Při malování figurek je důležité zachovat při malování stále stejný úhel dopadajícího světla. Ten bývá nejčastěji jeden. Totiž denní světlo. To je nejjednodušší způsob. Přechody mezi světlem a stínem jsou měkké, barvy přirozené. Navíc je to situace, kterou každý dobře zná, protože se stačí rozhlédnout kolem sebe.

Radiálně (paprskovitě) se pak šíří světlo z umělého zdroje. Například pouliční lampy. Tam platí, že čím blíže k tomuto zdroji světla jsme, tím je světlo/stín ostřejší. A naopak. Tento zdroj světla je od nás totiž jen pár metrů. Pokud třeba budeme chtít namalovat tvář osvětlenou svíčkou, bude platit, že čím blíže k centru světla tvář bude, tím budou barvy a stíny zřetelnější. Přikládám sem fotografii figurky Hellboye (již jsem tuto figurku dříve použil). Tam však mějte na paměti to, že se jedná o zjednodušené ztvárnění, které se u tohoto komiksu používá. I tak jsem se snažil intenzitu světla alespoň trochu zachytit. Čím blíže zdroji světla, tím jasnější. (Pozn.: O samotných barvách světla a stínu tento příspěvek není.)
Změnu intenzity světla a stínů můžete jasně vidět i na fotografiích resinového odlitku busty generála Thadea od offa. Tato busta mi díky tomu, jak je vymodelovaná, skvěle posloužila při focení právě pro tento příspěvek. Nafotil jsem ho úmyslně několikrát, aby bylo vidět, že pokud se rozhodneme pro jeden směr světla, musíme to zachovat od začátku do konce malování. Samozřejmě se jedná o extrém, protože jsem ho fotil ve vzdálenosti asi tak 25 centimetrů od stolní lampy, která byla jediným zdrojem světla.
Žádné komentáře:
Okomentovat