Na zamýšleném podstavci k 54 mm figurce Arlith, Silent Shadow, se mi stále něco nelíbilo. Nevěděl jsem, co to vlastně je. Až teprve včera mě doslova trklo, že to jsou tašky na střeše. Původně jsem je udělal stejně jako zbytek fasády celé budovy, z hmoty Super Sculpey FIRM. Jenže jsem si s nimi příliš práce nedal, takže byly příliš velké. Alespoň se mi to tak zdálo., Takže jsem je strhal a udělal z olověného plíšku. Použil jsem ten, který se prodává v deseticentimetrových proužcích v rybářských potřebách. Z tohoto plechu jsem si nastříhal centimetr dlouhé plíšky, které jsem na násadce štětce ohnul do tvaru písmene 'U'. Nebo písmene 'C'. Je to jedno, každý ať si vybere, co se mu líbí více. Jde pak o to, jak je budeme na střechu pokládat.
Abych si to usnadnil, tak jsem si nejprve na plochu střechy nalepil trámky, které byly od sebe vzdáleny jeden centimetr. Protože se - snad je to má pohodlnost, nevím - snažím vyhnout zbytečnému měření a řezání, tak jsem si trámky nařezal z krbových zápalek. Jejich rozměr mi vyhovoval. Musel jsem je jen na délku nařezat tak, aby se na střechu vešly. Zde jsem se dopustil i zjednodušení, které mi odborníci - stavitelé, podle všeho neprominou. Trámky jsem totiž zkrátil tak, aby ani v nejmenším nepřečnívaly a byly vidět jen tašky. Podle všeho by ve skutečnosti ze střechy spadly. Ty na krajích určitě. Jenže to jsem opravdu nechal být tak, jak to je. Na co jsem si naopak dával pozor, bylo to, jak tašky na sebe klást.
V případě deště totiž voda musí ze střechy odtéct. Při dělání střechy je tedy důležité začít nejprve spodní taškou a tu další klást na ni. Ve výsledku budeme mít jakési schody. Tuto část jsem si nemohl odpustit. Jde totiž o to, že jsem začal klást tašky přesně opačně. Takže pokud budete dělat někdy podobnou střechu, dejte si na to pozor.
Naštěstí jsem tašky na střechu nelepil, takže to šlo snadno opravit. Místo lepidla jsem totiž použil dvousložkový tmel, který jednak plní funkci lepidla, navíc celou stavbu střechy i výrazně zesílí.
Připravené tašky jsem tedy nejprve vmáčkl do mezery mezi dvěma trámky tak, že jsem si udělal celý sloupec. Když jsem měl stejným způsobem udělal i sousední sloupec tašek. Bylo to tedy tak, že jsem měl 'U' - volný trámek - 'U'. Na volný trámek jsem pak nejprve namáčkl 'housenku' z dvousložkového tmelu a na ni jsem pak namáčkl tašky ve tvaru '∩'.
Stavbu domu mám nyní již takřka hotovou. Přemýšlím, zda přidám ještě komín. Možná ano, možná ne. Buď bych to tím živil. Nebo zcela zabil. Postavit budu muset určitě ještě věž, na kterou Arlith chce skočit a budu se moci vrhnout na barvení.
Při stavbě věže využiji postup, který
Jakub Skolil předvádí na videu z PanthersCupu 2012. Rozhodně doporučuji všem, aby si nejen tato videa prohlédli. Nezapomeňte ani na celý jeho blog.
Na obrázcích s orky a dalšími podobnými stvořeními se mi vždy vedle samotných postav líbilo i to, co bylo za nimi. V mnoha případech to byl nějaký bůžek, či jen kámen, ke kterému pokládali obětiny a modluili se k němu. 
Na kulaté podložce (podstavec určený pro větší figurky Games Workshop) jsem si z kousků plastové destičky vyrobil ohráku, do které jsem kámen přilepil v kolmé poloze lepislem z tavné pistole. Mezery a další prázdná místa jsem vyplnil pastou Piedra pómez od firmy Vallejo. Tato pasta napodobuje hrubou šedou pemzu. Je to velmi šikovná pasta a je více než podobná již popisovaným přípravkům z řady Texture Paints, resp. Tamiya. Opět platí to, že získáme z relativně málo peněz hodně muziky (250ml). Já ji koupil od kamaráda, který rozprodával modelářské pomůcky, protože již nechtěl dále modelařit. Zatím. Takže opravdu sice doufám, že se k modelařině vrátí, ovšem tento přípravek se mi hodil. Sehna jinak lze jak v kammených modelářských obchodech, tak případně si pastu můžete objednat na internetu. Prodávají se i jiné hrubosti - tento je nejhruší - takže si vybere určitě každý. To, co bude v budoucnu diamantem na kameni, jsem vymodeloval z dvousložkového tmelu green stuff. Díky přilnavosti tohoto tmelu jsem ho pak nemusel nijak barvit.
Abych si to usnadnil, tak jsem si nejprve na plochu střechy nalepil trámky, které byly od sebe vzdáleny jeden centimetr. Protože se - snad je to má pohodlnost, nevím - snažím vyhnout zbytečnému měření a řezání, tak jsem si trámky nařezal z krbových zápalek. Jejich rozměr mi vyhovoval. Musel jsem je jen na délku nařezat tak, aby se na střechu vešly. Zde jsem se dopustil i zjednodušení, které mi odborníci - stavitelé, podle všeho neprominou. Trámky jsem totiž zkrátil tak, aby ani v nejmenším nepřečnívaly a byly vidět jen tašky. Podle všeho by ve skutečnosti ze střechy spadly. Ty na krajích určitě. Jenže to jsem opravdu nechal být tak, jak to je. Na co jsem si naopak dával pozor, bylo to, jak tašky na sebe klást. 
Připravené tašky jsem tedy nejprve vmáčkl do mezery mezi dvěma trámky tak, že jsem si udělal celý sloupec. Když jsem měl stejným způsobem udělal i sousední sloupec tašek. Bylo to tedy tak, že jsem měl 'U' - volný trámek - 'U'. Na volný trámek jsem pak nejprve namáčkl 'housenku' z dvousložkového tmelu a na ni jsem pak namáčkl tašky ve tvaru '∩'. 
