Hellboy - pokožka - základy malování akrylem

Určeno především začátečníkům.

Do malování akrylem se někteří lidé nechtějí pustit jen proto, že se akrylu bojí. Obavy jsou to na jednu stranu pochopitelné, na druhou stranu však zcela zbytečné. Jenže zároveň je mi jasné, že to nejde takto jednoduše - a zároveň hloupě - shrnout do jediné věty. Proto se nyní trochu rozepíšu. Vrátím se však na úplný začátek. Tedy do chvíle, kdy jsem si začistil figurku, sprejem jsem na ní nanesl základní vrstvu primeru (černý, bílý, kombinaci... je to jedno, vrstva však musí být souvislá. Figurku máme zkrátka připravenou k malování. 

Protože si myslím, že video, případně možnost sledovat někoho, jak maluje figurku, je sice věc šikovná, inspirující (přidejte si zkrátka jakékoli plus, které vás napadne), ovšem já si stále říkám, že názorná fotografie, je přeci jen lepší. Jde totiž o to, aby bylo jasné, co chci. Pokud tohle budu vědět, pak se mi to i povede. 

Právě pro tuto ukázku se mi hodí Hellboy. Jednak je to výtečně provedená figura, na druhou stranu se na něm dá i snadno ukázat postup malování. Nebudu tu nijak zdůrazňovat, jak se ta která technika jmenuje. Zbytečně by to rušilo. Takže jdeme na to:

Připravenou figurku natřu červenou. Já jsem použil červenou akrylovou barvu Andrea. Ale je to opravdu jedno. Na barvách Andrea je velmi dobré to, že zasychají do matného, případně polomatného,  laku. Pro malování - vlastně mokrý do mokrého (Wet to Wet) - je dobré, pokud základní vrstva není lesklá. Ten hlavní důvod je v tom, že takřka vždy pracujeme pod lampičkou, případně jiným zdrojem světla, a pokud by se figurka leskla, je v některých okamžicích takřka nemožné přesně namalovat nejen drobné detaily, protože není jasné, zda se daná část figurky leskne proto, že je na ní barva, či prostě proto, že je figurka lesklá. Proto od lesklého laku v tuto chvíli ruce pryč.

 Nyní začneme malovat světla. Zde bych rád řekl, že většinou se začíná tím, že se malují světla. Jenže většinou neznamená vždy! Je to - stejně jako malování obecně - vždy na každém. Já tedy začal světlem To se snažím namíchat vždy z barvy základu (v tomto konkrétním příkladě červená) a do ní pak přidávám světlejší červenou, případně pak žlutou. Platí to, že každé další světlo (odstín světla) se vždy skládá z předchozí vrstvy a k němu přidám žlutou. (Pozn.: Jistě každý ví, že pokud do červené přidáme bílou, nebudeme mít světlejší odstín původní červené, ale růžovou. Tedy takovou barvu, jakou nechceme.)  

Důležité je, aby namíchaná barva nekryla ze 100%. Podstata malování akrylem je totiž v tom, že každá další vrstva přejímá barvu vrstvy pod sebou. Na tuto skutečnost nikdy nesmíme zapomenout. 

Dále je důležité pamatovat na to, že každá další vrstva je vždy menší, než vrstva pod ní. Já vím, asi si teď říkáte, že si z vás dělám blázny, jenže myslím, že kdo již něco namaloval akrylem, dá mi za pravdu. Ono totiž jde - alespoň v mém případě to tak bylo - o to, že jakmile se figurka začne 'vybarvovat', dostane většina lidí co nejrychleji figurku dokončit. A přestane se hlídat. Z toho vzápětí vyplyne zákonitě to, že figurka začne vypadat divně. Velmi pravděpodobně bude světla, ztmavne... prostě se nám nebude líbit. Důvod bude v tom, že jsme malování uspěchali.  Podívejte se proto na obrázek, kde jsem každé další světlo/stín naznačil tak, že je vždy menší než vrstva pod ním. Pokud budeme postupovat opatrně (platí, že čím více se nám malování dostane 'do krve', tím bude malování rychlejší), podaří se nám dosáhnout tak jemné přechody, že se namalovaná plocha bude blížit ploše, kterou bychom namalovali pomocí stříkací pistole (airbrush). 

Postřehy

• akrylová barva se zesvětluje ve většině případů přidáním vody
• zesvětlení přidáním bílou barvou se samozřejmě používá také, ovšem pokud nebudete vědět, jak bude vypadat výsledný odstín, raději nedoporučuji
• wash - wash si můžeme připravit buď tak, že velmi silně naředíme barvu, ovšem pak v případě nezkušenosti riskujeme (je to takřka jistota) to, že se po zaschnutí washe vytvoří na figurce mapy a poničí nám celkový dojem z figurky
• platí, že čím tenčí vrstvy barvy používáme, tím je to lepší. Rozhodně však nedoporučuji podléhat zoufalství z toho, že vám někdo řekne, že na figurce jsou 'stovky vrstev'. Může to tak být, ovšem spíše to tak nebude, navíc to rozhodně není žádná podmínka. Prostě malujte tak, jak se vám to líbí. Jestli bude stačit do začátku (a tedy nejen do začátku ;-) ) jen jedno světlo, jeden stín, tedy dvě vrstvy celkem, tak ono. Věřte tomu, že opravdu stačit mohou.
• kontrast - pokud si na fotografii Hellboye všimnete relativně tmavého oddělení jednotlivých svalů, tak to je proto, že je třeba pamatovat, že malujeme miniaturu a je tedy potřeba jednotlivé části - i ty, které na figuře nebyly původně vymodelované - zvýraznit. Toho se dá dosáhnout právě kontrastem (tedy tmavší odstín vedle světlého; nejlepším způsobem, jak zvýraznit nějakou konkrétní barvu, by samozřejmě bylo použít její komplementární (doplňkovou) barvu, ovšem tou je v případě červené zelená, resp. tmavá fialová u žluté a to se mi nezdálo příliš vhodné).  Proto jsem se spokojil se slabou vrstvou černo-červené.

Pro tuto chvíli bych tento příspěvek ukončil. Myslím, že toho bylo i tak dost a dost.

PS: Hellboy nemá namalované vlasy a bradku. ;-)