úterý 26. června 2012

Již brzy aneb Saša snad promine...



Nedopatřením se stalo, že - byť jsem to měl stále na stole - jsem zanedbal práce na mém dalším projektu. Nebudu ho nijak blíže specifikovat, stejně ho poznáte, již jsem tu o něm psal. Začínám mít nepříjemný pocit, že konkuruji doktoru Chocholouškovi (postava z filmu) a tento případ se stává maximálně jednou za deset let. Jej, Medúza, tak dvakrát....


Generál Thade - kov - tentokrát nikoli NMM

Abyste si mohli udělat přímé srovnání, namaloval jsem kovy metalickými barvami. Použil jsem barvy Citadel. Konkrétně zlatou Burnish Gold a stříbrnou Chainmail na největší světla. 

Nejprve jsem si však zamaloval černo-šedou barvou původní NMM. 





Dále jsem namaloval základ smícháním hnědé (Vallejo) a zlaté v poměru 1:1. V dalším kroku jsem pak maloval světla. Nejprve samotnou zlatou, v poslední části jsem do zlaté přidal stříbrnou. Opět v poměru 1:1.

Stíny jsem pak nejprve namaloval zředěnou hnědou. Nejtemnější stíny jsem pak namaloval tak, že jsem do hnědé přidal černou.




 Pokud výsledek porovnám s tím, jak jsem zlaté ozdoby namaloval technikou NMM, tak musím říci, že rozdíl není příliš velký. Navíc se domnívám, že je to i díky tomu, že techniku NMM nemám zvládnutou tak, jak bych chtěl. Určitě má však smysl v tom pokračovat a nevzdat to. Co myslíte?

 

Generál Thade - Oči

Pro zvýraznění očí jsem použil místo běžně používaného laku přípravek Glue'n'Glaze od firmy Deluxe Materials. Tak je známější v naši krajích spíše svým umělým sněhem na dirámy. 

Lak je dostačující, ovšem tímto přípravkem vytvoříme vrstvu s věrnější hloubkou. Vypadá jako disperzní lepidlo. Tedy bílá hmota připomínající mléko, která po vyschnutí zcela zprůhlední. Oproti disperznímu lepidlu se však po zaschnutí nepropadá a nemění svůj objem. Používám ho často. Vlastně vždy, když to jde.





Po nanesení na namalované (!) oko toto skoro 'zmizí'...

... není však třeba se bát, za pár minut se začne objevovat ...
... po vytvrzení přípravku je oko jasně vidět.



Lhamaean - postup

Další pokračování práce na Lhamaean. Součástí bude podstavec, který bude vymodelovaný ze SuperSculpey. Nejprve však samotná Lhamaean.

neděle 17. června 2012

Vedra

Když jsou velká vedra, je dobré všeho nechat a jít k vodě, nebo se nějak osvěžit. Pokud to nejde, může být osvěžující i to, že se jdeme podívat na někoho, kdo může. Nemyslím teď tedy nějaké slečny na nuda plážích - to by snad mohlo být i trestné, určitě však divné - ale spíše menší výlet někam do přírody. Nebo pár kroků k nejbližšímu jezírku, louži...

Podstavce z odpadu - povrchová úprava

Někdy je víčko, ze kterého chceme vyrobit podstavec, vyrobeno z takového plastu, že by na něm barva nedržela, loupala by se. Bez ohledu na to, jak moc bychom povrch zdrsnili brusným papírem. Případně se i rozhodneme, že chceme povrch podstavce ještě nějak upravit. V každém případě budeme potřebovat nějaký základ, na kterém by držela nejen barva. Jenže jak na to?

Já používám poměrně jednoduchý postup, kdy si nejprve nastříhám z obyčejných tenkých ubrousků proužky dlouhé tak, aby jeden jejich konec šlo založit pod spodní část víčka, druhý aby naopak přečníval. Je to proto, že tak omezíme místa, kde by se případně mohl vytvořit schod - tedy přechod mezi jednotlivými proužky. To je i tak omezené tím, že používáme tenký papír. Pokud bychom naopak použil například toaletní papír, pak bychom vytvořili na povrchu silnější vrstvu, kterou bychom mohli dále brousit a tím vyhladit. To by však již bylo časově náročnější a je lepší požít něco jiného než jen samotný papír.

Pro nalepení proužků papíru použijeme řídké disperzní lepidlo. Buď přímo velmi řídké lepidlo - vypadá jako mléko - od Woodland Scenics/Noch, případně do lepidla přidáme vodu a 'naředíme' ho tak. Papírové proužky pak rychle nasáknou a okopírují plastový základ.

Pak musíme nechat nalepený papír řádně proschnout. Dokud je mokrý, tak se ho nedotýkáme, trhal by se. Pokud bychom ho přesto roztrhli, je lepší ho neopravovat, ale odstranit a použít nový. Chceme-li papír posunout, použijeme štětec namočený v lepidle. Stejně tak lepidlo nanášíme. Na podstavci tak vytvoříme jednak vrstvu se zvláštním zkrabatělým povrchem. Ten sám o sobě již barvu drží a můžeme podstavec nabarvit libovolnou barvou. 

Stejným způsobem upravuji i povrchy podstavců.  Jednak tím povrch sjednotím a navíc i zpevním. Pak na něj jen nalepím kamínky...

Pokud by se nám však i tak nezdálo, že je povrch podstavce odolný (věřte však, že je), použijeme další způsob vhodný pro úpravu všemi barvami.

Kdo se věnuje malbě zejména pláten malovaných olejem, ví, že si takové plátno musí nejprve připravit. K tomu se používá (mimo jiné, ale to není teď předmětem článku) akrylátový (někde se mu říká i akrylový) šeps. Ten můžeme aplikovat jak na dřevo, plátno, kameny... Tedy na vše z čeho vytváříme podstavec. Šeps je bílá kašovitá hmota, nezapáchá a ředí se vodou. Důležité však je nenechat ho na nástrojích - já ho nanáším štětcem - zaschnout. Jakmile by se to stalo, zatvrdne a můžeme ho je olámat a vybrousit. Tedy štětec by byl zničen. Zbytečně. 

Tato metoda je vhodná i pokud nevyrábíme podstavce pod figurky, ale třeba i pro každého, kdo si chce něco vyrobit a bojí se, že by pak nemohl použít barvy, bojí se, že by mu třeba rozpraskala sádra pod malbou... Pokud třeba šeps naneseme na polystyrén, můžeme ho bez obav namalovat klidně i syntetickými barvami. S povrchem se nestane nic. Zkuste to však bez něj... (OK, máte pravdu, nezkoušejte to.)

Jak stále říkám, stačí to jen vyzkoušet. Určitě i najdete vlastní postupy a úpravy. Ovšem tak jako vždy, když sem něco píši, je to vyzkoušené a já podstavce ani jinak nemaluji.

Místo šepsu však můžeme pracovat i s něčím jiným, upravit podstavec i jinak. O to však zase příště.

čtvrtek 14. června 2012

Podstavce z odpadu

Měl bych asi použít lepší název příspěvku, ale dovolte mi ho vysvětlit. 

Na některých (většinou menších, 28 mm figurkách) se mi vždy líbily mimo figurky samotné i podstavečky. Ty byly nejčastěji leskle černé. Vypadaly opravdu zajímavě. Přemýšlel jsem, z čeho jsou udělány. Pak jsem jednoho dne viděl jejich výrobu. Základ podstavce byl vytočený z hliníku na soustruhu. Efektní, ale protože nemá k soustruhu - jak soustruhu na kov, tak i na dřevo - přístup, tak jsem si podobný podstavec nechal vytočit jen jednou. Dopadlo to přesně tak, jak jsem očekával, ale nelíbilo se mi, že samotnou výrobu podstavce nemám pod kontrolou.

Takže jsem pátral dále. Pak jsem před lety viděl v jednom časopisu plastové podstavce. Nevypadaly špatně, ale jejich dostupnost v ČR byla omezená jen na aukční portál ebay. A to se mi kupovat moc nechtělo. Tak jsem to nechal být a zůstal u dřevěných podstavců. 

Jenže nedávno jsem odnášel pytel s plasty do tříděného odpadu a všiml jsem si v něm prázdné lahve od  ústní vody Listerine. Měla velmi zajímavý uzávěr. Nebýt dvou plošek, měl uzávěr i zajímavý povrch. Jenže protože mám na modelářském stole i SuperSculpey, tak nebylo nic složitého tato dvě místa zakrýt.

Udělal jsem si prstenec, který jsem pak nechal zapéct. Bez plastového uzávěru. Přeci jen by teplo rozpálené trouby určitě nevydržel. 

Vypálený prstenec jsem pak na víčko, ze kterého jsem předtím odřízl na jeho spodní části dva malé výstupky, navlékl. Snad jsem při sundavání ještě nevypečeného prstence tento trochu zmáčkl, možná jsem se jen netrefil na stejné místo, nevím. Když jsem však prstenec dotlačil tak, aby byl v jedné rovině s deskou stolu, praskl. To mi však vůbec nevadilo, protože jsem stejně ještě chtěl vytmelit místo, kde se horní část prstence dotýká víčka. Použil jsem green stuff (Duro).



Nakonec jsem nerovnosti dotmelil hmotou liquid green stuff od GW. Tato kaše se opravdu perfektně hodila na tuto práci. Po zaschnutí jsem celý podstavec přebrousil a spodní část zabrousil do roviny brusnou mřížkou určenou na broušení sádrokartonu. Nic lepšího neznám, protože máme na 100% zajištěnu rovinu. Broušení provádíme krouživým pohybem. Odebereme tak materiál rovnoměrně na všech stranách. 

Na samotný závěr můžeme do vnitřku podstavce vlepit tavnou pistolí závaží. Například matici. Zajistíme tak, že se podstavec nebude převracet. Byť i bez toho je stabilní.

Příště ještě vyrobíme další podstavec, kdy víčko z lahve použijeme jen jako základ. A samozřejmě si podstavce i nabarvíme. Ale to až příště. Zatím si zkuste podstavec udělat sami. Není to žádný můj vynález, ale až teprve nedávno jsem si ho sám vyrobil. Vypadá rozhodně mnohem lépe než dřevěné. Navíc má i správnou velikost pro malé figurky.