. Velikost by mohla být i menší - vlastně nejsou vzájemně ve stejném měřítku - jenže jsem nevěděl, jak by šlo z hmoty modelovat i menší detaily. Teď sice již vím, že by to možné bylo, ale velikost jsem již ponechal. Ještě k hlavě přidám část těla... vlastně jako je to na bustách obvyklé.

Hlavu mám již takřka hotovou. Vlastně jedno ucho (je vidět na fotografii) je hotové z větší části, druhé ucho je hotové asi tak z 25%. Protože jsem se rozhodl neurychlovat schnutí hmoty umělým zdrojem tepla (například fénem), musí vždy čekat na vytvrzení hmoty - proto to také trvá déle, než jsem původně myslel. Ovšem toto podrobněji popíši v dalším příspěvku, kdy již budu mít skřeta hotového. V posledním příspěvku se pak ještě zmíním o dalších možnostech, jak je možné hmotu Paperclay využít.



 

Žádné komentáře:

Okomentovat