To bylo tak...
V roce 1947 bylo abnormální počasí. Zima byla velmi tuhá a napadalo
mnoho sněhu. Koně rolníků v Československu zapadaly při svážení dříví v lese až
po břicha do sněhu. Tato sněhová kalamita postihla celou Evropu a snad
nejvíce Anglii, kde byly celé vesnice odříznuty od světa a musely býti
zásobovány letadly.
Není důvod pochybovat o tom, že by jinde ve světě byla situace jiná. Stejně jako počasí se ochlazovaly i politické vztahy mezi jednotlivými zeměmi nejen v Evropě. Nikdo neměl příliš důvodů k radosti.
Radost však určitě měli v jedné čerokézské rodině v Oklahomě, kde se sedmnáctého prosince narodil chlapeček Wesley Studi. Anglicky začal mluvit až když začal navštěvovat školu. Doma totiž mluvili jen jazykem svého kmene. Štěstí bylo, že nyní tak mravokárné Spojené státy, nedotáhly svou tejdejší doktrínu o jiných etnikách do konce. Stejně tak je štěstím, že vojín Wesley nepadl ve Vietnamu, kam narukoval. Uznávám, že to je stejně zajímavé jako informace o tom, že v zimě padá sníh. Takže se vraťme k tomu pro nás zajímavějšímu.
Pokud totiž přeskočíme pár let, tak zjistíme, že poté, co se Wesleymu rozpadlo manželství, dal se na radu kamaráda na hereckou dráhu. A protože byl indián, našel uplatnění ve filmech - opět překvapivě - jako představitel indiánů. Otázkou také zůstává, zda měl jeho výrazný vzhled nějaký vliv na jeho rozvod. Pokud ano, tak můžeme být jen rádi. Ne tedy, že bych mu přál něco špatného, ovšem kdyby se nebyl rozvedl a nezatoužil poznat nezadané ženy v bohatých lovištích prostředí filmu (nejen indiánská filozofie), nedošlo by k tomu, že by v roce 1992 natočil film Poslední Mohykán. To již ovšem pod uměleckým jménem Wes Studi.
A právě tuto postavu si vybral jako předlohu své poslední busty i Paľo 'offo' Ovečka.
Zachytit konkrétní podobu libovolné osoby není nijak snadná věc. O to více si cením těch, kdo to dokáží. Musím zopakovat, že v případě indiána Maguy, je to o to složitější, že jeho herecký představitel má ve tváři opravdu velmi výrazné rysy a divák nemusí být nijak zkušený pozorovatel, aby na první pohled odhalil případné chyby. U této konkrétní busty jsem žádnou nenašel. Navíc je v Paľově práci jasně patrný 'genius loci' velého filmu. Tedy já ho jasně vidím. A to přesto, že indiány opravdu nemám rád. Nedokážu říci proč. Ovšem Magua posouvá laťku, kterou offo nasadil s opičím generálem Thadeem opět o další příčku výše. Stále však trvám na tom, že za srdce mě žádný indián nechytil. Vinnetou k tomu měl sice zatraceně blízko, ovšem nepodařilo se mu to. Magua má - uznávm - poněkud jinou techniku, jak chytit někoho za srdce. Ovšem i tak. 
Busta, kterou vymodeloval Paľo, má na mne však účinky mnohem silnější, než měl Vinnetou v mých jedenácti letech... Jak působí na vás?
Galerie:
použitý materiál: Super Sculpey FIRM + FIMO
měřítko: 1/9
Žádné komentáře:
Okomentovat