Barvy Lifecolor

V minulém článku věnovaném akrylovým barvám jsem psal o barvách Citadel společnosti Games Workshop.
Další na řadě jsou barvy Lifecolor. Ozkoušet jsem mohl je barvy ze setů Lifecolor (LC). Lifecolor sety představují jak kamuflážní sety, tedy barvy pokrývající základní kamuflážní odstíny wehrmachtu, sovětské, britské, americké, finské, italské…, tak i sety určené pro malování figurek – například americké uniformy (vlastně dva sety), německé uniformy… Dále pak samostatný set určený na malování lidských obličejů. Poslední novinkou pak byl set na barvu kovu nejen zbraní, který byl následován setem věnovaným černé barvě, resp. barvě černé gumy.

Výhody setů Lifecolor

Pokud pominu to, že se jedná o akrylové barvy – tedy bez zápachu – tak hlavní výhodou dobře sestavených setů je, že doslova provedou uživatele malováním dané barvy. Z druhé strany krabičky s (většinou) šesti lahvičkami barev sestavených do trojice Základ-Stín-Světlo pak najdeme názornou ukázku, jak a co vypadá. Rozhodně si nemusíme lámat hlavu s tím, kolik procent toho či onoho. Odstín máme namíchaný. Platí zde více než jinde, že je třeba experimentovat. Napsané to však vypadá výrazně obtížněji než při práci se samotnou barvou – v dohledné době na tomto blogu naleznete článek o rzi, tedy využití těchto barev v praxi. 

Postřehy při práci s barvami Lifecolor
-    Malujeme-li štětcem, barvy je zcela dostačující ředění barev vodou.
-    Používáme-li stříkací pistoli, je lepší používat originální ředidlo. Získáme pak mnohem hezčí povrch.
-    Barvu je lepší míchat na paletce. Tato rada je však univerzální a platí pro barvy obecně.
-    Pokud jsme si namíchali větší množství barvy, je nejlepší si přebytečnou namíchanou barvu přelít do prázdné lahvičky. Pro barvy Lifecolor je k dostání tzv. Master Mixer. Je to krabička velikosti běžné krabičky od LC setů, obsahuje však prázdné lahvičky, kam můžeme nalít nevyužitou namíchanou barvu.

Dostupnost barev Lifecolor

V současné době dostupnost barev Lifecolor je v ČR obtížnější. Ovšem doufám, že se jedná o přechodný stav. V každém případě mohu potvrdit, že jednotlivé barvy ze setů (i jednotlivé sety) jsou dostupné v internetovém obchodě modelbox. Na každý pád se vyplatí přímo oslovit pracovníky tohoto e-shopu. V mém případě se to vyplatilo, set mám doma. Přístup ze strany e-shopu byl velmi dobrý, na objednávku jsem nemusel příliš čekat. V porovnání s jiným internetovým obchodem je to opravdu jako ono pověstné 'nebe a dudy'.

Přímém pokračování tohoto článku se budu věnovat názorné ukázce práce se setem Rust and Dust, tedy rez a prach.

Nástroje na modelování

Pro vážnější práci s jakoukoli modelovací hmotou bude vedle vlastních rukou – což je mimochodem ten hlavní modelovací nástroj – potřebovat i další modelovací nástroje.

Výběr máme již naštěstí veliký a ani po stránce cenové nebudeme zklamáni.

Já budu na následujících řádcích psát o nástrojích, které mám doma a které jsem si pořídil v průběhu let. Na rozdíl od štětců je to tak, že při správném používání nás nástroje přežijí. Není to snad proto, že si pletu délku lidského života s délkou života jepice, ten důvod je v tom, že pokud budeme nástroj používat jen pro účel, pro který byl vyroben, zničit se nedá. Je však třeba to mít na paměti zejména před samotným nákupem.

**************

01 – tyto nástroje v Čechách koupíme v každém lepší papírnictví. Slovo lepší používám proto, že v tom opravdu lepším si budete moci vybrat. Jsou určeny pro modelování z hmot jako jsou vypalovací hlíny. Proto jsou poněkud větší, než by bylo potřeba pro práci s polymerovou hmotou, ovšem při práci například na podstavci, diorámátku… jsou naprosto ideální. Stojí okolo 30,- Kč (2011, před zvýšením DPH). Jsou vyrobeny z tvrdého dřeva. Této skutečnosti si osobně velmi cením, protože se s nimi velmi dobře pracuje v tom směru, že nezanechávají nechtěnou stopu na rozpracované hmotě. Navíc jejich tvar není samoúčelný, prodávají se v různých tvarech. A pokud by se přeci jen poničil, je lepší koupit nový. Můžeme si je vyrobit sami doma – dostačující je například dřívko o nanuku, které opracujeme. Jenže přeci jen je dobré mít doma i originál. Z mého pohledu je to dobrá investice, navíc právě v tom lepším papírnictví si budeme moci nástroj i prohlédnou, zjistit, jak ‚sedí v ruce‘. Což i doporučuji.

02 – Tyto nástroje jsou ‚doma vyrobené‘. Dříve či později si každý vyrobí svůj vlastní nástroj. Stejně jako si každý z nabídky prodávaných nástrojů vybere ten/ty svůj nej, každý si vyrobí i ty, které potřebuje. Někdy se i vyplatí jen pečlivě pozorovat okolí a na modelování použít i věc, kterou by ostatní na něco podobného nikdy nepoužili. Výsledky jsou však mnohokrát překvapující. Výrobní cena podobného nástroje je v řádu korun.

03 a 04 – Šídla a jehly řadím spíše do kategorie doma vyrobených nástrojů. Přesto se mi velmi osvědčily, navíc se dají využít i na jinou práci – například začišťování figurek a modelů obecně. Ty lepší jsou dražší, ovšem mám je doma již řadu let a pokud je neztratím, nezničím, určitě mě přežijí.

05 – Tato umělecká jsou opět z nabídky firmy koh-i-noor (dělal jsem větší nákup). Opět jsou navržena pro potřeby spíše sochařů a slouží – proto ostatně i onen tvar – zejména k vydlabávání obrobků před samotným vypálením. Tedy nejen tak. Jejich výhodou je opět to, že jsou kvalitně vyrobeny, hezky sedí v ruce a použitý kov je opravdu odolný. Platí opět to, co jsem napsal u bodu 01.

06 – Tyto nástroje patří k výtvarné technice zvané embossing. Tuto techniku tu teď nebudu vysvětlovat. Snad jen řeknu, že se jedná o vymačkávání a vytlačování papíru vhodnými nástroji. Kdo by se chtěl s touto technikou více seznámit, stačí v libovolném vyhledávači zadat ‚embossing‘. Protože je tento blog zaměřený spíše směrem k obci modelářské, tak řeknu ‚suchý obtisk‘, případně ‚propisot‘. A k tomu je právě potřeba podobný nástroj – místo špičatého hrotu kulička. Při práci s polymerovými hmotami se ale hodí také. Spíše teda větší kulička na konci – nástroje můžeme koupit různé, proto si na to dejte pozor.

07 – Štětce s pryžovým hrotem jsou ideální pro samotný závěr práce. Pokud nechceme (bylo by to obtížné, ne však nemožné), neuděláme s jejich pomocí ostrý zásek. Navíc s jejich pomocí můžeme vyhladit výrobek před samotným zapečením, pokud se vlastními prsty nedostaneme na požadovaná místa. Rozhodně užitečná věc. Navíc připomínám i možnost udělat si podobný nástroj/hrot doma při použití Sculpey Mold Makeru, který pak jen zasadíme do násadky.

08 – Zubařské nástroje/nástroje na modelování  . Byť používám jen některé (asi tak tři, čtyři), je jich na fotografii tolik, protože se prodávají většinou v sadách. Opět vynikající věc. Jejich cena není příliš vysoká, ovšem dejte si velký pozor na to, pokud budete kupovat jednotlivý – a předražený – nástroj. Přeci je skutečnost, kdy za jednotlivý nástroj  s logem známé modelářské firmy, dáte kolikrát více než za ten stejný nástroj v sadě se čtyřmi dalšími… no kdo chce kam, pomozme mu tam. Navíc pokud si pořizujeme sadu nástrojů určenou pro práci s modelářskou hmotou, jsou v sadě takové nástroje, které využijeme.

09 – Šroubováky jsem dal při fotografování na podložku proto, že na ně bylo místo. Používám je poměrně často, ovšem spíše bych měl tuto část nazval ‚co dům dal‘. Navíc jsou zadarmo. Stejně jako různé kamínky, zmačkaný alobal… to ostatně nechám na každém, Za chvilku přiletí Ježíšek a třeba přinese i nějakou tu polymerovou hmotu. Takže nebudu zdržovat a rychle pod stromeček. Já tedy žádnou polymerovou hmotu nedostanu. Nechtělo se mi na Ježíška čekat. 

Vánoce, Vánoce přicházejí...

Přeji všem vše nejlepší do roku 2012 a hodně dárků pod stromeček. Zachovejte přízeň tomuto blogu - to zase udělá radost mně. Díky, Martin 'lopee'

Driftujeme, driftujeme...

Je to sice reklamní video, jenže dost povedené. Já navíc konečně  viděl, jak se má správně jezdit smykem. Musí to mít ale sakra velkou spotřebu nových pneumatik. Pro rohlíky budu jezdit raději pořád stejně...

Má rád svou práci

Snad je to náhoda, ale i o dalším terminátorovi se dá bez uzardění říci, že má rád svou práci. Je to sice morbidní, ale podle mého nejlepší scéna z celého (a nepříliš povedeného) seriálu Terminátor: Příběh Sáry Connorové. Jinak hudba Johnny Cash a skladba 'The Man Comes Around'. Když nad tím tak přemýšlím, tak i čtyři jezdci Apokalypsy svou práci dělali s radostí a potěšením. Poslední sloka hovoří za vše:


And I heard as it were the noise of thunder
One of the four beasts saying, "Come and see",
And I saw and behold a white horse

...

And I heard a voice in the midst of the four beasts
And I looked and behold, a pale horse
And his name that sat on it was Death
And Hell followed with him.


Snad si tito čtyři jezdci dají ještě pokoj a budeme si moci v klidu dělat figurky.  Kdyby však režisér seriálu věnoval své práci tolik času a píle jako Johnny Cash svým písničkám, tak seriál nemusel končit po dvou sezónách. Tahle scéna se ale rozhodně povedla, nemyslíte?

Když dvě koule jsou více než jedna

Než jsem začal psát tento příspěvek, ptal jsem se sám sebe, jaký úvodní titulek použít. Věděl jsem, co chci napsat, ale jak? Takže jsem napsání příspěvku odložil a raději jsem se pustil do praktického testu. Tedy nejednalo se již ani o test, protože od jisté doby s hmotou Sculpey ani jinak nepracuji, a doufal jsem, že během focení postupu mě napadne, jak dát příspěvek dohromady.

Samotná práce s hmotou Sculpey je tak jednoduchá, jak jen může být. Jednoduše si uřízneme, utrhneme (já dávám přednost noži) kousek hmoty Sculpey, kterou zpracujeme, případné zbytky vrátíme do krabičky, případně si ještě uškubneme další kousek. Kdo s hmotou Sculpey pracoval, jistě tohle ví. Kdo však s hmotou Sculpey pracuje teprve chvilku, případně jen jednou za čas, neví možná, že dvě koule jsou opravdu více než jedna.Nemyslím to opravdu jinak, než že hmota Super Sculpey Firm Grey (šedá) se chová opravdu mnohem lépe, když ji smísíme s hmotou  Super Sculpey (růžová).  

Pokud se tyto dvě hmoty smísí dohromady, získáme opět šedou hmotu, ovšem vedle toho, že bude světlejší, bude mít výrazně lepší pracovní vlastnosti.  Samotná Sculpey Firm je opravdu velmi dobrá hmota. Ovšem v porovnání s ‚novou‘ hmotou se s ní tak dobře nepracuje. Sculpey Firm má – a toho jste si jistě všimli – snahu se třepit, pokud ji budeme chtít vyválet na velmi tenkou vrstvu. Stejně tak se někdy může (snad je to i mou neopatrností) roztrhnout, pokud se budeme snažit o drobný detail. Drobný ale dlouhý – například vypáranou nit. Hmota je také poměrně tvrdá a musíme ji velmi dobře zpracovat. Navíc nesmí zatuhnout, to ji nedělá dobře. Sice se tím nezničí, ale není již tak tvárná.

Super Sculpey (růžová) je naopak v mnoha ohledech opakem Sculpey Firm – je tvárná a měkká. Bohužel za to zaplatíme tím, že již nedrží detail tak dobře, jak by se nám při modelování líbilo. A navíc mi přijde i trošičku lepivá.

Bylo by krásné, kdybychom měli hmotu, která by měla všechny zmíněné výborné vlastnosti, ale již neměla ty špatné. Řešení je velmi prosté – z hmoty Sculpey Firm si uválíme kuličku. Z hmoty Super Sculpey uválíme druhou trošku menší (záleží na tom, jaké vlastnosti požadujeme, zda měkčí hmotu – pak více růžové – či naopak nám jde o detail – pak více šedé. Tyto dvě kuličky pak důkladně promícháme a... můžeme tvořit. Výsledná hmota se dá krásně rozválet do plochy, věrně kopíruje povrch (pokud přidáme i Sculpey Ultra Light, bude i plavat :-) )… prostě a jednoduše získáme perfektní hmotu, která se musí jen zapéct. Výhodou je, že dobře drží detail, takže při troše snahy si můžeme klidně vymodelovat i různé plachty, vlajky… cokoli.

Jinak samozřejmě můžeme Sculpey Firm míchat navzájem i s jakoukoli jinou polymerovou hmotou, která se zapeče při +/- 130°C.

PS: K tomu nadpisu – jednak se hmota ve formě vyválené koule nejlépe odměřuje, navíc nadpis ‚Když dvě placky jsou více než jedna,‘ mi přišel takový divný. Ovšem pokud chcete, klidně si uplácejte třeba krychličky. Hlavně to zkuste… ;-)

T-1000 was sent to terminate ...

Někdo bere svou práci jako poslání. Druhý bere poslání jako svou práci. A pro třetího je to navíc zábava. 

Diorámy II

Posledním počinem společnosti Aeromedia na poli modelářském je speciál časopisu Modelář s názvem Diorámy II. Na devadesáti stranách nalezneme více než patnáct článků věnovaných tvorbě diorám. Ovšem nejen těm. Takřka naprostá většina článků je pěkně a srozumitelně napsána. V některých článcích je podrobně rozepsána tvorba vody, malování figurky sovětského pěšáka, něco o rzi, prachu, cihlách... Vše navíc na kvalitním papíře a spoustou fotografií.

Cena 199,. Kč mi nepřijde nijak nízká. Řekl bych, že cizojazyčné tituly se vedle této publikace v tomto ohledu pojednou nezdají již tak příliš drahé. Publikace je však v češtině. Také zde budeme marně hledat více či méně vtipné sloupky, které tak nějak jen zabíraly místo v časopise Modelář a byly pro mne důvodem ho přestat kupovat. To rozhodně v tomto případě neplatí a byť se svým způsobem jedná o raritu, protože publikace byla - alespoň v naší místní modelářské prodejně - na objednávku, je to opravdu záslužný počin. Prolistovat by ji měli nejen modeláři. Dovolím si zakončit malou poznámkou - v článcích sice naleznete způsoby, jak se dobrat k vysněnému cíli, ovšem cest existuje velmi často několik. Navíc nic nevyrovná to, že si každý bude hledat tu svou. Na každý pád šéfredaktor (Jezevčík) odvedl velmi dobrou práci.

+ kvalita fotografií

+ je to i o figurkách malovaných akrylem :-D

+ 95% přínosných článků

+ diorámy s vodou

+ dá se prohlížet opakovaně

+/- cena

- některé články by mohly být kratší (je to ovšem možná jen můj subjektivní dojem)

9,5 / 10

M*A*S*H - Sherman Potter odešel

Ve věku 96 let zemřel Harry Morgan - známější jako plukovník Sherman T. Potter ze seriálu M*A*S*H. Požehnaný věk, ale myslím, že díky seriálu M*A*S*H tu bude stále. Zní to pateticky, jenže já myslím, že v tomhle případě je to na místě. Navíc jestli se dá říci o nějakém seriálu, kde takřka všichni hrají v uniformách, létají tam vojenské vrtulníky, střílí se, že je to přitom silně protiválečný seriál, je to právě M*A*S*H.

Vytlačovací formy

Vytlačovací formy nejsou vůbec vynález poslední doby. Minulý víkend jsem se byl podívat na výstavu zbraní v našem muzeu a jedna z přidružených výstav, kterou tam měli, byla i výstava věnovaná perníkům a vánočnímu cukroví. Mluvím o tom proto, že mimo jiného tam byly vystaveny i pryžové formy na želé z minulého století. Ve své podstatě jsou vytlačovací formy obdobou těchto forem.

Co nám ale přinesou tyto formy za výhody při práci s modelovacími hmotami? Jedna nesmím zapomenout na to, že jsou vhodné nejen pro polymerové hmoty, ale i pro ostatní hmoty a vosky na výrobu svíček. Jde o to, aby to, co bude chtít ve formě otisknout, nebylo nijak agresivní a formu nezničilo. Forma je však vyrobena z nějakého druhu gumy, tedy by měla i poměrně dost vydržet. Určitě je však dobré to vyzkoušet na kousku formy.

K polymerovým hmotám Sculpey se však chová skvěle. Ještě lépe se s ní však pracuje. Práce je jednoduchá a rychlá. Musím se přiznat, že jsem zkusil, jak dlouho bude trvat, než s pomocí této formy udělám figuru. Zhruba třetinu prvního poločasu zápasu Plzně s AC Milán.

Rozhodně je dobré nejprve vnitřek formy poprášit dětským zásypem. Nemusí se jednat o nějakou silnější vrstvu – ta by spíše uškodila – ale naopak bohatě stačí poprášit vnitřek formy  pomocí starého štětce. Pokud i přesto trocha prášku zůstane na vyjmutém dílu z formy, pomocí štětce se snadno odstraní. Raději jsem opět místo popisu přiložil fotografie. Vyjímat otisknutý díl je dobré od strany, kde je nejmenší počet detailů. Neponičíme je tak. Pokud se to přesto nepodaří, nevadí – formu můžeme opakovaně použít a díl otisknout znovu. Výrobek musíme z formy vyndat, teprve pak zapéct. Forma se nezapéká!

Detaily a vyhlazování

Otisknutý díl můžeme i z rubu domodelovat ještě ve formě, případně díl vyhladit, vypálit a zbývající část domodelovat potom. Sculpey můžeme opakovaně zapékat a pokud si pohlídáme teplotu, hmota nepraská.  

Pokud se s tím spokojíme, nemusíme výsledný kus vyhlazovat. Ovšem přeci jen to vidět jen (opět odkazuji na obrázek). Vyhlazovat můžeme s použitím nástrojů, nebo s použitím chemie, tedy prostředků jako je White Spirit, či Sculpey Clay Softener. Je to opravdu na každém. Nakonec jsem se pokusil jednu ruku zpracovat v poněkud delším čase (asi 20 minut). Vyšla mi z toho poklona ve stylu ‚Mirku, jsi jednička‘. Je. Snad to nikoho nepohoršilo, ale prostě nešlo jinak. Je to totiž i šikovná věc na ukázku toho, že prsty jdou snadno ohnout v kloubcích - tedy místech, kde kloubky jinak jsou. Pokud se rozhodneme pro zapečení, není třeba vše vyhlazovat před samotným zapečením. Hmota se po zapečení dobře brousí a řeže. Navíc nehrozí poškození nevypečené (a tedy měkké) hmoty.

Pokud budeme chtít ohnout ruku, nohu… je dobré vyříznout trojúhelníkovou část ve vnitřní části kloubu (pozor! – nezapomeňte na základy anatomie), končetinu ohnout a případně dotmelit.

Vytlačovací formy jsou dobré pro všechny ty, kteří si chtějí vyzkoušet práci s polymerovou hmotou. Jsou anatomicky dost věrné na to, aby stálo za to s nimi pracovat a zkoušet si různé postupy a techniky.  

Lopeeho pozdní páteční odpoledne.

V rámci mé soukromé osvěty polymerových hmot v blízkém i vzdálenějším okolí, jsem si objednal vytlačovací formy na polymerové hmoty. Pro sebe jsem v nich viděl užitek v tom, že si tak nějak pořád říkám, že praxe je právě oboru takového toho domácího patlání je potřebná a mohu si vyzkoušet nové techniky, navíc je vtlačovací forma ideální v tom, že takřka bez práce lze získat něco, co by někdo možná ani nikdy nevymodeloval. Navíc velmi rychle.

Stejně tak tomu bylo i v případě vtlačovací formy Sculpey Push Mold – Infant (tedy malé miminko). Nejprve je třeba říci, že malá miminka mají hlavu větší, než dospělý člověk. Je to díky tomu, že lebka již tak nějak moc neroste. Ale to je jen malá výtka. Rozhodně se z formy dá vymodelovat realisticky vypadající miminko -  někteří lidé nesbírají nic jiného. Ostatně na přiloženém videu můžete posoudit sami.

Něco podobného lze vymodelovat i s pomocí této formy. Ovšem nejen to. Když jsem totiž formu rozbalil, tak jsem stačil jen říci, že je to vytlačovací forma a… dál jsem se již nedostal. Sám za sebe mohu říci, že první zkouška nakonec zkouškou nezůstala. A navíc ani nevzniklo mimino. Ačkoli možná je to tak trochu mlaďas. Ale ne lidský. Jestli to bylo způsobeno tím, že se blíží doba, kdy bude v álejích zase nab… tedy plno Mikulášů a čertů s anděly… těžko říci. Na každý pád jsem řekl, že výsledného tvora ještě doupravím. 

A když jsem to udělal, tak mi bylo líto ho přeměnit zpět na neforemnou kouli polymerové hmoty. Takže se teď peče. V blízké budoucnosti napíši článek o tom, jak jsem vymodeloval chlupatou kůži a řetěz. Mohlo by se to někomu hodit. Mně určitě, protože tak naplním cíl tohoto blogu – tedy vytýčit cesty, které k cíli vedou, případně nevedou. To již ponechám na každém. Já se již začínám těšit, až co si udělám 'Atomové dítě'. Přeci jen cyberpunk se mi líbí poslední dobou víc a víc...