Světlo a stín - nejen pro potřeby malování NMM

V minulém příspěvku jsem napsal pár slov o tom, že se každý objekt dá pro potřeby malování rozložit na jednotlivé plošky, kde každá pak odráží světlo svým vlastním způsobem. Dále jsem psal i o tom, že pro potřeby malování NMM nelze přesně okopírovat to, co vidíme. Tedy reálný objekt. Přesto znalost toho, jak takový objekt vypadá, se hodí. Nenamalujeme pak totiž stín tam, kde by neměl být. Světlo tam, kde by být nemohl. Než abych to sáhodlouze popisoval, připravil jsem několik obrázků.  Na prvním je vyfocený pingpongový míček. Na druhém obrázku jsem ten samý obrázek popsal. Na dalších dvou pak jsou vyfoceny kuličky, skleněná a kovová. Pokud se na ně pozorně podíváte, uvidíte, že se sice světlo a stín liší podle toho, z čeho kulička je. Základní pravidla světla a stínu jsou však stejné. To se budeme snažit zachytit i při malování NMM. Tedy nejen tam, ale při malování obecně. U lesklé kovové kuličky si pak všimněte toho, že se v ní odráží mnohem více světla (předmětů) z okolí. A když předmětů, tak i jejich barev.   

 

NMM - Non-Metallic Metal - únavná teorie pro začátek

Jak jsem již dříve předeslal, tak tato technika - tedy NMM - patří mezi ty složitější, které u malování figurek může použít. Nechci napsat, že je velmi složitá, protože jednak nechci nikomu brát elán se do toho pustit, navíc je zbytečné si do cesty stavět až příliš vysokou překážku. Tento seriál chci doprovodit názornými obrázky, postupně i ukázat jednotlivé druhy kovů... Navíc protože technika NMM patřila k těm, kterým jsem se vyhýbal - a raději ji ani nechtěl zkoušet - budete mít ideální příležitost, jak porovnat své výsledky s někým, kdo není až tak moc před vámi, navíc si případně budete moci na mé tvorbě sami říci: 'Aha! Tudy cesta opravdu nevede.' Budu se to však snažit minimalizovat. 

Skutečností zůstává, že jsem si o této technice nastudoval, co jen nastudovat šlo. Rozhodně ne vše, jenže to bych nedělal nic jiného, než jen pročítal různé postupy. Upozornit vás také musím na to, že používám při malování akrylové barvy. Kde to však půjde, budu se snažit přidat i obrázek použitého odstínu.  Pak by nemělo být těžké popsaný postup použít i na jiné barvy.

NMM - Non-Metallic Metal - zdlouhavý úvod? Ovšem potřebný, proto vydržte.

Doslova překládat spojení těchto slov nebudu. Jde však o to, že se jedná o techniku, díky které namalujeme kov bez použití metalických barev tak, aby výsledný efekt jako kov vypadal. Aby se nám to podařilo, musíme zvládnout několik základních věcí. 

Před uvedením operačního systému Windows Vista firma Microsoft svou reklamní strategii postavila na tom, že až uvidíte tento operační systém, řeknete jen 'Wow!'. Nakonec to dopadlo tak, že místo toho lidé řekli 'Oooops!' a dali od systému Vista raději ruce pryč. A k tomu samému vás nabádám i já. Opravdu není potřeba, aby někomu úžasem poklesávala čelist. Právě naopak. Wow si klidně řekněte, ale pak se to pokuste napodobit. Za chvíli budou Wow říkat ti druzí.

První krok je dobrá práce se štětcem. A to zvládne každý. Štětec však musí být kvalitní, určitě ne závratně drahý. Musí však tvořit špičku a protože malujeme akrylem, musí v sobě udržet i nějakou tu barvu. Tedy žádný štětec 10/0, ale kvalitní velikost '0' bude zcela postačující. Na domalování opravdu drobných detailů pak já občas používám štětec 2/0. Ovšem poslední dobou čím dál méně.

Druhý krok, který musíme mít zvládnutý, je to, že se musíme naučit nanášet barvu v opravdu tenkých vrstvách. To se zdá na první pohled jako jednoduchá věc, ale přijde mi skoro jako nejtěžší. Silná vrstva barvy jednak vytvoří nepěkný schod, navíc povětšinou tam, kde ho nechceme. Tato poučka platí i při běžném malování, ovšem zde je platná ještě mnohem více. Jakmile toto zvládneme, budeme mít již skoro vyhráno.

Jako třetí krok pak jde o to, že si musíme umět představit daný objekt. To není v počátku nijak snadné. Pro usnadnění jsem připravil fotografii zlaté čokoládové masky. Alespoň tak byla na fotografii popsána. Právě to byl důvod, proč jsem zvolil tuto fotografii. Na fotografii je totiž přesně to, oč nám jde. Tedy namalovat něco, co jen jako kov (zlato) vypadá. Při výrobě této zlaté masky byl dozajista použitý zlaty staniol, ovšem na fotografii máme to, co budeme potřebovat. Tedy barvy bez obsahu metalických částeček. Fotografii si velmi dobře prostudujte a všímejte si jednotlivých barev.

 V této chvíli sice nebudu mluvit o tom, jaké barvy jsou použity. To v tuto chvíli ostatně ani není cílem. Teď nám jde o to, abychom si dovedli představit barvy na daném objektu. I ten nejsložitější objekt si totiž můžeme představit jako soubor malých jednotlivých útvarů, chcete-li plošek. A ty vybarvit jednou barvou. Osobně mi nejblíže tomu přijdou 'drátěné' modely, které slouží pro animaci počítačovými programy. 

 Protože však máme možnosti přeci jen poněkud lepší než má počítačový program, můžeme si místo jednotlivých plošek představit objekty, které známe a dokážeme je namalovat. Pokud ne, máte před sebou první cvičení. To samozřejmě dělat nemusíte, navíc bych nerad narazil na to, když jsem nedávno na modelforu napsal, že na natrénování kreslení, práci s barvami, jsou dobré kvalitní omalovánky... To raději ne. Sice je to pravda, ovšem v danou chvíli potrefená husa zakejhala hlasitěji, než jsem myslel. Bylo to pochopeno přesně opačně, než jsem to zamýšlel. Ovšem na druhou stranu nechám to na každém. Já to tak dělám dodnes. Někdy totiž 2D kresba (mohu-li to tak říci) i jen obyčejnou tužkou vynahradí hodiny marných pokusů.

Jednotlivé tvary

Tedy oním prvním tvarem, který každý bezpochyby zná, je válec. Jde totiž o to, že světlo - a v závislosti na tom tedy i barvy - se na něm odrážejí podle toho, kde se k nám, tedy pozorovateli, odrazí. To budeme pak malovat i na figurce.

Aby toho nebylo málo, tak dalším tvarem, který je dobré znát, je krychle a posledním koule. Světlo se na nich opět odráží jinak.

Tvarů, které bychom mohli použít, by se našlo jistě i více, ovšem jako základ budou tyto tři stačit. 

Čtvrtým krokem je pak znalost teorie barev. Tedy to, jaké barevné odstíny vzniknou, smícháme-li jednu barvu s jinou. O tom jsem zde již něco napsal, rozhodně se k tomu i vrátím a budu v tom pokračovat.

Pátým krokem, neméně důležitým, je pak mít neustále na vědomí, že nelze malovat přesně podle skutečného vzoru. Tedy například nějaké zbraně, zlatého šperku apod.. Onen ďábel je totiž v tomto případě skryt v pověstném detailu. Aby se nám podařilo zachytit barvu kovu, musíme mít na figurce v každém případě dvě barvy, které ve skutečnosti ne vždy najdeme. Tou první je bílá, druhou černá. Další jsou pak samozřejmě námi zvolená vlastní barva daného kovu a odlesky okolí. Černá a bílá nám však zajistí potřebný kontrast a právě onen 'kovový vzhled'. U fotografie válce, kvádru a koule jsem již kontrast upravil tak, abyste viděli, že na každé z nic najdete jak bílou, tak i černou. To samé platí i o úvodní fotografii zlaté masky. Přesně to pak budeme chtít namalovat i na figurce. Nebo klidně i na čemkoli jiném.

Jenže k tomu se podrobněji dostanu až v dalších částech. Již teď myslím, že toho bylo více než dost. Snad jsem vás příliš neotrávil, ovšem bylo to opravdu nutné. V následující části se ještě trochu dotknu teorie, ovšem pak si již NMM ukážeme prakticky.

Internetová bublina v2.06.2012

Tenhle klip nemá vlastně nic společného s malováním a skulptingem, ale patří mezi ty, které si nemohu nechat pro sebe :-).

PS: Jednu internetovou bublinu jsme tu již měli, proto je tato jako verze dva. Tedy zatím. Na každý pád bych neprotestoval proti tomu, kdyby mi někdo akcie facebooku dal. Ovšem ihned bych je prodal. To by pak bylo...

Medúza - trocha liftingu

Po kritice jsem se rozhodl, že se přikloním více k realistickému ztvárnění medúzy. Tedy již ne tak komiksovému stylu. Přeci jen je pravda, že by se tak mohla stát reálnější. Navzdory těm hadům místo vlasů. Co myslíte?

Ohledně malování připravuji rozsáhlejší, snad ne tedy na desítky stránek, to vůbec, články o NMM - tedy Non-matallic Metal. 

Medúza - hadí těla

Hady jsem doplnil. Tedy jejich těla. S extrudérem se pracuje opravdu dobře, zejména pokud je potřeba mít po ruce více polotovarů. A to hadí těla rozhodně byla. Ostatně podívejte se sami. 

Hlavičky, tedy i s částí těla, budu dělat zvlášť tak, aby bylo možné medúzu snadněji zaformovat. To docela protahuje práci, protože si musím jejich umístění nejprve dvakrát promyslet. Snad si pak nepoložím otázku, kde udělali soudruzi z NDR chybu.

Hellboy III na stole

Na letošním Panthers Cupu Saša Bilibov (= Polaris Minor) ukazoval rozpracované figurky Hellboye. Bohužel se mi s ním nepodařilo více mluvit o dalších podrobnostech. 

Ten Hellboy, kolem kterého byla chapadla, nakonec do prodeje uvolněn nebyl. Snad kvůli náročnosti (= prodražení) výroby a pak navýšení ceny? Snad kvůli nějakému dalšímu z více než nepočítaných důvodů. Konečně jedná se o figurku vyslance z pekla. Ti si svůj důvod proč něco neudělat nalézají skoro tak snadno jako politikové. 

Jenže jelikož Saša z pekla není, tak do prodeje dal limitovanou edici dalšího Hellboye. Protože se jedná o omezenou edici třiceti kusů, tedy figurky, která se dostane jen na toho, na koho se dostane, zbytek má smůlu, nebudu hodnotit odlití figurky. Tedy nebudu... asi mám k peklu blíže, než bych si pomyslel, protože si neodpustím říci, že byť minulý Hellboy byl odlitý lépe, stále se nachází v jiné kategorii, než cokoli, co má na sobě nápis Finecast. 

Co naopak doznalo velkého zlepšení, je krabička. Minulá sklenička ze skla (to mi přijde jako nesmysl, z čeho jiného by sklenička asi tak mohla být, že?) byla sice hezky průhledná (snad proto, že byla právě z toho skla), ovšem profesionálněji přeci jen působí krabička s bílého kartónu s tématickou kresbou od Jana Pospíšila. Snad jediná věc, která mi tam chyběla, byl kontakt na firmu Polaris. Přeci jen by bylo vhodné, kdyby tam byla internetová adresa. Byť se jedná o sběratelskou edici, kde je psáno, že se nemůže jednat o dárek pro někoho dalšího, případně by se jen chtěl případný další zájemce podívat na další věci od Polarisu. Firmy sídlící v Praze, ČR (nj, já ale globalizaci opravdu nemusím). To bych tam já přidal. Raději se však vraťme zpět k samotné figurce.

Detaily

Ďábel je ukrytý v detailu. Je proto potřeba říci, že se Polaris lepší s každou další figurkou. Včetně výrazu tváře. Tedy on si je Hellboy podobný, byl vždy, ale nyní se i přes zmenšení (45mm) figurky skoro o dva centimetry neztratilo nic, co měl i ten předchozí. Detaily mi naopak přijdou ostřejší a jejich počet vyšší. Ostatně sami se můžete přesvědčit na fotografiích.

Shrnutí:

Název figurky: Hellboy (III.)

Velikost:           45 mm

Materiál:          tvrdší šedozelený resin 

Počet dílů:       1

Pražské povstání - 5. květen 1945

Právě dnes, pátého května, si připomínáme výročí zahájení povstání v Praze z května 1945. Navíc si myslím, že je dobré i důrazně připomenout, že Češi (a Slováci samozřejmě také) žádní zbabělci nebyli a postavili se fašistům. Takže i navzdory existencím, jako je paní poslankyně Pecková za TOP'09, si Češi nechtějí zvyknout na útlak a je dobře, že se tenkrát postavili na odpor se zbraní v ruce. Za lepší budoucnost, řekl bych. Mám však zcela jiné názory oproti paní poslankyni. Snad v tom nejsem sám.

Sculpey Extrudér - využití

Na stránce 66 časopisu Modelář 4/2012 je otištěna údajná první stránka dalšího čísla tohoto časopisu. A vedle dalších s modelařinou zcela nesouvisejících názvů článků, za jaké by se nemusel stydět ani bulvár typu Hrom, je zde také název článku 'Zvířátka z hmoty FIMO'. 

Sám jsem z hmoty FIMO (a ani žádné jiné) nikdy žádné zvířátko neudělal. Stejně tak vím, že je to zapékací polymerová hmota, od které je Super Sculpey takový dospělejší bratr. A z obou hmoty se používají pro profesionální tvorbu. Stejně jako pro modelování ve volném čase. Třeba v tomto duchu bude napsán i onen případný článek. Uvidíme.

Co si rozhodně můžeme sami vyzkoušet již teď, je jednoduché použití (jedno z mnoha) Extrudéru. Ten nemusí být nutně od Sculpey. Jde o to, že princip extrudéru je vždy stejný. Na stejném principu je založena například obyčejná injekční stříkačka. Jenže místo abychom pod tlakem vytlačovali vodu, vytlačujeme v extrudéru hmotu Sculpey. Anebo třeba i ono FIMO, Cernit.... Na tom, jaký výměnný disk použijeme, bude záležet, jaký bude tvar toho, co získáme. Místo abych se rozepisoval, udělal jsem raději fotografie. 

Za zmínku stojí, že pokud si všimnete, pak je na fotografiích vidět, že je hmota již poměrně vyschlá a proto se trhá. Stačí ji trochu změkčit. 

Na jiné fotografii je vidět, jak pak výsledek vypadá. Postup, který je jinak využíván k výrobě například preclíků z hmoty FIMO, já vyrábím sloupy, obrubníky.... Třeba i toho se článek o zvířátkách z hmoty FIMO dotkne.

Jen ještě přidám jedno zvířátko z hmoty Super Sculpey od Pedra Fernandeze Ramose. Bude to i o nich?

Komplexní výzkum

Hadi a lev

Omlouvám se, že jsem delší dobu nic na blog nepřidal, ale s teplým počasím najednou nabobtnala práce na zahradě a další povinnosti. Přesto jsem něco udělal.

Jednak na medúze jsem - vedle ozdob na rukou - začal dělat hady na její hlavě. V konečné fázi jich bude více - jak co do objemu, tak i ještě přidám nějaké to háďátko na čelo medúzy. Toto berte jako základ.

Použil jsem Sculpey Extrudér. Jedná se o výbornou věc, která se dá využít pro mnoho věcí, kde potřebujeme, abychom získali pravidelné tvary. A tím těla hadů (vlastně válce) určitě jsou. Rozhodně doporučuji. Pokud by si někdo extrudér pořídil, neodpustím si - a snad i zbytečné - upozornění, že extrudér je nástroj určený pro polymerové hmoty. Ani ne tak proto, že se hmota příliš nepřilepí k vnitřku nástroje, ale proto, že v případě dvousložkového tmelu bychom zatvrdlý tmel z extrudéru odstranili jen těžko. 

Jako druhou věc - ta musí být hotova do soutěže našeho mladoboleslavského klubu, je další verze lva. Každý rok vyrábím nového. A snad vždy lepšího. Jak dopadne tento, to je otázka, ovšem nakročeno mám snad dobře.